Déjà Vu

Cestování časem - minulost / budoucnost - paralely, jejichž prolínání je zajímavý samo o sobě. K tomu D.Washington a V.Kilmer jako agenti, na který ze stolice dohlíží T. Scott. To vše je (minimálně) 60% úspěchu filmu. O zbytek se musí postarat příběh, který se sice nevyhne menším ,,zkratům", ale celková atmosféra a napětí je dostačující. Dostačující pro toho, kdo nehledá logiku za každou cenu a chce se ,,jen" pobavit. Pravda - i já mám někdy problémy, ale každá snaha bejvá (většinou) odměněna.... (19.10.2007)

První dvě třetiny snímku jsou výtečné ve všech ohledech, ovšem čím více se blíží konec tím více je Déja Vu sráženo svým prachmizerným scénářem, který se snaží vás přesvědčit o tom, že je v něm něco více než si myslíte. Námět není zlý, má značný potenciál, dokonce i docela dlouho funguje na výbornou, ale ten konec to značně hatí. Přesto z úvodní myšlenky by mohl být docela dobrý námět na seriál ve stylu CSI. Velká škoda je to o to více, že jinak spolupráce dua Tony Scott-Denzel Washington opět vyšla... Tedy téměř. Tentokrát se Scott zřejmě nadopoval sedativy a ač režie jeho charakteristické znaky bezesporu má, tak oproti posledním počinům se to dá sledovat i bez epileptických záchvatů. Jde to ve stopách technothilleru á la Nepřítel Státu, jen je to více šmrncnuté sci-fi a s téměř nulovým humorem. Rozhodně za podívání stojí ovšem nejlépe by bylo odejít ze sálu v době, kdy je "akce zrušena jako úspěšně vyřešena". Poté by Déja Vu aspirovalo i na mety podstatně vyšší a nezůstal po něm pocit, že tady někdo prováhal velkou šanci. (23.12.2006)

Tony Scott je záruka. A i když třeba šlápne vedle a neukočíruje svoje vizuální orgie (Domino), tak mu to rádi odpustíme. Slabin má tenhle vystudovaný výtvarník v daném žánru minimum. Pro tentokráte se ocitl na ožehavé půdě sci-fi. Na mamutím trajektu jistý psychopat odpálil smrtící nálož a jeho řádění odneslo na pět stovek nevinných obětí. Teroristický útok začne vyšetřovat agent Doug, zachytí důležité stopy a možné motivy. Zejména ale začne šťourat po mrtvé dívce, která zemřela ještě před výbuchem. Domnívá se, že její smrt je klíčem a přivede vyšetřovatele i k pachateli teroristického činu. Jeho schopností si všimnou esa z FBI a je tak přizván k tajnému projektu. Díky satelitům jsou totiž agenti schopni nahlížet do minulosti. A Doug jim má pomoct, všimnout si něčeho důležitého, co je posune dál. „Mrtvá“ dívka, na kterou se celý tým primárně zaměří, navíc Douga solidně omámí (koho by také ne?). Jsou však ale ještě další skutečnosti, o kterých náš hrdina neví. I když celý tým jen sedí u monitorů se záznamy a u sledovacích technických vymožeností, Scott drží napětí a tempo. Opět se těšil nad ostrým střihem a výraznými barvami. Jeho nejnovější thriller ale rozhodně není jen řadovou akční slátaninou, ale i chytrým (i když si budete klást nespočet otázek) dramatem, se kterým si jeho scénáristé několikrát pohrají. Navíc se zdatný režisér znovu sešel s naprosto spolehlivým sympaťákem Denzelem Washingtonem a nejen on, i okolní postavy nevyznívají ploše. Zejména pak příjemný „návrat“ oplácaného Vala Kilmera, teroristická role fanaticky neujasněného Jima Caviezela, chápavý agent Adam Goldberg nebo zcela nepřehlédnutelná Paula Patton, prakticky neznámá, ale o to víc příjemná. Kdo by to byl čekal: u Scotta a jeho producenta Bruckheimera si láska vždycky nějakou skulinkou najde svoji cestu!! (05.09.2007)

Popcornová jízda od producenta Jerryho Bruckheimera se mi v kině velmi líbila. Jen zhruba uprostřed jsem si říkal, že by šel děj možná malinko popohnat kupředu. Nakonec ale vše dopadlo víceméně dobře a James Caviezel byl ve své roli Washingtonovi obstojným soupeřem. Takže jinak bez výhrad. BTW skvělá úvodní scéna! (08.01.2008)

Tony Scott si jednoznačně libuje v konspiračních hi-tech hypotetických kauzách, v nichž stát coby instituce eticky selže a začne porušovat základní lidská práva tím, že začne zasahovat a nahlížet lidem do soukromí. Předvedl to již ve svém mistrném thrilleru Nepřítel státu, jehož sémantiku v Déjà Vu volně rozvíjí... Jakoby scénáristé Scottova nového filmu skřížili dějový model Nepřítel státu s naračním experimentem snímku Osudový dotek. Na téma časového paradoxu se ovšem dostane až v druhé polovině filmu a dá se říci, že ono skloubení funguje překvapivě dobře. Akční expozice snímku se standardy videoklipové rychlosti střihu a epileptickou skladbou záběrů složenou převážně ze švenků z plošin, helikoptér atd. točených pouze na efekt se dá naštěstí bez újmy na diváckém prožitku přežít a pak už nastupuje skutečně zajímavá dějová linka a stále nesmírně charismatický Denzel Washington. U Scotta jsou vždy téměř všichni hrdinové naprostí workoholici, spíše však geekové, tedy lidé s obšírnými technickými či odbornými znalostmi a talentem byvše skutečně nevšedně zapálení pro svůj obor, nejinak je tomu i v Déjà Vu. Jen onen v názvu zmíněný pocit se mi ani hrdinům nedostavil snad ani jednou a marně jsem pátral, proč vyšetřovací metoda dala přeneseně název celému filmu. Možná že Denzel Washington hraje Tonyho filmech až nezdravě často... :-) Podobné filmy: Nepřítel státu, Frekvence, Svěrací kazajka, Osudový dotek (09.01.2009)