Oslia koža

Nejdospělejší děj pohádky, jaký si můžete představit. Nejsou tu vlastně žádní záporáci a zápletka je tvořena... ehm... konfliktem sobeckých zájmů jednotlivých postav. Nadpřirozeného je tu tak přiměřeně a nejzáhadnější kouzlo je, jak se nejkrásnější žena v nejkrásnějších šatech schová pod oslí kůži tak důkladně, že ji všichni považují za nejodpudivější stvoření na světě. Vyzdvihla bych především to, že hradní doktoři nejsou žádní mazaní lišáci a správně diagnostikují ochoření láskou, a taky že princezna má vlastní kuchařku. Ale ta víla mi prostě do pohádky pro děti nepasuje. (22.06.2013)

Pojem barevný film v téhle pohádce získal rozměr, který snad nikdy ani mít neměl. V království, kde je každý nešlechtic šmoula a i koně jsou modří, mrtvé vystavují ve skleněných rakvích na poli a mají krále, který nepoznává vlastní dítě (po tom, co ho řádově několik týdnů neviděl) mají místo trůnu vycpanou kočku a král ke vší hrůze zjistí, že má pozitivní vztah k incestu. Někde zhruba ve vzdálenosti noční jízdy kočárem je království, kde mají poddaní na zámku ksichtíky červené. Koně jsou tam také červení, aby bylo jasno. Nevím, zda je souvislost, mezi barvou lidských obličejů a koní, doufám že ne. Princezna k oslí kůži přijde na radu kmotřičky víly a toho oslíka zavraždí, jak je naznačeno, král osobně. Princezna považuje chlív za dobře zařízenou místnost, pokud mezi prasata a slepice umístí svou truhlu, postel s nebesy a nezbytný toaletní stolek se zrcadlem. Princ prokáže odvahu, když sní koláč, který mu princezna, která musí smrdět na pět metrů skrz zeď betonového krytu (ta kůže je nevydělaná a ona žije mezi prasaty) vlastnoručně upeče. Láska hory přenáší. Někdy se musí dost nadřít. (29.11.2010)

Neviem, či je fér komentovať film, ktorý som videl v 15tich rokoch, ale otec, túžiaci po svojej dcéri a helikoptéra boli pre mňa natoľko wtf momenty, že na tieto scény nikdy v živote nezabudnem. Takýto incestný postmodernizmus jednoznačne treba vidieť a napríklad porovnať s našimi vianočnými klasikami. Potom sa môžeme všetci spoločne hádať, ktorá že princezná je najkrajšia. (25.12.2012)

Vskutku velmi zvláštní pohádka. Zpočátku mě zaskočil telefon kmotry víly, ale to jsem ještě netušil, že mě nakonec čeká vrtulník. Výprava a dekorace jsou mnohdy až kýčovité, ale nelze jim upřít jistou dávku originality. Scéna pečení dortu za doprovodu písně Recette du cake d´amour patří k mým nejoblíbenějším. (10.05.2005)

Réžia českého znenia (ÚPF) = Irena Skružná - skvostný dabing: Catherine "promlouvá" hlasom JANY PREISSOVEJ, Maraisa dabuje obligátny VLADIMÍR RÁŽ a ako bonus KAREL HLUŠIČKA v úlohe rozprávača - prvá postmoderná rozprávka pri ktorej si pamätám názov aj dej. Druhou bol jeden sovietsky film o ktorom by som rád napísal viac, ale názov som zatiaľ nevypátral. (15.7.2009) (15.07.2009)