Na konci všetkých vojen

Sice to od prvopočátku nemá být pouze "remake" geniálního Leanova podobenství, ale srovnání se přesto vyvarovat nedokáži. Hlavní "novotou" tu má být obzvláštní důraz na vztahy mezi zajatci samými, ale ani obligátní téma těchto zajateckých stylizací se nezapře:v pravdě britská buldočí povaha s konfliktu s více než nepříznivými podmínkami jako hlavní hodnotu nakonec většinou neuznává "obyčejné" přežití, nýbrž zachování lidské důstojnosti doslova za každou cenu. Oceňuji snahu o historický podklad posilovanou černobílými záběry a dokumentárním koncem. Dokonce i nepodařený syn Kiefer Sutherland zahrál na hranici svých možností, a to je co říci! (22.04.2005)

Zacne sa to ako klasicky film z lagra v ktorom behom druhej svetovej kruti japonci väznia chudakov britov a nutia ich v tazkych podmienkach stavat zeleznicu. Mame tu klasicke archetypy. Sebecky Kiefer Sutherland, ktory sa stara len o seba, hrdy vojak Robert Carlyle, ktory cely cas planuje utek, dobrosrdecny Mark Strong alebo naivny Ciarán McMenamin z ktoreho pohladu je cely film podany. Na druhej strane zase mame strazcu, ktory vsetkych väznov terorizuje a samozrejme tu je aj jeden dobry japoncik, aby neboli vsetci japonci za svine. Epizodky, ktore postavy zazivaju nie su dvakrat originalne, ale samotne postavy su zahrane natolko kvalitne, ze vas ich osud zaujme. Lenze v polovici sa film zlomi a naplno sa ukaze, ze nie je ani tak o postavach a ich utrpeni, ale skôr o strete filozofii a ich vplyve na postavy. Takze sa ukaze, ze japonci su taki nekompromisni fanatici kvôli tomu, ze len plnia filozofiu bushida a rovnako kruto trestaju nielen väznov ale aj svojich. A cast väznov sa postupne, kvôli tomu aby prezili, uchyluje k viere. Od tej chvíli boli pre mna nabozenske kecy väcsim utrpenim ako fyzicka namaha a hlad, ktory postavy zazivali. Takze v prvej polovici filmu som sa najviac identifikoval so samotarom Sutherlandom a v druhej som chcel z toho nabozenskeho pekla zdrhnut rovnako rychlo ako zmagoreny Carlyle. Z podobnych filmov je ovela lepsi komornejsi Rescue Dawn alebo klasika The Bridge on the River Kwai. 6/10. (08.10.2017)

„Jak to končí, když má život jednotlivce cenu váhy pírka? K čemu se lze dobrat nenávistí, když hledíte do očí nepřítele a vidíte sebe sama? Jakou hodnotu má slitování?” - Když je po všech těch hrůzách, tak si hlavní hrdina podobných bolestných otázek klade ještě mnohem víc... Celkově se pak jedná o značně naturalistický pohled na válku plný neskutečně autentických hereckých výkonů. Možná trochu i díky jímavé hudbě mě to docela sejmulo. (80%) (16.09.2024)

Most přes řeku Kwai, co nepřešel Tenkou červenou linii.. Že japonský zajatecký tábor není apartmá v hotelu Ritz, už asi není třeba zběhlému divákovi vysvětlovat, ale Cunningham, který dostal k dispozici docela kvalitní herecký materiál, dlouhou dobu nedokáže vykreslením duchovního i fyzického soužení vtáhnout diváka do hry. Bible, Platón a citování z Shakespeara probouzejí bez emočního náboje výší míru empatie ztěžka. Nutno však podotknout, že od mimořádně silné scény s ukřižováním („Do it!“) se snímek o naději a víře v nelidských podmínkách alespoň zdařile vyškrábe do výše kolen Davida Leana.. (08.06.2012)

Tak to bol emotívne, obsahovo a naturalisticky bohatý film. Otriasol mnou silnejšie ako niektoré podobné filmy tohto druhu. Nikdy som si nemyslel, že Japonci boli až taký šialený a ten kódex bušidó ich zaväzoval k takým šialenostiam aké robili. Boli tu fakt otrasné zábery, ktoré našťastie neboli samoúčelné a každá viedla k posunutiu psychológie príbehu. A ten nádherný koniec zo súčasnosti mi vlial slzy do očí. Krásny, silný, humanistický a hlboko ľudský príbeh o schopnosti odpustiť a pomôcť. Osobne ja keby som bol v ich situácií, veľmi rád by som bol žiakom Ernesta Gordona. Je mi jeho myslenie veľmi blízke a snažím sa to prejavovať aj vo svojom živote. A to čo spravil na konci vojny ma presvedčilo, že ľudskosť vždy zvíťazí. Inak k hercom - Robert Carlyle sa mi doteraz v každom filme, ktorý som s ním videl veľmi páčil, ale tu podal až nadherecký výkon, Kiefer Sutherland bol výborný, ale herecký koncert podal pre mňa neznámy Ciarán McMenamin. To bol úžas. (13.11.2011)