Moravská Hellas

Rozhodně se jedná o zajímavý dokument, který prezentuje místy celkem kontroverzní myšlenky, které jsou doplněny o neskutečně zajímavý vizuál, kdy si Karel Vachek hraje s obrazem i zvukem, s tím, co skutečně vidíme a co bychom vidět měli. Nechci tvrdit, že je to přímo obžaloba zbytečného snažení, ale rozhodně je to film, z kterého cítíte, že je něco špatně. Jen je na vás, abyste se zamysleli nad tím, jestli špatně je to, jak moc se lidé snaží, i když ví, že to skončí, anebo je to v tom, že necháme něco takového, aby to skončilo. Bratři Saudkové tomu dodávají správný surreálný nádech, který už je dán samotným pomezím mezi dokumentem a hraným filmem. (06.01.2014)

Trapnosti a radosti folklórneho festivalu na Morave. Dvojičky Jan a Karel Saudkovi v úlohách reportérov spoločne s jedným z protagonistov festivalu spovedajú rozličné figúrky, ktorých kroje smrdia väčšinou naftalínom a peniazmi ako úprimne žitou tradíciou. Defilé nevtipných ľudových vyprávjačov, gýčovitých maléreček, snaživých no neoriginálnych skladateľov novodobých ľudoviek, "výstavných" domov modernej ľudovej architektúry. Občas sa zjavia záblesky autenticity. Ich prezentácii zodpovedá jedna zo záverečných scén, kedy muzikantské trio v krojoch hrá v nehodiacom sa interiéri, nijako tam nezapadá a nikto ani veľmi nepočúva. Kombinácia dokumentárnych a hraných záberov, rozhovorov a komentovaných vstupov, vtipných medzitiuliek spoluvytvárajú obraz bizarného sveta v zhutnennej polhodinovej skratke. Vachek vytiahol tému o neautenticite folkóru zhruba 30 rokov pred rozvírením tejto témy v médiách, čím zároveň odvážne napadol jednu z režimom výdatne živených ikôn a herecky zapojil vtedy neveľmi známy dvojčenský pár neskôr populárnych a kvalitných umelcov. Toto všetko sú až vizionárske plusy, ktoré postavili základ skvele zrežírovaného dokumentu. (01.11.2007)

Velice netradiční dokumentární film, který celých čtyřiatřicet minut vysílal signály, že se snaží být svým pojetím zcela odlišný od filmů svého žánru, nicméně mě jako diváka nepřesvědčil o tom, abych mu dal vyšší jak průměrné hodnocení. Zkrátka snímek, u kterého jsem si vědom jeho umělecké hodnoty, kterou však nedokážu patřičně ocenit. (29.06.2015)

Obvyklá nadřazenost až bohorovnost, s kterou Vachek přistupuje k svým tématům i k divákovi a kvůli které nemám potřebu se k jeho filmům vracet, podráží nohy i téhle – ve své době obsahem i formou záslužně provokativní, odtud mé tříhvězdičkové hodnocení – zprávě o stavu moravského folklóru na začátku 60. let. Nemůžu se zbavit dojmu, že novovlnná rozkouskovanost, doslovné „symboly“ (vyšisovaný obraz), těžkopádné hrané scénky tu nejsou pro lepší pochopení, podpoření či rozvinutí jednoduché ústřední teze (raději odrecitované hned na začátku), pro proniknutí pod povrch zobrazované skutečnosti ani pro vytvoření atmosféry, ale čistě jako demonstrace domnělého tvůrčího a intelektuálního titánství autorova. (30.01.2018)

Karel Vachek byl a je specifickým filmařem. Moravská Hellas by se dala charakterizovat stejně. Kritický pohled na slavnosti ve Strážnici je zajímavý, líbí se mi hlavně formální stránka filmu - zaujal mě například vyšisovaný obraz, který je metaforou k samotné povaze současného festivalu. Vachek si nebral servítky, přesto mě někteří jeho současníci baví více. Jako alternativa je to však více než přínosné. (11.03.2013)