Na konci všetkých vojen

Zacne sa to ako klasicky film z lagra v ktorom behom druhej svetovej kruti japonci väznia chudakov britov a nutia ich v tazkych podmienkach stavat zeleznicu. Mame tu klasicke archetypy. Sebecky Kiefer Sutherland, ktory sa stara len o seba, hrdy vojak Robert Carlyle, ktory cely cas planuje utek, dobrosrdecny Mark Strong alebo naivny Ciarán McMenamin z ktoreho pohladu je cely film podany. Na druhej strane zase mame strazcu, ktory vsetkych väznov terorizuje a samozrejme tu je aj jeden dobry japoncik, aby neboli vsetci japonci za svine. Epizodky, ktore postavy zazivaju nie su dvakrat originalne, ale samotne postavy su zahrane natolko kvalitne, ze vas ich osud zaujme. Lenze v polovici sa film zlomi a naplno sa ukaze, ze nie je ani tak o postavach a ich utrpeni, ale skôr o strete filozofii a ich vplyve na postavy. Takze sa ukaze, ze japonci su taki nekompromisni fanatici kvôli tomu, ze len plnia filozofiu bushida a rovnako kruto trestaju nielen väznov ale aj svojich. A cast väznov sa postupne, kvôli tomu aby prezili, uchyluje k viere. Od tej chvíli boli pre mna nabozenske kecy väcsim utrpenim ako fyzicka namaha a hlad, ktory postavy zazivali. Takze v prvej polovici filmu som sa najviac identifikoval so samotarom Sutherlandom a v druhej som chcel z toho nabozenskeho pekla zdrhnut rovnako rychlo ako zmagoreny Carlyle. Z podobnych filmov je ovela lepsi komornejsi Rescue Dawn alebo klasika The Bridge on the River Kwai. 6/10. (08.10.2017)

Neubránil jsem se porovnání s totožným snímkem Temný úsvit. Ale ono je to velmi težké, i když oba snímky jsou ze stejného prostředí, zde se spíše pojednává část, kdy je příběh vyprávěn jedním ze zajatců. Film velmi hezky střídá pocity štěstí a radosti, s těmi opravdu ukrutnýmy. Robert Carlyle mi zrovna moc nesedl, jelikož hrál takového bezmocného člověka, který se s osudem vypořádával po svém, ale roli zvládl skvěle. Za to chrabrý Yankee v podání charizmatického Kiefera Sutherlanda byl výborný. A nesmím opomenout pro mne neznámého Ciarána McMenamina, který by si zasloužil nějakou menší cenu za svůj výkon. "Věnováno památce kapitána Ernesta Gordona". (21.06.2008)

Vojnový film o "bojisku" v JV Ázii, teda podobnej lokalite ako v Leanovom The Bridge On the River Kwai. Kto si pod pojmom vojnový film predstavuje akciu v štýle vojaka Ryana, tu tvrdo narazí. Ide najmä o filozofickú záležitosť a stret kultúr a mentalít a o tom, čo znamenalo prežiť. Verím tomu, že pre britských zajatcov muselo predstavovať peklo na zemi a pomerne dobre sa tieto pocity dostať na plátno a k divákovi. Robert Carlyle ako veliteľ Britov Campbell sa snaží, ale nie je nosnou postavou. Odporúčam. (30.08.2006)

Hned od začátku jsem si říkal, že jde o realističtější Most přes řeku Kwai. Druhá půle je ale pak úplně jiná. Srovnávání kodexu japonských bojovníků bushido s přístupem spojeneckých vojáků ctícíh bibli. Každá část filmu je zajímavá a více než působivá, ale ve výsledku mi ten přechod přišel hrozně absurdní. Navíc mi nepřišlo, že by film nějak zvlášt podrželi herci. Zejména Carlyle, na kterého jsem se těšil, byl buď nevýrazný nebo naopak až přehnaný. Takže ve výsledku průměrný film z prostředí zajateckého tábora, ze kterého si můžete odnést asi hlavně několik lidumilských myšlenek. (23.07.2008)

Nerad bych aby to vyznělo něják neuctivě k válečným zajatcům, ale tenhle film je teda slušná slátanina....Aneb.=když se uprostřed sentimentálního a rádoby emočního filmu přistihnete, že z nasranosti nad přiblblostí scénáře začínáte fandit japoncům a utrpení zajatců je vám někde u řiti-asi něco nefunguje jak má...............Asi si rychle-zase po letech-pustím Veselé Vánoce, pane Lawrenci..na spravení chuti (20.07.2011)