Rím

V záplavě různých HERKULŮ, GLADIÁTORŮ se jedná asi opravdu o nejzdařilejší ztvárnění klíčového období nejen římských, ale i evropských dějin (co by byla EU bez Římské říše?); od dob Gravesova JÁ, CLAUDIUS jsme svědky dalšího vrcholu v uměleckém zpodobování epoch - ne dílčích momentů, ve kterých u nás vynikl nejvíce Oldřich Daněk - antických dějin. Oproti CLAUDIOVI se tu sestupuje hluboko do antického všedního dne, mimo luxusní gulagy senátorských a zbohatlických vill, domů a paláců. Konstatovaný protiklad vznešených myšlenek a barbarských činů ve vztahu k otrokům je přirozený - lepší a výkonnější stroje tehdy prostě k dispozici nebyly. Řím v tomto někdejším tzv. civilizovaném světě dílčích planetárních enkláv (Indie, Čína, Středomoří, střední a antilská Amerika) způsob, založený na mimoekonomickém donucování pracovní síly, propracoval k absolutní dokonalosti s vrcholem vlády dynastie adoptivních císařů Antoninovců (94-192 n. l.). Zhruba 120-180 000 legionářů z cca 10-12mil. Itálie drželo pohromadě říši měřící 0,5-3,5 mil. km čtvereč. s 30-80 miliony obyvatel. Vlásečnice i tepny silnic a cest, dominanty akvaduktů, to všechno fungovalo již v sullovském i césarovském Římě pozdní aristokratické rodové republiky. Zformována byla i většina římského práva (systematicky bylo zpracováno až o šest století později za vlády byzantsko-východořímského císaře Justiniána). Správa tohoto impéria se vyznačovala úsporností, součástí vnitřních vazeb byla i multikulturnost v limitech a chápání hodotových orientací této antické civilizace. Základní črty Římské říše seriál zachycuje skvěle, nic dlužen nezůstává ani historickým postavám. Zachycení Kaisariónovy matky Kleopatry je právě tak přesné jako postižení ovzduší historicky končící staroegyptské civilizace. Je nutné vyzvednout i výpravu, která se na celkovém zdaru seriálu podílí opravdu mimořádně. Je otázkou, nakolik se podaří v druhé řadě seriálu tuto úroveň zachovat. Jisté je, že atraktivnost děje i převratnost událostí neutrpí a zajímavé bude, jak se autoři seriálu vyrovnají s osobností Caesarova adoptivního syna Oktaviána-Augusta, zakladatelské osobnosti nejen císařského římského období, ale i julijsko-klaudijské dynastie. Náznaků, že je na co se těšit, rozhodně není málo. (06.03.2008)

Můj večerníček na dobrou noc a učebnice dějepisu tak, jak ji (možná) neznáte. To je Řím. První série: Velmi chytlavě podané historické informace z období vzestupu a pádu Gaia Julia Caesara, obohacené o dobový obraz římské společnosti, jejich neduhů a hříchů (korupce, sex, násilí, ani incest není tabu), zabývající se i nižší společenskou třídou. A ony reálné, ale fiktivními životy opatřené postavičky vojáků Lucia Vorena a Tita Pulla, naprosto rozdílných přátel na život a na smrt, jsou mnohdy zajímavější, než pletichaření politických špiček. Výprava je na televizní seriál více než slušná, jen minimálně jsou cítit kulisy a studio. Druhá série: Právě jsem se probrečela ke zdárnému konci serálu a musím uznat, že zachovává vysokou kvalitu první série. V podstatě se hřeší stejně jako za Gaia Caesara, ale mladého sympaťáka Octaviána vystřídal rozmazlený nápadník Penelope, emoce se zostřily, politické i mafiánské boje přitvrdily a Vorenus a Pullo často stojí na opačných stranách. Víc než dříve vyniká Marcus Antonius a Kleopatra, Atia mě protáhla emoční horskou dráhou o pólech zbožňování a nenávist. Opravdu výborný seriál. PS: Tímto děkuju neesonovi, bez kterého bych se k Římu ještě několik let nedostala blíže, než v Dějepisu pro 1. ročník Gymnázií. (03.09.2008)

Seriál mě zaujal několika věcmi. Rozhodně vykreslení doby a lidí odpovídá mé představě, přitom je zajímavé, že mě pohled na špinavé městské ulice jakoby zklamal, člověk má v hlavě zasutou antickou vznešenost, důstojnost a velkolepost. Je evidentní inspirace nezapomenutelným Klaudiem, což rozhodně není na škodu věci. Dějová linie respektuje historické události a docela nápaditě do nich zamotává osudy hlavních postav. Zajímavé je ztvárnění některých historických postav v rozporu se zažitými představami. Příkladem za všechny je Kleopatra, která mi opravdu udělala radost. Tedy její ztvárnění, jinak takovou odpornou - v obou smyslech slova - bestii bych nerad potkal. Za to si autoři zaslouží velké plus, protože Kleopatra nebyla žádná "Liz Taylorová". Hodně dobře byl napsán Brutus, člověk, od něhož všichni něco očekávají, zatímco on sám takové břímě nechce nést. Rozhodně je pro seriál dobře, že byl vytvořen v koprodukci HBO/BBC, a odnesl si to lepší z obého, tedy výpravu, promyšlený děj, přesnost a diváckou atraktivnost. Už se připravují další díly o osudech mladého Oktaviána, to jsem zvědav. (05.03.2006)

Surové, drsné, hrdinné. Dost věrohodně působící ilustrace toho, co jsme se učili ve škole. Byť, samozřejmě, malinko legrační představa, že dějinami hýbali dva noname římští legionáři. Pro mě osobně díky za tento seriál a rozšíření obzorů právě toho, co nás učili ve škole. Tak teď už, nejenom díky tomuto seriálu, vím, že to nebylo tak černobílé. Promiň, za ta léta, co jsem tě odsuzovala, Brute. Jo, a taky tam hrají přehršle fakt mužných chlapů. Ani bych nevěřila, že takoví ještě žijí. (26.06.2010)

Realistický a pohlucující pohled na život několika postav v Římě za doby Julia Ceasara. Otroci, vojáci, intrikánky, senátoři... ti všichni rovnoměrně pokrývají všechny důležité a zajímavé mocenské třídy skomírající "republiky" a bez heroizování či zjednodušování jsou zobrazeni jako lidé s jedinou hlavní vlastností - touhou po lepším životě, moci postavení... a dosahují toho způsoby které limituje jen jejich vlastní morálka a svědomí. A ta u některých nepatří k největším. HBO točí velmi kvalitní minisérie a Řím není vyjímkou, nebýt několika zaškobrtnutí v ději a možná až příliš uspěchaného závěru se zjevně nucenou snahou o menší příběhový twist je to bezchybná záležitost, která velmi zajímavou formou představuje události u kterých si většinou jen znuděně čteme v učebnicích dějepisu. Je velmi příjemné vidět i v televizi dílo které se v zobrazování reality nezastaví před ratingovými komisemi a ukazuje všechno, od nevázaného sexu, přes násilí a krev až po celkovou dekadenci doby, ale není to ta nejdůležitější věc pro kterou stojí za to seriál sledovat. Dokonale to totiž je vidět jak ve skutečnosti vypadala tehdejší společnost - neustálé pohanské rituály a klanění se desítkám nejrůznějších bohů, otroci ve kterých ostatní nevidí často nic jiného než kus nábytku, idealizované myšlenky pronášené současně s pobíjením desítek lidí... A k tomu charaktery postav ke kterým lze zaujmout jakýkoli, jen ne neutrální postoj. 8/10 (26.03.2008)