Black Mirror: Bandersnatch

Pro mě neskutečný zážitek na Netflixu a absolutně avantgardní a pokrokové zpracování, které mi vyrazilo dech. Skvělé, co všechno dnešní doba dokáže nabídnout. V podstatě tomu můžu i odpustit nepřesnosti a nedokonalost ve scénáři, protože jsem to stejně hrála jen tak pro zábavu a nemohla se toho nabažit. Brilantní WIll Poulter se poslední dobou stává mým oblíbencem a tady dostal velmi stylovou roli. Bandersnatch navíc nabídne i několik nepříjemných až hororové laděných scén. Ale hlavně za tu interaktivitu palec nahoru! (08.11.2019)

Když váš život ovládá Netflix, můžete dělat i dost šílené a/nebo amorální věci, které by vám v běžném životě byly proti srsti. Chápu paralelu divák-hlavní postava, kdy jsou oba pouze loutkou vyšší entity zvané Netflix (ať už je to nějaká hra, cizí planeta či mimozemská forma života), která řídí jejich životy, třebaže jim dává zdánlivý pocit svobody a vlastní volby. Chápu také fakt, že tvůrci mají vytvořený určitý příběh a konkrétní dramatický oblouk, jenž má vyvolat určitou emocionální reakci, takže vás „nenápadně“ vedou k jednomu z očekávaných konců. Přesto se však musím ptát – nebylo by v rámci prozkoumávání možností média a narativních principů, k čemuž samotná futuristická premisa Black Mirror více než vybízí, lepší umožnit divákovi rozbít příběh natolik (ať už záměrně, či nikoliv), že by skončil s pátou vedlejší postavou na dovolené v Burkině Faso, třebaže bez jakékoli původně zamýšlené katarze? Podobně (blbě) jako Bandersnatch to totiž už řadu let dělají/dělali například David Cage nebo Telltale Games (a mnozí další dávno, dávno před nimi). (29.12.2018)

Na Black Mirror celkem obyčejný příběh, který dělá zvláštním fakt, že si jeho hlavní postava uvědomuje, že je ovládáná někým jiným - divákem. Divákem, který je ale také manipulován a tlačen jít po vyšlapaných cestičkách ke konci, který nejde tak úplně změnit. Hodně frustrující podívaná, která mě místy doháněla k šílenství. Slovo Bandersnatch teď nějakou chvilku nechci slyšet. (28.12.2018)

Fajn. Bavil som sa. Možno aj z toho dôvodu, že som Bandersnatch sledoval v skupine. Samotného by ma ale časté pretáčanie príbehu nazad mohlo pomerne nudiť. Navyše pokiaľ si odmyslím interaktívnu formu pozerania filmu,určite nejde o žiaden svetoborný príbeh. Práve naopak. Napriek tomu by som však dal podobnému experimentu znova šancu. Chcelo by to už ale čosi hlbšie a prepracovanejšie. (01.01.2019)

My, co už jsme odkojení předchozími čtyřmi sezónami a nic by nás pod značkou Black Mirror nemělo překvapit, máme velkou výhodu oproti těm, kteří na Bandersnatch narazili jen jako na samostatný nezávislý film. On ale tak vůbec nefunguje, snaží se rozmanitost nejpozoruhodnějšího sci-fi seriálu posouvat zase o něco výš, ona snaha o alternativní konce mě ale příliš neuchvacuje. Zastavil jsem se někde u myšlenky toho, že veškerá naše rozhodnutí závisí na nějaké cizí síle, ne na naší vůli. Dál už jsem jel na vlně těch slabších dílů jednoho z ovšem stále nejlepších televizních počinů. (06.06.2019)