Reklama

Reklama

Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (185)

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Ano, to co se dělo za války, a jak Němci zacházeli s Židy, bylo strašné. Ale čemu pomůže, když o tom teď Němci začnou točit dlouhé a nudné filmy, kde se nestane nic, s čím by divák předem nepočítal, a to s čím počítal, se nepodá ani trochu zajímavě? Škoda, že to s kariérou Josepha Vilsmaiera šlo od dob Stalingradu až takhle s kopce. :( ()

tommmy89 

všetky recenzie používateľa

Vo svojej kategórii poslabší film, ale čo sa týka toho, že celý film sa odohráva len a len v jednom vozni vlaku + nejaká tá krajina vôkol vlaku je to celkom slušné dielo. Film "Posledný vlak" je akási ukážka deportácie židov do koncentračných táborov. Poukazuje celkom detailne na to, čo všetko si prežili ľudia vo vlakoch cestou do "pracovných táborov". Ak ste zvedavý tak ako ja, tak odporúčam pozrieť, film je vkusný a na svoju tématiku slušne spracovaný. 3* ()

Reklama

Flego 

všetky recenzie používateľa

Uvedomenie si skutočnosti ( cesta do Osvienčimu ) a dusivá klaustrofobická atmosféra vo vagóne plnom ľudí s minimom vody a jedla sa vrýva divákovi až do morku kostí. Trochu ma sklamal nevýrazný Kukura a mladý nemecký veliteľ zodpovedný za vlak, ktorý niekedy skĺzaval ku karikatúre. Naopak ženy boli naprosto úžasné, taktiež Lena Beyerling v detskej úlohe Niny. ()

farmnf 

všetky recenzie používateľa

Jako děsný to je. Kdyby to nebyla pravda, nějak bych to pobral jako horor. Jenže pravda to je. Kupodivu dobře zrežírované, i herecké výkony nadprůměrné. Nemám rád židy, jsou hluční a lžou jako když tiskne.  Ale takle je brutálně zabíjet? To nemá smysl, z jejich řad jsou slavní fotografové, herci, skladatelé, maj svoje místo v Izraeli. Vůdce to nějak posral. Zajímavá scéna je, když nastoupí na scénu Ukrajinci. Jich se bojí židi nejvíc. A dnes Zelensky tepe Bibiho, že mu nedodává zbraně. Já bejt žid taky se na něj vyseru! ()

JASON_X 

všetky recenzie používateľa

Rozporuplné dojmy. Na jednu stranu syrovost a živočišnost některých scén (ca 90% děje se odehrává uvnitř vagónu), na stranu druhou film totálně zabíjejí všelijaká otřepaná melodramatická klišé (hovory otce a matky s jejich protivně rozumnou malou velkou dcerkou, různé flashbacky, nesnesitelná postava "baviče"), nebo hodně nereálná scéna konfliktu prostých wehrmachťáků s vlakovými dozorci z řad SS kvůli trpícím Židům ve vlaku (ano, všichni Němci nebyli antisemiti a sadisti, díky za polopatickou vysvětlenou). Nespornou působivost snímku rovněž hodně snižuje fakt, že se jedná o scénáristickou fikci (i když založenou na reálných historických událostech a i když se jistě podobné hrůzy v podobných vlacích odehrávaly). Ani česko-slovenské herecké xichty filmu na důvěryhodnosti nepřidávají a účast jisté turecké flundry v roli židovské dívky je přímo urážka obětí i dobrého vkusu. Ale zase třeba Kukuru jsem viděl rád, to přiznávám. Takže hodnotím průměrně. A pořád je to lepší, než kýčařský prasopes Špílberg. ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (10)

  • Během natáčení spadl spolurežisér Joseph Vilsmaier z plošiny ve výšce tří metrů, kvůli této nehodě musel být hospitalizován se středně těžkými zraněními. (hansel97)
  • Filmovalo se v bývalém koncentračním táboře Auswitz - Birkenau, a v obcích Krupá a Chrášťany. (M.B)
  • Záběry podkreslující finální titulky pocházejí z Židovského památníku (znám též jako Památník holocaustu) který se nachází v centru Berlína. Památník architekta Petra Eisenmanaa a sochaře Richarda Serra (původní návrh byl ale mnohokrát upraven) tvoří rozvlněné pole náhrobních kamenů, celkem 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky, a rozkládá se na ploše více než 19.000 m². (Adrai)

Súvisiace novinky

Největší námořní tragedie ve filmu

Největší námořní tragedie ve filmu

25.01.2007

Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (viac)

Reklama

Reklama