Krádeže a vlámania

A.Minghella je veľmi zručný režisér, všetky 3 jeho najväčšie hity mám doma. Jeden lepší ako druhý. Obsadenie J.Lawa do hlavnej úlohy v tomto filme svedčí o dobrých vzťahoch s režisérom, pretože po filmoch Talentovaný pan Ripley a Návrat do Could Mountain je to jeho tretia spolupráca. Príbeh zo súčastnosti,zo života, výborne obsadený skvelo zahratý o komplikovaných vzťahoch, emigrantoch, kriminalite a tenkej nitke ktorá tieto navzájom prepletajúce sa príbehy drží pohromade. Jediné čo môžme filmu vytknúť je, že žiadna z tém nie je dostatočne rozvinutá. Trošku slabší kúsok v porovnaní s predchádzajúcimi filmami, ale stále nadštandart v porovnaní s inými podobnými filmami. Mne sa to páčilo. Film 70%. Emigranti zo Sarajeva si môžu pripočítať X %. (07.02.2009)

Touha po nalezení lásky ve spalující vášni bohužel naráží na neprostupnost šedivých betonových zdí okrajových částí města nad Temží, které snad jako by ani štěstí, nejenom v lásce, nikomu nepřály. Minghella tahá spoustu pravd o tom, jak může vypadat láska bez naděje z obyčejných dialogů, které však v sobě skrývají neskutečně podmanivé kouzlo, jež se snaží prodrat na povrch skrz bezkrevné kulisy industriální čtvrti plné albánských přistěhovalců. Dvě hodiny jsem poctivě skládal střípky pocitů, které se naplno scelily až při závěrečných titulcích. Tak silně, až jsem ochoten tu nevěrohodnou výpověď u kárného řízení pozapomenout. (28.10.2007)

Není to tuctový film a minimálně jeden zvrat je fakt nečekaný (fotky Juliette Binoche), ale prostě mě to nějak ne a ne bavit. Mám rád Jude Lawa, ale tady byl jakejsi divnej. Hrozně citlivej atd. Přišlo mi to jako červená knihovna, kde se o drsnosti té čtvrti jen mluví, ale ve skutečnosti, když vám tam někdo ukradne komp, nebo káru, tak to stejnak do týdne vrátí. (26.05.2013)

tak tohle bylo takové pohlazení po duši! Nádherně propracovaný, strhující příběh ,kombinující citově velmi komplikované rodinné drama s etnickými problémy, odehrávající se v současném Londýně.To není nic lehkého na zfilmování a mám silný pocit, že je málo režisérů, kteří by si na tom nevylámali zuby! Příběh, který mě pohltil v prvních vteřinách a nepustil až do té závěrečné. Tady nebyla jediná zbytečná scéna, kdy bych se nudil a čekal na další...... Výborné herecké výkony, krásná a křehká Juliette Binoche v roli bosenské emigrantky Amiri a zároveň matky mladého Mira (člena gangu) , vynikající a nádherná Robin Wright Penn( v roli přítelkyně Willa a matky malé holčičky) a Jude Law v roli Willa ( spolumajitel londýnské firmy přestěhované na Kings Cross). Ten mě již nadobro přesvědčil, že to není pouze " pěkná tvářička" , ale že umí i hrát a to hodně dobře! Ve vedlejší roli šlapky bych málem nepoznal moji oblíbenou Veru Farmigu.Vše pod režisérskou taktovkou Anthony Minghella ( sám si napsal i scénář) , který tyhle příběhy prostě umí! Díky Anthony! (26.11.2008)

Dveře dokořán jsou evropským psychologickým filmem, do něhož zběhly postavy z filmů amerických, tuze nepsychologických. Postavy vyjadřují se výhradně kostrbatými metaforami, postavy, jejichž jednání je podmíněno diváckým očekáváním, nikoliv logikou a hlavně postavy, které nemlčí v momentech, kdy by mlčet měli. Do sebe zakuklená zápletka je nadto vláčí od osudového střetnutí k nešťastné náhodě a zpět, nedá jim chvilku oddychu, dějovost staví před věrohodnost. Chyběly mi (čím překvapuji sám sebe) dlouhé bezeslovné scény, podepřené pěknou hudbou a silnými hereckými výkony. Dveře dokořán mají jenom tu hudbu, která je navíc využívána tak, že ji nejspíš vůbec nezaregistrujete. O špatný film nejde především zásluhou Anthonyho Minghelly – ten dobře zrežíroval to, co špatně napsal. 65% Zajímavé komentáře: novoten, castor, Damiel, Crawler-D (27.09.2010)