Vyvrhel z pekla

Jednotka sa mi páčila malá sílu v atmosfére opusteného ostrova ale od tohoto som už nič neočakával.Tento film sa od Damatovej tvorby líši,nieje až taký extravagantný aj keď gore tu je ale v prijateľnom stave ale čo som bol vážne prekvapený,že bol celkom bez erotiky.Herci boli keby som ich mal ohodnotiť od 1 do 10 tak im dávam nulu,fakt boli zlí.Príbeh zas nestal za veľa a da sa povedať,že tu ani nebol.Bol plný nedomyslených scén bez žiadnych extra napínavých scén a atmosféra tiež žiadna.Nič výnimočné a ani nič čo by som si dlhšie držal v hlave ako len jeden deň.Chcel som dať 3* ale za to dodrbané finále dávam 2*. (09.02.2015)

Tak u téhle videonasties kultovky dost dobře nechápu, proč se na ten seznam vůbec dostala. Brutální scény jsou tu asi tak čtyři, přičemž ani v jedné toho není moc vidět, scény zobrazující nahotu a sex tu pro změnu nejsou žádné. To už i moderní komerčnější záležitosti jako Hostel nebo Frontieres by se na nějaký podobný seznam hodily lépe. Prvních patnáct minut diváka možná zabaví syrová atmosféra (tak typická pro sedmdesátkový eurohoror), no následující víc než hodinu spasit nedokáže. Absurd je nezáživně natočený trash, jehož kultovnost je naprosto absurdní. Takže asi tak. Dvě hvězdy za atmosféru, dobrého záporáka (do jiného filmu s ním) a scénu s opékáním hlavy v troubě. (02.09.2008)

Dvojka slabší. Stenopolis přišel o ten nahnilý look, už to není zrůda - tedy alespoň ne navenek. Navíc už úplně nepochopitelně nežere lidi. Je to ale pořád ten vytáhlý šílenec, navíc se dozvíme, že prakticky nezabitelný. V jedničce byl větší potenciál se nudit, ale celek byl o dost silnější. Navíc ten vylidněný ostrov... Tohle už je jen průměrná vyvražďovačka se dvěmi ucházejícími vraždami. Už to není SICK. (stopáž hodnocené verze: 01:30:15) (20.02.2009)

V raném mládí jsem tento film částečně viděl na ošmudlané VHSce a byl jsem z něj řádně v šoku, asi tak podobně jako z horroru "Night of The Demon (1980)". Po letech jsem si jej komplikovaně znovu sehnal a shlédl. Musím uznat, že nehledě na kvality Damata, tohle je zřejmě jeho nejlepší film a jeden z nejlepších horrorů vůbec. Mnohonásobně přesahuje ve všech ohledech i kultovní a o něco starší "Antropophagus". Tohle je prostě krystalicky čistý slasher v nejlepší kvalitě. Eastman jako vrah je opravdu děsivý, nemusí mít žádné masky nebo znetvoření jako většina horrorových vrahů, a přitom z něj jde mnohem větší hrůza. V podstatě nesmrtelný a neporazitelný šílený obr, který se vyžívá ve vraždění kohokoliv koho potká. Při každém jeho nástupu na scénu se rozjede naprosto dokonalá, děsivá a nadčasově ztvárněná hudba, která úžasně podkresluje šílené napětí diváka. Jeho brutalita si nezadá s žádným konkurenčním filmem a přesahuje naprostou většinu toho, co filmoví maniaci již několik desetiletí na plátnech předvádějí. První polovina filmu je spíš dosti drtivý rozjezd, kde je předvedeno několik opravdu drastických gore scén, aby se druhá polovina mohla změnit v naprosté šílenství, tíseň a beznaděj rodiny, kterou Eastman "navštíví". Film nejde ani (a možná proto) z hlediska jeho stáří v ničem výrazně zkritizovat, kromě gore scén. Bohužel ty jsou pro dnešního diváka již méně šokující než kdysi, protože Damatovi maskéři prostě nebyli takoví machři jako třeba Fulciho ... Každopádně tohleto je naprostý horrorový skvost a je jen škoda, že byl za ta desetiletí zaprášen, zakazován, zapomenut a téměř "ztracen". Z hlediska dnešní horrorvé kinematografie bych film mohl porovnat s "Haute Tension", který je mu ve svém stylu podání dosti podobný. (04.01.2008)

O něco lepší než minule. Rosso sangue na mě zapůsobil především svým zajímavějším dějem než tomu bylo u Antropophaguse. Moc ovšem nechápu proč je tento film označován za jeho pokračování, když oba filmy spolu mají společného jen opravdu velmi málo. Snad jen fakt, že démonický George Eastman je největším tahounem obou filmů a jeho téměř nsmrtelná postava pochází z Řecka. Tentokrát se Joe D'Amato konečně odvázal a dal mnohem větší prostor svému zabijákovi, který se rovněž s nikým nepáral a krvavé orgie mě bavily od začátku až do konce. Nejvíc mi zde však vadil ten malý spratek, kterého bych narval místo té ženské do trouby a upekl si ho jako dezert. (10.03.2011)