Čtverec mizení

Tak nejdřív jsem si říkala, přímočará nuda doprovázená klasickou osmdesátkovou filmovou hudbou. A k tomu hustý, hodně hustý obsazení. Ale zhruba tak od půlky se to celkem svižně rozjelo. Musím říct, že Hanzlík byl naprosto bezchybný a ostatní, sakra, též. A ta rozehraná závěrečná hra u jednoho stolu, ta byla strhující. Skvělé herectví! Takže nakonec odcházím s velice dobrým dojmem z této nenápadné TV inscenace. (06.11.2011)

Československá televizní kriminálka s výborným obsazením zabývající se vyšetřováním záhadné smrti učitele autoškoly přejetím automobilem. Úkolem najít pachatele byl pověřen poručík Bláha, pro něhož to byl první samostatný případ v jeho kriminalistické kariéře. V ústřední roli tohoto sympatického vyšetřovatele, jenž nalezl mimo jiné oblibu v kouzelnických tricích, se představil J. Hanzlík. Taktéž sympatického nadporučíka Šulce, Bláhova zkušeného poradce a konejšivou oporu, si zahrál J. Adamíra. Na druhé straně zákona se objevilo mnoho známých herců (R. Brzobohatý, P. Haničinec, A. Švehlík, M. Klásek), ve snímku hrající dlouholeté přátele, zabývající se v různých způsobech a možnostech automobilismem, dostávajíc se tak do nejužšího okruhu podezřelých v otázce předčasné smrti jejich druha. V zajímavé vedlejší roli se objeví mladý M. Vladyka, hrající výbušného a hysterického syna zavražděného Romana. Protože na snímku neshledávám nic převratného či výjimečného, myšleno v porovnání s díly podobného typu, lze televizní kriminálku zkušeného režiséra F. Filipa zařadit do obrovského pytle průměrných socialistických kriminálek, které však sleduji s neobyčejnou oblibou. (27.01.2016)

Tak bezživotnou detektivku jsem u Františka Filipa a při tomto obsazení nečekal. Ne zcela nezáludné vyšetřování vraždy – v komplikovaném rodinném prostředí (jež se dalo lépe vylíčit) – se ubírá slepými uličkami příběhových klišé, charakterových schémat a soustavně se špiní všudypřítomnou řečovou sedlinou. Místy se sice zdá, že se sami herci (alespoň někteří) snaží touto matnou substancí prodrat ke světlu, ale cosi je vždy stáhne do poslušného plížení. Snad to zavinil chapadlovitý scénář tehdy zřejmě již vyhořelého Markova nebo nevelkorysý prostor hodinové televizní inscenace, v němž se mnohé jen evidovalo a zaznačovalo, než skutečně vyprávělo a hrálo… (08.06.2017)

Sledujeme sice mírně průměrnou klasickou televizní kriminálku let osmdesátých. Jenže s dobrými herci a při nenáročné stopáži se dá taková detektivka snést. Mladý Jaromír Hanzlík je správně zapálený a my se dozvídáme, jak se i v socialismu dá podvádět s auty moc šikovně. Příliš mnoho se čekat nedá. Přeci jen to odhalení vraha bylo alespoň trochu překvapivé. (30.11.2020)

Název krimi příběhu zní jako nějaké zaklínadlo. Taky jsem přemýšlela, co to může vlastně znamenat. Nakonec byly všechny indicie postupně odhalovány, až se to všechno na sebe nabalilo jako sněhová koule. Hanzlík byl jako detektiv nemastný a neslaný. Nepomohly mu ani kouzelnické fórečky. To Jiří Adamíra byl úplně jiné kafe. Holt to byl polda se zkušenostmi ze staré školy. Ten konec všemu nasadil korunu. (10.11.2016)