Stopy zločinu: Pátek, čas motýlů

Československá akční kriminálka, jejíž znělka zní líp než kdejaká 8 bitová automatová arkáda, nemůže bejt špatná. Když navíc připočítám vzhled 80. let a že zahraje i muzika jak ukradená ze hry Transport Tycoon, oblíznu se až za ušima. Diváka potěší celkem originální výstavba scénáře a odvážné zpracování, na kterém se ovšem podepsal nízký rozpočet a až laxní režie. Major Kosma a parta neohrožených čmuchalů řeší případ násilníka, který zneužívá stopařky (hanebník a dneska obdobnýho slizoně hájí motorkář Preiss v jakoby moderním zpracování téhož námětu). Ten jednoho plodného večera narazí na osudovou Helenu žijící na hraně. Když je následně nalezeno její jak v konzervě lančmítu tuhé maso, nejen násilník, ale i všichni Helenini chlapci tak mají díky jejímu nesocialistickému způsobu života motiv k vraždě. (12.01.2014)

Jak to, že mi tahle série unikla? Jak to sakra, jak to! Skvělej Potměšil a jeho: "Každá stopařka je tak trochu kurva, co si budem povídat". Ale teď vážně...Krom slušného hereckého obsazení film vyniká i zápletkou, kdy se z oběti stane pachatel a z pachatele opět oběť. Vše podtrhuje Brabec a jeho postrčení přes svodidla... (03.11.2021)

Z toho co jsem viděl (bohužel dodnes reprízovali jen část cyklu) opravdu nejlepší část. Zápletka rozhodně zajímavá, herecké výkony rozhodně nejsou špatné, ať už jde o budoucí paní Pavel Soukupovou coby oběť (která si to opravdu doslova vykoledovala), Potměšila jako nefalšovaného Smooth Criminal, nebo "Majora Zemana" výjimečně na opačné straně barikády (a samozřejmě i detektivy, ale ti jsou trochu víc v pozadí a příběh se spíš soustředí na zápornější postavy). Je pravda, že kdyby scénář použili na Pitavala nebo Zvláštní skupinu, tak by to bylo podstatně lepší, ale zase bychom přišli o nádherné záběry pozdně osmdesátkového Brna, což by pro mě byla ještě větší škoda. (21.04.2019)

Tenhle díl pozapomenutého krimi cyklu je asi nejlepší a nejodvážnější a stojí za to vidět kvůli: 1) originální námět, znásilněná stopařka si udělá byznys z vydírání svých souložníků 2) Ladislav Potměšil jako sadistický znásilňovač ( celkem odvážné scény na svou dobu, ale Smrt stopařek je level výš 4) reálie socialistického Brna - špína, smrad, šeď 5) Isabela Soukupová-Siegelová jako femme fatale nemá problém s full nude scénami - na tehdejší tv tvorbu opět velmi odvážné (03.08.2018)

Československá televizní kriminální film z cyklu Stopy zločinu, jenž produkovalo brněnské studio. Film se zpočátku zabývá mužem, jenž bije a znásilňuje stopařky a poté jim nabízí peníze, když budou mlčet. Jedna z obětí, atraktivní úřednice pochybného charakteru Hana (I. Siegelová) však této příležitosti využije k tomu, aby získala peníze na předraženou garsonku. Poté tato podvodnice stopuje muže, ve voze předstírá nevolnost, a když řidič zastaví na opuštěném místě, vyhrožuje, že nahlásí znásilnění, pokud nezaplatí nějaký finanční obnos. Její drzé a nevybíravé chování však začne být na obtíž jejím bývalým milencům a jednoho dne zmizí. Případem se začne zabývat nadporučík Kosma (J. Bartoška) a jeho kriminalistický tým a když dopadnou agresora v podání L. Potměšila, věnují se případu zmizelé ženy. V roli bývalého milence se ukázal V. Brabec a současného partnera hrál vykutálený kytarista M. Havelka. Dále se ve filmu objevil M. Klásek jako nebohý řidič, jenž byl zneužit všeho schopnou stopařkou a O. Brousek coby náčelník kriminalistického oddělení. Bartoškovi kolegové byli nevýrazní a neznámí. Název snímku pochází z věty, kterou pronesla vyděračka před pátečním stopováním. Kriminálka S. Strnada mě zaujala zatím nejvíc z celého cyklu a domnívám se, že v tomto případě mohu s klidným svědomím udělit tři hvězdy. (13.05.2022)