Černé zrcadlo

Syrové uvedení do světa Černých zrcadel, které hned na rozjezdu šokuje diváka šoustáním vepře domácího. Respektive ve své době se možná snažilo šokovat, přijde mi ale, že se odolnost průměrného diváka (nebo jen mě) neustále otupuje a softík s prasátkem před kamerou už působí trochu levněji (ostatně v Gentlemanech už je to komediální prvek). Začátek i konec je perfektní, ta výplň mezi tím trochu pokulhává. Vyústění je velmi působivé. Jak říká staré přísloví, i s malým prasátkem jde zahrát velké divadlo. (09.04.2023)

Místy až nepříjemná epizoda. Představa, že by lidstvo mohlo dosáhnout až takového stupně odosobnění a oduševnění, je těžce děsivá, ale fakt, že se dost možná v tomto bodě již nacházíme, je mrazivé. To už by si jeden radši hodil provaz. Nebo přeřízl tepnu kusem skla. Ale lze to očima vstříc anonymního animovaného davu? Koncept a sdělení Černého zrcadla je až brakově přímočaré, ale od toho hádám zrcadla slouží. (22.04.2023)

Na Black Mirror si cením faktu, že příběh jeho protagonistů v něm hraje druhořadou roli, protože se seriál zaměřuje především na detailní představení fikčního světa, který zde obvykle plní hlavní úlohu a s jehož pomocí je reflektována jednak děsivá představa možné budoucnosti a jednak naše vlastní lidské slabosti. The Entire History of You je tohoto skvělým příkladem. Pomocí Zrn (Grains) ukazuje čím dál větší závislost člověka na monitorování prakticky čehokoliv, v současnosti je to více než patrné, jelikož to, co není na instagramu jako by se nestalo (což mě připomíná, že jsem ještě nepostnul storíčko z neděle [je středa]). Zde si vždycky rád připomínám, že se toto může projevovat v ochabování našich mozků, jelikož ztrácíme potřebu pamatovat si věci, které můžeme mít uložené v mobilu (či jiném elektronickém zařízení) - vždyť si sami přiznejme, kolik si dnes pamatujeme, e. g., telefonních čísel. Epizoda toto krásně znázornila jednak tím, že se na sebe postavy při setkání sotva vzpomínaly (Oh, yes, Liam...); tím, že si musely přehrávat momenty s ostatními, aby se vůbec rozpomněly, o koho šlo; a též až šílenou závislostí na přehrávání si úplně zbytečných momentů jen pro účel demonstrace nějaké skutečnosti (vzpomínka na koberec proti náhodné fotce oběda z mobilu, kterou ukážeme raději, než abychom skutečnost řádně popsali - a vyjadřovací schopnosti jdou do prdele). Vzhledem k mé profesi mě toto extrémně děsí a snažím se s tímto bojovat, byť marně, protože občas nějaké to storíčko přidám a kávičky v kavárnách si pravidelně fotím. Patrná je též reflexe současné naší závislosti na pornografii nebo domácky natočených materiálech. Mimo obecnou reflexi ohrožení moderními technologiemi zvládá epizoda na jedničku i část o lidských vlastnostech, kdy drama žárlivého manžela a očividně nevěrné manžela přivádí až do extrému. Závěr epizody má pak jasné poselství naznačené už v úvodní konverzaci s Helen, které čínský perverzák nechal vytrhnout Zrno - má jít o vzdor člověka proti zotročujícím technologiím. A to je krásné. (13.09.2023)

Černé zrcadlo zde (opět) dostává svému názvu, kdy vytváří doslova studii vztahu, který zničila smrt, a jasně ukazuje děsivost toho, kdy zůstáváme zahrabáni v minulosti. Dává nám najevo, že ve vztahu toužíme po skutečných nedokonalých a neperfektních osobách navzdory možnostem mít něco dokonalého, proto ostatně není protagonistka spokojená s uhlazeným a umělým modelem jejího zesnulého muže, třebaže jí poslechne na slovo a nabídne jí hodiny kvalitního sexu, protože jí prostě chybí ono lidství. Přesto se však nedokáže vzdát ani této nedostatečné připomínky toho, koho ztratila, jak prozrazuje závěrečná scéna. Jedna z nejlepších epizod Black Mirror. (16.12.2023)

Asi bych neměl být fanoušek příběhu, kde levný zvrat zachrání brakový postup, ale zde se mi to zdá skutečně jako polehčující okolnost, protože ona brakovost tak nějak k bestiálnímu a brakovému zábavnímu parku asi nutně patří. White Bear předvádí extrémní potrestání pro ty, kteří se dopustí extrémního zločinu a divák by si měl najednou uvědomit, že je mu neskutečná dehumanizace Lenory Crichlow nepříjemná, neměl by si však dokázat obhájit snížení jejího trestu, protože malá roztomilá holčička na videu. Kondicionál používám, protože si nejsem jist, jak moc se efektu daného dilematu podařilo docílit. (21.09.2023)

Podobně jako jiní se zde překvapeně pozastavím nad tím, proč je The Waldo Moment tak špatně hodnocenou epizodou. Protože za mě je perfektní a užíval jsem si každý její moment. A to ze stejně prostého důvodu, jako tomu někteří dávají ony odpady. Tato epizoda je totiž fan fikce. Jestliže je totiž fan fikce příběh, v němž reflektujeme svoje tužby o tom, aby se nějaké dílo událo jinak, tak Waldo reflektuje naše tužby po absurditě a chaosu, k nimž se uchylujeme před zvráceně složitým komplexem společnosti reprezentované neuchopitelnou politikou. Pevně věřím, že si všichni uvědomujeme důležitost nějaké vyšší moci (se všemi jejími problémy), nicméně možná proto právě ti, kteří si ji uvědomují nejvíce, by si v duchu přáli, aby ty nepříjemné lidi na vyšších pozicích napadl nějaký dětinský medvídek vyžívající se v prasárničkách a dickjokes. Jistě že je děj jen hrubým nedokresleným nápadem, který se soustředí jen na jednoho konzervativce, ale širším chápání jde prostě jen o zdivočelý chaos bojující proti klidnému řádu. A my tak nějak tušíme, ke kterému z těchto dvou extrémů se v dnešní době relativní pohody uchylujeme... (05.02.2024)