Zajtra nehráme!

Tak nejprve smekám před nedávno zesnulým Robertem Altmanem, protože ten film měl lehkost, byl natočen více než dobře a smekám hlavně proto, že jej Altman natočil i přes svůj vysoký věk. Celkově se mi to líbilo. Hraje zde moje nejoblbenější herečka Meryl Streep, její role je jako vždy skvěle zahraná. Ale pozadu nezůstávají ani jiní. Všichni odvedli skvělou práci, postavy jsou přiměřeně vyvážené, herecké výkony taky. Docela příjemně se zde dívá i na Lindsay Lohan, kterou jinak opravdu nemusím, ale tady ukázala, že má na víc, než se jen opíjet na večírcích. Škoda jen, že si to zatím asi neuvědomuje. Moc se mi líbilo, že pěvecké pasáže zpívali herci sami a i když country teda neposlouchám, tohle se poslouchalo příjemně, navíc smekám taky před odvedenými pěveckými výkony. Líbilo se mi, jak Altman dokázal celou show předvést opravdu jako show a ne jako nudu, pěkně to plyne, nenudí, postavy a jejich charaktery nejdou přímo do hloubky, ale přesto se o nich dozvíte hodně. Navíc vše skvěle doplňují jiné věci - reklamy v rádiu, postava anděla, vtípky Dustyho a Leftyho. Tohle bylo prostě něco, co jako fanoušek Meryl zkrátka nemůžu vybechat. Bylo to více než dobré a moc se mi to líbilo! (26.06.2013)

V podstatě skečová show bez nějakého nosnějšího příběhu. Ten se rovná pouze smutnění z konce jedné životní éry všech zúčastněných. Navíc se po divadla potuluje jako vždy andělská Virginia Madsen. I když bych si ty písničky jen tak nikdy nepustil, tak v tomhle sentimentálním vzpomínacím nášupu to docela jde, hlavně kvůli Dustymu a Leftymu ;) A ta chtivě dekadentní Lindsay Lohan tam fakt nesedla. Takové nedopečené 3*. (10.03.2007)

DVD/// Obsazení 8/10 Děj 5/10 Hudba 6/10 Prostředí 4/10/// PLUS: atraktivní herecké obsazení, kde si každý najde své oblíbené filmové hvězdy (pro mě M. Streep, L. Lohan), melodie písniček jsou chytlavé (často mají své české verze), originální text je často také zajímavý, prostředí "divadla a rádia" může být pro někoho poutavé MÍNUS: žádné jiné prostředí ale nenajdete. mysteriózní zápletka je jediné příběhové zpestření, jinak se jedná o jedno představení s jen několika málo střihy do jiných místností, na jiné postavy, příběh tu v podstatě žádný není a dialogy vás často nikam nevedou/// Shrnutí: Někomu se forma může líbit, někomu to může přijít jako fajn oddechový film. Je tu ale tenká hranice od toho, aby začal nudit. Je to hudební film, já spíš čekal muzikál. Ani jako komedie to moc nefunguje, spíš to komedie vůbec není. Smysl to má, protože takových filmů moc není.///  Celkem 55%/// (26.08.2021)

Typický Altman se svou stejně typickou pracovní metodou rozbitého zrcadla, jehož stovky střípků v ideálním případě dokáže složit do zajímavé a přitažlivé mozaiky. Leckdy se to ale nepodaří a v takovém případě je silně zřetelně znát absence silného příběhu a ústředního hrdiny. Režisér načrtává atmosféru celého filmu už v úvodních slovech vypravěče, který popisuje divadlo a jeho představení přenášené do éteru, které už tak před padesáti lety s nástupem televize ztratilo šmrnc a drží ho jen nostalgie a neochota připustit si plynoucí čas a změny ve společnosti kolem sebe. Měl jsem problémy s tempem Altmanova snímku a pokud mám problémy s tempem já, bude je mít nejspíš i většina diváků. Altman nikam nespěchá a nechává své hrdiny vychutnat si poslední představení v divadle, které z rozhodnutí vyšší moci končí a vystřídá ho obří parkoviště. Nechává herce a zpěváky odzpívat celé písničky a ten, komu vadí žánr country, bude nejspíš nefalšovaně trpět. Na druhou stranu kladem snímku je velmi vyrovnaná a silná herecká sestava, jaká se často ani v americkém filmu nevidí a jejich přítomnost je taky na plátně znát. Tajemná postava anděla zahraná půvabnou Virginií Madsen mi přišla poněkud násilně vsazená a obešel jsem se docela dobře bez ní. Jakkoli jsem se po celou dobu stopáže trochu nudil, nakonec s odstupem několika dní musím říct, že Zítra nehrajeme! ve mně nechalo takový zvláštní pocit nostalgie a oproti četným filmům, na které člověk za pár dní zapomene, si tu náladu určitě budu připomínat i v budoucnosti. Celkový dojem: 55 %. (23.05.2010)

Live every show like it's your last. Altmanův úplně poslední film (zemřel v 81 letech 21.11. 2006 v losangelské nemocnici na zástavu srdce po 18 měsících souboje s rakovinou) je překvapivě smířlivý a dané žánry se ani tak neironizují či satirizují, jako spíš parodují. Zítra nehrajeme! je film-varieté, ve kterém vedle sebe bez sebemenších problémů funguje stylový noirový úvod (přechody světla a stínu, voiceover detektiva z dob Maltézského sokola) s nadpřirozenými prvky (anděl smrti), dva protichůdné žánry ve filmu o tom, že něco končí a něco jiného naopak začíná propojené jednotlivými poctivými muzikálovými výstupy (na rozdíl od současných muzikálů se nic neupravovalo v postprodukci a herci skutečně písně zazpívali a na nástroje zahráli sami). Jak je u Altmana zvykem, i když je snímek plný hvězd (Woody Harrelson, Tommy Lee Jones, Kevin Kline, Meryl Streepová, Lindsday Lohanová), žádná v něm nemá dominantní úlohu a v téhle kolektivní podívané s typově vhodně obsazenými rolemi stojí za vypíchnutí hlavně neodolatelný L.Q.Jones. Pomalé tempo vyprávění, které filmu sedne jak ulité je "zdynamičťováno" častým užitím zoomů a Zítra nehrajeme! je tak adekvátním doplňkem do řady filmů Nashville-Hráč-Company a mírně nadprůměrným (je to trojkočtyřka, nakonec jsem se rozhodnul pro vyšší známku vzhledem k nadhledu celého filmu a nejednoznačnému vyznění), přesto tím nejlepším vhodným posledním Altmanovým snímkem. (19.01.2007)