Obsluhoval som anglického kráľa

LFŠ 2007***Věděli jste, že: Při scéně s obnaženými blondýnkami u bazénu se štábu naskytly nečekané komplikace. Modelky, které na scénu přišly, totiž měly vyholená pohlaví, což ovšem za druhé světové války, kdy se film odehrává, rozhodně nebylo obvyklé. Ochlupení jim tak muselo být zpětně vyretušováno v pražském studiu Universal Production Partners, které mimo jiné vytvářelo i zvláštní efekty pro film "Parfém - příběh vraha".*** (09.03.2007)

Když je kolem filmu takový humbuk, většinou se potvrzuje pravidlo, že se nejedná o nic závratného. Dobrý film si pozornost zaslouží sám sebou, nikterak masivní reklamní kampaní. Úctyhodnou řadu filmových klenotů už pan režisér Menzel pustil do světa, ale Anglický král se k nim rozhodně nezařadí!! Shovívavě opět pohlíží na hříchy svých hrdinů, ti jsou opět křehcí a zranitelní, přesto z životních křivd a bolístek vycházejí vítězně. Bulharský herec Ivan Barnev neměl projít prvním kolem castingu, za to Oldřich Kaiser je bohužel žalostně nevyužitý!! Filmu nesluší ani žánrová roztěkanost, na druhou stranu ale kamera Jaromíra Šofra dokonale plnila svou roli!! Ve výsledku je ale společně s Kaiserem či Martinem Hubou jen zbloudilou duší v nemastném projektu!! Dvě a půl.. (19.01.2007)

Velký návrat velkého Menzela. Jiří nám toho v posledních 20 letech mnoho nenatočil, ale když už, stálo to za pozornost. Osobně adoruji Konec starých časů a Žebráckou operu, takže nemám problém přijmout Krále do tohoto ranku. Vzbudil zaslouženou pozornost a lidem připomněl v poetickém duchu, že doba Druhé světové nebyla černobílá. A už jenom za to si zaslouží můj dík. Protože všechny ostatní podstatné složky, jako je výprava a celková dobová uvěřitelnost byly naplněny maximálně. Z herců bych vytyčila zejména Hubu a Dulavu. (18.02.2009)

Celkový dojem tohoto filmu mi sice vyšel na prázdno, ovšem najde se v něm hodně momentů a scén, které film trochu "osvěžují." Mimo jiné mne překvapila a potěšila role "té" blonďaté krásky, která po scéně s malinovým nápojem kráčela po ulici, kolem ní se shlukovaly včely jako "okolo krámku s tureckým medem" a v níž jsem poznala herečku jménem Petra Hřebíčková, která účinkuje ve Zlínském městském divadle. Celkově bych tento snímek, jakožto součást české kinematografie, řadila k průměrnějším filmům. (19.10.2008)

I když už to není vrcholný tvůrčí Menzelův počin a zcela jistě se tenhle snímek nezapíše mezi skvosty domácí kinematografie, stále ještě zůstává Menzelova adaptace jednoho ze stěžejních Hrabalových textů velice nadprůměrnou a v kontextu české kinematografie po roce 1989 dokonce jednou z nejlepších (teď ovšem nutno dodat bohužel). I přes věci vysloveně nepovedené (významový odklon od literárního textu - není tu patrný přerod člověka, nepopsané tabulky, tabula rasa {Dítě = nomen omen - jméno znamení}, na nějž svět a dějiny, jimiž jako loďka z kůry lehounce proplouvá, postupně zapisují vrstvy zkušeností a počitků, které postupně transformují jeho osobnost až do stadia filosofa života, moudrého muže solitéra, jenž vyrovnán s životem, rozumí a ví...; překvapivě se ovšem ve snímku objevují nepodařené a hodně laciné momenty, např. téměř všechny počítačové animace (zvláště pak letící známky a bankovky), což v Menzelových filmech dříve nebývalo, přesto se ale jedná o milý, osobitý snímek, který sice často balancuje na hranici poetiky kýče, ale nikdy do ní nesklouzne. Naštěstí... (i když ten závěrečný pivařský hold Bohumilu Hrabalovi vůbec do intencí filmu nezapadá a pro neznalé autobiografického kontextu se dá interpretovat jen jako laciná pijácká vášeň Čechů) (06.03.2007)