Welkeom tu Dongmakgol

Nevím, jestli existuje slovo, které by přesně vyjádřilo barevnost tohoto filmu. Jestli ano, musí být rozkošné, bláznivé a vtipné. Rozhodně se jedná o nejoriginálnější vojenský film, který jsem viděla. Ano, tak jak už někdo řekl, při jeho sledování se cítíte jako v nebi. Yeo-il je kouzelná, nejkouzelnější! Bez přemýšlení 5* (10.09.2012)

Dongmakgol je pohodová a přátelská vesnička, kam jednoho dne nečekaně vtrhne „civilizace“ v podobě několika vojáků obou válčících stran a aby toho nebylo málo ještě jim tam spadne z nebe jeden Američan. Takže ideologicky znepřátelená skupinka hostů na sebe míří a domácí, uprostřed nich, si zatím bezstarostně řeší své problémy. Naštěstí, když spolu lidé tráví spoustu času (navíc v tak příjemné atmosféře) většinou si na sebe „zvyknou“. A tak postupně vznikají mile absurdní situace, kdy např.u ohně sedí a společně hodují zástupci 3 uniforem, až po vypjaté okamžiky vzájemné úcty a opravdového přátelství. A přestože začátek na mě zrovna dojem pohodového filmu neudělal a závěr mě rozesmutnil, jeho nádherná a laskavá atmosféra ve mně zůstane (doufám) nadlouho. (16.01.2006)

Válka je dostatečně krutá, vtip je dostatečně vtipný, drama je dostatečně silné..všemi cestami, kterými tento film kráčí, kráčí s naprostou bravurou, smál jsem se, byl jsem dojatý i napjatý, k tomu si připočtěte tradičně vymazlený korejský vizuál ( vynikne zejména u famozního útoku kance:) a dostanete se jedině k nedostatečnému hodnocení:) (29.12.2011)

Tradične veľmi kvalitná kórejská kinematografia prináša zaujímavý i keď trošku nereálny príbeh /fakt dosť ťažko uveriť, že taká dedinka existuje/ dvoch skupín nepriateľských vojakov, ktorí sa stretnú hlboko v horách, v bohom zabudnutej dedinke. Vzájomná nevraživosť a ochota pozabíjať sa navzájom postupne slabne a začínajú si uvedomovať, že bez uniforiem majú toho veľa spoločného. Scéna opekania a ochutnávky divej svine je jednou z tých lepších a potvrdzuje staré známe - jedlo zbližuje. Film má ale aj slabé miesto a tou je rozvláčnosť. Práve spoločné zabitie spomínanej divej svine je naťahované na môj vkus až na hranicu únosnosti. Inak sa filmu ťažko dá niečo vyčítať, je originálny i nápaditý. Také lietajúce pukance po hodenom granáte je niečo čo som ešte nevidel. Kórejci všeobecne majú strašne kvalitné filmy a kedykoľvek ich v pohode uprednostním pred hociktorým holywoodskym blockbusterom, len keby boli dostupnejšie. 80%. (22.07.2011)

„Musíš je dobře nasytit“ Valná část jihokorejské filmové produkce řeší stále aktuální rozdělení Koreje. Buďto metaforickou oklikou (Mutant, Siworae), nebo přímo a naturalisticky (Pouta války). Mezi tyto dvě skupiny se vklínil Dongmakgol, v němž válečný konflikt slouží chvíli jako popředí, chvíli jako pozadí nadčasového příběhu o dělení nedělitelného. Mísí srdceryvnou tragédii s nevulgárně fekální komedií. Mísí scény přenádherně poetické (nebeské finále), komicky komiksové (zdolávání divočáka) a rvavě realistické (hned úvodní přepadení), jež nás vracejí zpátky na zem. Nejvíce jsem si užíval první setkání. Civilizací neposkvrnění vesničané přitom, až na dívku –jakési ztělesnění platónské ideje nevinnosti – nejsou naivní, pouze žijí v ideálním světě, kde nic jako válka dosud neexistovalo. Její empirické poznání s sebou nese podstatně menší šok, než by se dalo čekat. V daném okamžiku totiž film již poněkolikáté mění žánr a věrohodné „zažití“ prožitého musí ustoupit heroickému eposu. Bránění holého kopce je pojato takřka jako bitva o Británii a nebýt ohromného humanismu filmu, majoritní význam záchrany pár životů by takto nevynikl. Podobným způsobem uměl dělat z malých příběhů velké Akira Kurosawa. Za viditelnou inspirací jeho Sedmi samuraji můžeme vidět také snahu o smíření s Japonskem, jiným „hodným“ nepřítelem. Drtivému pacifistickému poselství zčásti neodpovídá vykreslení Američanů, agresivních sadistů, jejichž lepší stránku ovšem reprezentuje Smith a zároveň to je právě americký vynález (popcorn), který obě skupiny vojáků v nepopsatelně úžasné scéně přiměje složit zbraně. Stejnou radost později skýtá hraní amerického fotbalu. A radost ze všech největší? Sledování Welcome to Dongmakgol, filmu, který navrátil život mé víře v jihokorejskou kinematografii. Zajímavé komentáře: May, Marius, RAiken, Martyr (19.12.2009)