Réžia:
Alejandro González IñárrituScenár:
Guillermo ArriagaKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Gustavo SantaolallaHrajú:
Brad Pitt, Cate Blanchett, Peter Wight, Harriet Walter, Trevor Martin, Matyelok Gibbs, André Oumansky, John O'Mahony, Adriana Barraza, Elle Fanning (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Film je tretím v poradí, na ktorom Alejandro González Iňárritu spolupracoval so scenáristom Guilleromom Arriagom. Rovnako, ako v predchádzajúcich spoločných dielach, aj tu sa náhodne prepletá niekoľko zdanlivo nesúvisiacich ľudských osudov. Americká dvojica Richard a Susan musí kvôli Susaninmu zdraviu predĺžiť pobyt v Maroku. Opatrovateľka Amelia sa bojí, že nestihne svadbu syna v Mexiku a rozhodne sa, že tam potajomky odíde aj s opatrovanými deťmi. V Japonsku rieši mladé hluchonemé dievča svoje psychické problémy...Film získal Cenu za réžiu na MFF v Cannes a viac ako 30 ďalších ocenení. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (906)
Iñárritu je filmový virtuos, který ani svým třetím snímkem nepodlezl laťku, nastavenou předešlými výtvory slušně vysoko. Opět nám nabízí propletenec dějů, spojených k sobě někde tenkou nití, někde tlustým lanem, dějů mistrně napsaných i sehraných. A opět je servíruje v podobě spíše syrové a tím i s větším dopadem na diváka. Asi bych měl přehodnotit žebříček svých oblíbených režisérů... ()
Tragedy is universal. Předchozím dvěma Ińárrituovým filmům jsem dal nejvyšší možné hodnocení, přičemž jeho prvotině jsem trošku nadržoval, a tak teď nadržovat nebudu a přikloním se k trojce, i když je to trojkočtyřka. Mám rád tvůrce, kteří vyprávějí obrazem, ale přestože je Babel film jako stvořený pro formální analýzu, bez hudby by na diváka nedoléhaly tak silně emoce, které se dostaví hlavně v závěru. Pojetí jednotlivých kontinentů, které se liší jak co do záběrování, tak i do užití hudby a tempa je skutečně nápadité, na druhou stranu je zde až moc scénáristické svévůle a chtěnosti, o tykání si s kýčem ala Haggisův Crash ani nemluvě ("Je tohle nějaký druh vyšší estetiky a stylistiky, nebo jenom laciné ždímání slz?", říkal jsem si). Přemrštěná stopáž spolu s manýrismem na věčné časy a nikdy jinak poté dávají výsledné tříhvězdičkové hodnocení, přestože by to napodruhé mohlo být za 4 kvůli překvapivě civilním hereckým představitelům (což platí i o "dirty a ugly" Bradu Pittovi a Cate Blanchettové). Nezamlouvá se mi moc fakt, že by si Ińárritu měl přijít pro Oscara za svůj zatím nejhorší snímek... a taky by mohl začít točit jinak než mozaikovitě, protože jak Robert Altman, tak P.T. Anderson mu v případě Babelu dávají na zadek. P.S. Na podruhé je to vážně výrazně lepši. ()
Pěkně natočené a pěkně zahrané příběhy, jenž se ve větší či menší míře propujují. Psychologie postav je perfektní v japonském příběhu, který ale zase až tak úplně do celého kontextu nezapadá a film je jím možná zbytečně natahován. Příběhy mezilidských vztahů, emočního vypětí a nejrůznějších životních rozhodnutí mají vždy svoje kouzlo a Ińárritu je podal opět způsobem zapamatování si hodným. Všichni herci(opravdu snad) do jednoho jsou skvělí. Škoda, že příběhy nejsou nějak rezolutněji nebo alespoň náznakově dokončeny(mexický a část marockého příběhu se nakonec úplně vytratily). Skvělá atmosférická hudba, melancholické vydrnkávání kytarových strun opravdu působí.114 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) ()
Nedopečené. AGI se potřetí pouští na důvěrně osahanou půdu, přičem k úspěchu pomáhá - podobně jako Greengrassovi v případě paradodokumentárních rekonstrukcí - skutečnost, že tento styl filmu ovládá naprosto dokonale. Jenže z Babelu mnohem víc čouhá vykonstruovanost, s jakou jsou splétány čtyři linie na třech místech, a tak trochu samoúčelné uzlování při zesíleném předkládání humanistických hodnot. Z drastického sledování plačících lidí v mezních situacích se tentokrát trochu vytratil emocionální náboj, spíš jsem měl pocit, že sleduji tři zcela nesouvisející povídky, které si sice nesou jakous takous působivost, ale leckdy jim chybí pointa (Mexiko), anebo je brzdí dlouhé přešlapování na místě (Brad & Cate). Díky bohu že AGI je pořád audiovizuální mág - všechny montážní sekvence nastřižené čistě na hudbu jsou neuvěřitelně podmanivé a vytahují lehký kalkul na 70%. Mimochodem téma jazyk a globální věk zůstalo dle mého prakticky nedotčeno. Chyba! ()
Scénář: Guillermo Arriaga .. Bezmoc tj. společný jmenovatel mozaiky zvané Babel. Zoufalost se mísí se smutným nepochopením ve světě, který rozdělují jazyky až v poslední řadě. Ińárritu a jeho dvorní scénárista Arriaga vytvořili opět silný komorní příběh, jehož podstata leží potřetí (a naposledy) v sestavení různých částí k sobě. Vedle toho vyniká osvědčená režie a hudební doprovod - Gustavo Santaolalla brnká jako o život a právě v těchto úsecích ožívají nejsilnější pasáže snímku. Nejzajímavější příběh pro mne byla bezesporu Japonská příměs, pro zbytek příběhu, který je protkán spíše současnými globálními problémy prakticky nepodstatná, avšak pevně stojící sama o sobě, s velkou dávkou naléhavosti a intimní deprese. Zvláště metropolitní trip na extasy a následná funky house party z pohledu hluchoněmé dívky byl opravdu jedinečný zážitek !! Nebýt slabší a táhlejší první hodiny, šel bych na maximum. 90%. ()
Galéria (39)
Zaujímavosti (21)
- Pri nakrúcaní v Maroku bolo 99% ľudí pred kamerou nehercami. Pravdepodobne ani nepoznali Brada Pitta (Richard) a Cate Blanchett (Susan). (Makky)
- Do role hluchoněmé Japonky Chieko chtěl Alejandro González Iñárritu původně obsadit skutečně postiženou dívku. Na konkurzu ho však zaujala herečka Rinko Kikuchi, která pak procházela několika konkurzy, trvajícími skoro rok. (Siriuss)
- Film vydělal během prvního víkendu (27.-29. 10. 2006) v sedmi kinech 389 351 dolarů. Stačilo to na 24. příčku žebříčku návštěvnosti. Poté však následovalo širší uvedení... a také díky mnohým nominacím na mnoho významných ocenění se nakonec celkový zisk v USA vyšplhal na 34,3 milionu dolarů. Celosvětové tržby pak dosáhly 135,3 mil. (imro)
Reklama