Dom pri jazere

Snad za to mohl měsíc máj - mrdačky čas, snad za to mohlo vyhonění péra pod rozkvetlou třešní, aby mně nevyschlo semeno, snad za to mohlo deset dalších, prudce romantických faktorů, že moje prdel ronila slzy. Ne že by to bylo tak propracované v rámci časových paradoxů, ale že si herci dali záležet, aby se té romantice nedalo vyčíst, že nebyla dost romantikou, i když příběh zaváněl překombinovanou jeblostí. Keanu Reeves, tak ten to ustál, Sandře Bullock stály kozy, až jsem byl srozuměn s tím, že si vybrala dobrý scénář a dobrého režiséra. Výhodou je určitě neznalost původního filmu. Další výhodou je, že jsem jaksi byl přezíravý ke kýčovité a průhledné naivitě scénáře, tudíž jsem dělal jakože nevím, koho v jedné, zdánlivě nesouvisející scéně, srazí autobus. Časové paradoxy nejsou vždy úplně perfektně uchopené, ale nejedná se o nijak tragické nedomyšlenosti až nesmysly. Film se o scifi jen otírá, o lásku v něm jde především. Vychází mně z toho, že dva cukroušci se k sobě měli, ale rozděloval je čas. On v roce 2004, ona v roce 2006. Co to je dva roky, že jo. Jenže hrdina jaksi neměl péro dlouhé, aby ho mohl prostrčit bránou času a hrdinka si mohla spokojeně mlaskat. Museli přijít na to, jak vyzrát nad časem, což bylo celkem namáhavé. Muselo se čekat, až hrdinka nebude mít krámy, až bude v Chicagu jasný den, prostě jen samé čekání. A to způsobilo, že mně sice film nijak extra neubíhal, ten si jel povětšinou ve svém vlastním a pomalejším tempu, ovšem velice poctivě jsem se těšil, až Keanu nakoupí kondomy a zjistí se, že za dva roky už bude rizikové je použít. Veskrze příjemný snímek s nevtíravou romantikou, slušivými hereckými výkony a odpovídající režií argentinského režiséra Alejandra Agrestiho, přece jen známějšího ve svých končinách, který pro to, aby se etabloval na zámořském filmovém trhu, už nemohl udělat víc. Romantika, u které budete prdět slzy blahem. 70% (01.05.2016)

Zďaleka nie tak zlé, ako som pôvodne čakal. Nemá to síce ani atmosféru, ani ľahkosť a emocionalitu Il Mare, a aj logika sem-tam dostáva na rozdiel od originálu isté podpásovky, ale zase sa (chvalabohu) nejedná o preslzenú a cukrovkovú romantiku, takže sa to dá aj celkom dobre užiť. A takto, v predvečer Vianoc asi ešte o dosť viac... (23.12.2007)

Tak, čekal jsem romantický slaďák se solidní časovou zápletkou. A hádejte co? Dostal jsem ho. Navíc Keanu Reeves tady hraje stavaře (skoro jako já) a to je dostatečný důvod k tomu aby se mi DŮM U JEZERA líbil ;-). Taky se mi hodně zamlouvají časové filmy a i ty "strašlivé" paradoxy se dají zkousnout, je to koneckonců romantický film a ne sci-fi. Když jsem původní verzi neviděl, nemám na co nadávat a tak snad můžu vyjádřit jistou spokojenost s výsledkem. Žádná bomba, ale k větší spokojenosti to stačí. (09.02.2007)

Průměrná porce romantiky v důstojném hereckém uchopení. Na scénář nedejte, na množství kiksů nehleďte. To je motto filmu, který se nesnaží o víc než si vydělat pár dolarů v letní sezóně a činí tak důstojně a neskrývaně, tak proč mu to nepřát. Nicméně chápu všechny rozlítostněné komentáře srovnávající Lake House s originálem. Přesně je vidět, kde se mohlo více přitlačit a přemýšlet - namísto toho se šlo odlehčenou cestou výstavy vyšisovaných hereckých ksichtíků, lítostivých pohledů do kamen a obvyklé porce klišé v čele s umírajícím otcem. 50%. (08.08.2006)

Nejsem si jista, jestli je spravne srovnavat remake s filmem, ktery ho inspiroval. Americka verze je uplne jinde, pojima pribeh z opacneho konce a veskerou atmosferu buduje na temer o celou generaci starsich problemech. Nechapu vsechny ty pobourene tvare a davy lidi hrnoucich se do kin s predsevzetim "Nebude se mi to libit, je to prece remake Il Mare!", kterymi stavi film do pomerne neferove situace. 5-6/10 (13.08.2006)