Nájdený raj

Byl vyvolen. Sám dobrodruh, bez závazků. Pro zanícený obdiv, banket smyslů. Postihnout pohostinnost, posvátnost exotiky. Vidět nálady, cítit tepající barvy. Nasytit se plnokrevně mlčením, šepoty a výkřiky dnů a nocí dálavy. Zhmotnit, zpodobnit, zasadit do pláten kořeny, prosadit se rituály s ornamentem, zarámovat je svým jménem. Uměním srdce pokynout zemi, hořící jako rubín, z níž vyvěrají individuální, osvobozující tahy. (29.03.2019)

Pekný portrét človeka, neváhajúceho zahodiť všetko, ktorý sa cez posadnutosť svojim koníčkom prepracuje až k nekompromisnému idealistovi idúcemu neúprosne za svojim chimerickým cieľom, aj so všetkými zakopnutiami a pochybnosťami, ktoré ku genialite nesporne patria. Ja sám síce umeniu nerozumiem, takže ani nedokážem posúdiť prečo že to bol Paul Gauguin takým skvelým umelcom, ale mám slabosť pre takéto buričské charaktery, o to viac ak majú ešte pevné morálne zásady, ktoré, priznajme si, s výnimkou rečových obratov až také bežné nie sú ani dnes. Uznám ale aj, že pre iného človeka, možno drvivú väčšinu, to musí jednoducho vyzerať, že sa iba totálne zbláznil. Uznám to, možno aj pochopím, ale nie som ochotný akceptovať . . (27.10.2006)

"Nalezený ráj" je jedním z těch filmů, které by se za jiných okolností - výrazně lepší režisér s jasnou vizí a koncentrovanější scénář - mohly zapsat mezi ta nejzdařilejší životopisná díla. Nejde si ale jen vybrat vhodného "kandidáta" a snažit se promlouvat o rozervané duši umělcově bez jasného rozmyslu, což se v případě "Nalezeného ráje" bohužel stalo. Životní příběh Paula Gauguina v pojetí Maria Andreacchiho je pouhým sledem událostí, které přes svůj nesporný dramatický potenciál zůstávají nevyužity a celek působí jako "takový hezký příběh". Ještě štěstí, že alespoň z Kiefera Sutherlanda prýští zaujetí a oddanost roli a "Nalezený ráj" tak obsahuje i některé opravdu silné momenty...Věčná škoda promarněné šance. (29.06.2006)

Nalezený ráj je asi televizní film, a tomu taky po všech strnkcáh odpovídá. Není nijak nápaditý, herecké výkony jsou nevýrazné... Forma vyprávění je roztříštěná, sledujeme Gauguinovy malířské počátky, současně pak nějaké polosmyšlené příběhy z jeho ostrovního pobytu. Autoři si vzali z malířova života jen to povrchní, aby se však podívali na jeho skutečné pohnutky k radikální změně životního stylu, to už ne. Gauguin jako malý vyrůstal na dvoře svého neuvěřitelně bohatého příbuzného v Jižní Americe. Zvykl si na přepych, křiklavé barvy, exotiku. (tato fakta film opomíjí, takže následný útěk za vidinou malířské svobody nemá moc velké opodstatnění) Později se plavil na obchodních lodích po moři, a nakonec zakotvil na burze. Pořád v něm vřela touha po něčem svobodnějším, v myšlenkách se vracel do dětství. Setkání s Pissarem a ostatními malíři v něm skutečně probudilo touhu po osvobození... Kupříkladu skutečná Mette to ve skutečnosti nebrala tak sympaticky jako ta filmová. Do konce malířova života se s ním přetahovala o peníze, lhala mu. Jednání jistě pochopitelné, leč do filmově oddané družky daleké. Další zplošštělou postavou je Schuffenecker, který se ve skutečnosti také pokoušel o malbu, ale akademičtější. Je škoda, že se divák nedozví nic o Gauguinovu působení v Bretani, které mělo ohromný vlliv na pozdější umění (nabisté), ale hlavně (ve spolupráci s Bonnardem) dalo vzniknout takzvanému syntetizmu, stylu pro Gauguina tak typickému - tedy plochy ostrých, nemíchaných barev oddělené konturou. Z filmu se o skutečném Gauguinovi dozvíte máloco, i jeho bytí na Tahiti, posléze na Markézách, tu splývá v jedno místo a celé je to takové uhlazenější než asi skutečnost byla. Gauguin vedl rozsáhlou korespendenci (vyšla i v Čechách), ze které lze čerpat informace. Jinak musím doporučit knihu od Henriho Perruchota, ve které se o tomto malíři dozvíte víc, a mnohem celistvěji. (08.06.2006)

Achjo-Tak moc jsem si přál aby to bylo aspoň dobré, ale ona je to tááková ptákovina. Životopisně bolestně nepřesné(né li přímo zavádějící až lživé). Charakterově trestuhodně zjednodušující. Nesmyslně zromantizované..... Už hudba v prvních okamžicích naznačuje, že tohle bude film spíše o tom jak si tuctový američan(přestože to není americký film) představuje exotiku a život umělce, něž o tom jaká exotika a umělcův život opravdu jsou. Odbytý scénář podtrhává naprosto nezvládnutá režie a i herecky je to naprostá bída. Natassja je žalostná a Kiefer přestože se ze všech sil sympaticky snaží dosáhnout aspoň na level průměrného herectví, zase a znova mu to klouže do pathosu a bezradného přehrávání(O ambici alespoň se přiblížit laťce, kterou nastavil jeho otec o sedmnáct let dříve ve stejné roli, nemůže být vůbec řeč)...... Všechno špatně.. Chválím snahu natočit film o mém oblíbenci-víc asi nic(přestože bych rád) (28.06.2014)