300

Těžko o tomto snímku hovořit, mnoho detailů unikalo díky mé nepozornosti, ale on si ji bohužel nezasluhoval. Počátek byl čekáním na akci druhá část pak převážně čekáním na závěrečné titulky. Snyder splodil dítko, které je zklamáním po všech stránkách. Bylo to jako bych dostal místo Leonida odporného Ephialtea. Nejvíce jsm se těšil na vizuální stránku, zbytek šel vlastně stranou. jenže tyhle efektivní omalovávanky měly nejkrásnější scény již v traileru, zbytek filmu tak úchvatný neni, stačí se kochat zdejším fotoalbem. Byl jsem zvědav i na hudbu, jenže ta většinou byla rušivým elementem, do filmu vůbec nepasovala. Problém byly i příliš šroubovité dialogy, které sice nemají problém obstát na papíře, ale pro film se prostě nehodí. Z komiksu, který by byl převeden na plátno, bych měl radost, ale tohle je až moc koncipovano jako film, snímek který nefunguje. Fotografie, které jsem zhlédnul v různých časopisech vypadaly opravdu lákavě, postrádaly onu 'filmovatost', ale ze snímku to prostě není cítit. Líbí se mi soustředění na určitě spektrum barev a 'odsátí' zbytku, ale to je tak vše. Snyder selhává v základech. Jeho nová linie s královnou odbourává napětí, do děje je zapasována zbytečně, snímek s ní rozhodně nic nezískává, klidně bychom snesli její odstranění. Vypravěčův hlas je jen důkazem, že tvůrce nedokáže přenést slova do obrazu. Sakra lidi, už pochopte, že komiks a film - přestože jsou si částečně (obrazová struktura) podobní - jsou úplně něco jiného... Už Sin City doplatilo na přílišnou doslovnost. (02.04.2007)

Očekávat od tohoto filmu něco jiného než bombastickou audiovizuální podívanou je nesmysl. O nic jiného tu nejde. A díky tomu si 300 zakopává o svou vlastní nohu. V "nebombastických" pasážích, kde chybí vtip nebo alespoň nehraje výrazná hudba, film pokulhává v blátě nudy a jisté rozpačitosti. Naštěstí takových chvil není mnoho. Kdo nechce nic víc než nádhernou omalovánku pro velké děti, bude nad míru spokojen. (14.04.2007)

U Dia! Zklamání větší než Olymp...Ne že bych čekala nějakou historii věrnou podívanou, ale vytřeštěnější jsem snad z kina ještě neodcházela. Prolistování předlohy to ještě zhoršilo, a to jsem myslela, že hůř už být nemůže. Ne že by mě překvapilo vykreslení Sparťanů, takto obyvatel státu podle dnešních měřítek takřka fašistického, jako bojovníků za svobodu a demokracii, přece v každém pořádném pseudohistorickém spektáklu se musí ječet "for freeeeedom!" Vždyť by divák mohl nedejbože odcházet s ušními bubínky v pořádku. Ne že by mě rozhodili Sparťané coby dokonalé ideály řecké krásy a ctnosti proti zdegenerovaným Peršanům, konečně je všeobecně známo, že zatímco Západ je cestou rozumu, estétství a uměřenosti, Východ cválá do pekel cestou dlážděnou zkažeností. Ne že bych si nad Leonidovou hláškou o večeři v pekle, o kterém asi sotva měl Řek v 5. století před Kristem nějakou představu, jen odevzdaně nepovzdechla. Ale přidaná linie s královnou a jejím bojem na domácí frontě už je trochu moc. Ve státě, kde byl náznak toho, že muž dává přednost společnosti své manželky před svými spolubojovníky, pokládán za nebetyčnou ostudu, je Leonidás podán jako podpantofelník domácí, který se bez ujištění své vycmrdlé ženušky, že všechno bude O.K., ani...vy víte co. S politickou korektností to tenhle film jinak moc nevyhrál, ale v poklonkování feministkám se dostal až k plazení se po zemi. Zeus s námi a zlý pryč. A za co ty dvě hvězdičky? Za herce, Butler a Wenham jsou opravdu pěkní chlapi, i když pohled na ty vyholené hrudníky po čase začne přece jen nudit, a za grafiku, třebaže u scény s vlkem jsem se popadala střídavě za břicho a za hlavu. No nic, už to dávno přede mnou řekli jiní lépe, ale po bombastické reklamě to bylo zklamání opravdu grandiózní. Navíc se k tomu druží nepříjemná pachuť vědomí, jak je jistou částí světa vnímáno cokoli na východ od Greenwiche. (22.06.2007)

Doufám, že Lakedaimonští označili studnu, do níž vhodili poselstvo, za hygienicky závadnou. Na to jsem myslel během filmu, což zhruba vypovídá o tom, jakou měrou jsem byl vtažen do příběhu. Nemohu si pomoci, stylizace a zjevná ateliérovost v mých očích filmu ubírají to hlavní, a to divácký zážitek. Někteří tu píší o živočišnosti, já se nemohl zbavit pocitu umělosti. Akce je ve filmu celkem požehnaně, žádná však není taková, aby se hlouběji vryla do paměti. Z trojice krev, pot a slzy je v nich přítomna jen krev - a přitom je to celé takové bezkrevné. Kupodivu si film dějově ubírá i tam, kde by mohl vypjatost rozdávat nejvíce, a to u samotného konce 300 statečných. Ve skutečnosti jejich boj končil těsným bojem na tělo, když se přelámala kopí, byly meče, když se zlámaly meče, bojovalo se rukama a zuby. I když jde o komixovou adaptaci, není to argument pro benevolentnost v některých věcech. Kupř. eforové nebyli kněží, ale sbor kontrolující moc králů, se Sparťany zůstali na bojišti Thespijci, spartský posel po vyřízení zprávy o bitvě spáchal sebevraždu atd. K ideovému vyznění. Za prvé spartská společnost se bez nadsázky dá přirovnat k fašismu. Počínalo se vyřazováním nevhodných již v kojeneckém věku. Každý plnoprávný Sparťan (Sparťané sami si říkali Lakedaimónští) dostal od státu přidělenou půdu a skupinu heilótů (otroků), která ji obdělávala a živila ho. Výcvik chlapce počínal v šesti letech tím, že si musel krádežemi opatřovat jídlo (když byl chycen, byl tvrdě potrestán, když ne, byla to známka jeho schopností). Armádní cvičení spočívalo v pravidelných pogromech na heilóty, kteří žili mimo Spartu ve vesnicích, které byly pravidelně napadány a vypalovány. Ve filmu Leonidas sice opakuje fráze o obraně svobody a o novém věku, skutečnost však byla taková, že příliv bohatství z kořisti do Sparty (která do té doby vůbec neužívala peníze) původní rovnou společnost plnoprávných Sparťanů rozdělil na bohaté a mocné (např. Leonidův spolukrál Pausániás, vítěz od Platají), kteří začali skupovat původně státní půdu, a ožebračené. To byl konec spartské moci, protože bohatí ztratili vůli a chudí motivaci bojovat. Prostřihy do Sparty sice trochu komplikují jinak velmi řídký děj, na druhou stranu přinášejí to, čeho jsem se bál nejméně, a sice politickou korektnost. Tvůrci se evidentně zalekli příběhu bez jediné významné ženy, to se muselo napravit. Vojáci sami jsou naolejovaní cucáci z módních katalogů v kožených spodkách, kteří by se hodili spíš na pánský striptýz. I když jsem původně dal milosrdné tři hvězdy, postupem času jsem došel k tomu, že vlastně nevím za co. (24.03.2007)

Mé dojmy vystihuje komentář Flankera.27... Slušná vizuální stránka, zbytek sterilní nebo myšlenkově problematický. Do Millerova komiksu jsem svého času investoval neuvěřitelných 1000 Kč ovlivněný tvrzením, že jde o jedno z nejzásadnějších děl komiksové tvorby. Jednalo se bez debat o nejhorší investici, jakou jsem kdy v knižní oblasti udělal. Ideově mi to přišlo jako průvodce mladého fašisty světem životních hodnot, o historické věrohodnosti nemluvě, za zmínku stálo jen výtvarné pojetí...Celkový dojem: 40 %. (25.09.2010)