Mníchov

Brilantní řemeslo bez kapky emoce. Spojení tak závažného tématu s touto režijní personou slibovalo emocemi natřískanou podívanou, ale místo toho jsem byl svědkem neúměrně natahované podívané o pomstě, která sice měla být chladnokrevná, ale ani jedna scéna nedokázala oslovit. Spielberg chtěl „politicko-špionážní“ trhriller, který by říznul dramatem o mezilidských vztazích, ze kterých mělo plynout ponaučení o tom, že „násilí jenom plodí další násilí“. Film obsahuje oboje, ale ani jedna složka nefunguje tak jak by měla. Spielberg se neuhlídal a v přemrštěné stopáži se snaží vytvářet morální agitku nejenom pro židy, ale pro všechny lidi, a přitom se mu kostra příběhu rozpadá pod rukama a dojem celistvosti získá divák pouze v případě čistek palestinských teroristů, které jsou však jen čistým řemeslem, ničím jiným a tím se vlastně dostávám na začátek svého komentáře (24.03.2006)

Pokojná atmosféra olympijských her 1972, byla v 05:00 narušena. Jedenáct jmen, jedenáct sportovců, kteří odjeli na olympiádu, se domů nevrátí. A světu je to úplně jedno...... . Ne však S.Spielbergovi. Nesnaží se dávat laciné odpovědi ani moralizovat, je na nás aby jsme schválili ( nebo neschválili) jednání Mosadu - vlastně samostatné skupiny kolem agenta Avnera. Nechybí ani globální pohled Palestinců na Izraelce a tedy zabývání se samou podstatou tohoto věčného boje. Myslím, že je to spíš politickej film, ale přikrytej dekou událostí, které následovali po této teroristické akci. Je nám vnucován pohled ,,jedné strany“, ale to je samozřejmé. Z pohledu filmu (a také událostí) je to ten důležitější. Je třeba ukázat, jaké to je zabíjet pro dobro země, že nic není zadarmo (peníze, svědomí) a že z lovců se může stát také lovná zvěř. Jinak 2 a půl hodiny uběhlo vcelku rychle, protože zajímavej děj doprovází pohodovej soundtrack a herecké výkony. Je to bezchybné filmařské řemeslo, bohužel na téma, které nemusí každého zaujmout. (24.09.2006)

"Mnichov" Stevena Spielberga jsem očekával s nemalým napětím. Nejen proto, že klasik americké kinematografie svým posledním filmem "Válka světů" ukázal, že dovede brilantně pojmout i téma řekněme brakové. S napětím jsem očekával, jak se Žid Spielberg vypořádá s tak palčivou a bolestivou otázkou, jakou je vztah Izraele k terorismu. Nejsem zklamán. Naopak. Jsem zaskočen a emocionálně nevídaně zvalchován. Rozsahem je "Mnichov" typickým zástupcem Hollywoodu posledních let – masivní stopáž přeje slabším místům, mnohomluvům, ztrátám tempa. Přesto filmař Spielbergovy extratřídy dokáže rozumně vybalancovat adrenalin a ideu, aniž by jedno či druhé příliš utrpělo. "Mnichov" tak střídá adrenalinové sekvence jednotlivých nájemných vražd s vyklidněnými meditativními úseky, v němž hrdinové přemítají o etice, právu a spravedlnosti. Střídání obou pasáží je někdy strhující (to když se idea prolne do akční sekvence, jak je tomu např. při athénské akci), někdy působí "etické" úseky až příliš rozmáchle a ztrácejí vnitřní napětí. Je neobyčejně chválihodné, že se Spielberg v mezích možností vyhnul jednoznačné odpovědi na palčivou otázku "kdo je vinen". Jeho jedinou odpovědí je hrdina Evram v naprosto strhujícím provedení (troufám si už říci) herecké osobnosti Erica Bany. V něm je veškerá dvojsečnost spravedlnosti i otázka morálky spojena do strhujícího dilematu člověka, který ve snaze ochránit domov tento ztrácí, společně se svojí identitou i svým židovstvím. Iluze o spravedlivé odplatě se zvrhává v marný hon za jakýmsi vyšším právem pomsty, do rostoucího seznamu mrtvých na obou stranách, do duševní černé díry, v níž mizí vše, oč se člověk opírá... Čekáte-li rekonstrukci mnichovských událostí, budete zklamáni. Scénář tragédii umně rozkládá do ubíhajícího děje – od prvotního seznámení skrze dobové reportáže až po strhující a zničující finále, které nazíráme jakoby skrze Evramovy představy. "Mnichov" obsahuje několik silných momentů, které ve mně probudily nečekané erupce emocí (Evram, který poprvé slyší hlas své dcery, milostná scéna prolnutá s masakrem rukojmích). Obsahuje také několik momentů, které jsou jakoby navíc, kdy se narativní koncentrace trochu rozptyluje. Ovšem jako celek je to snímek neobyčejně konzistentní, a to i po myšlenkové stránce, která se ze všech sil snaží nekategorizovat a vyhnout se stereotypům. "Mnichov" je velice působivý a silný film. Na jedné reálné události reflektuje všechnu zvrhlost a absurditu jedné z nejhorších krizí humanity dneška. To nejhodnotnější z něj je však právě osobní příběh Evrama, v němž se vše důležité bezprostředně zrcadlí. Přidám ještě výtečný soundtrack Johna Williamse, výtečnou kameru Janusze Kaminského a překvapivě dobrého Daniela Craiga. A znovu zdůrazním Stevena Spielberga, který dokonale prolnul řemeslnou vyzrálost se sebevědomím filmaře, který ví, co chce sdělit. (03.02.2006)

Veľmi diskutabilné 4*. Spielberg bohužiaľ dospel a emocionálna plochosť a akademický chlad, ktorý sa dal prepáčiť jeho Vojne svetov, sa už Mníchovu prepáčiť nedá. Vojna svetov totiž perfektne fungovala ako čistý horor, technickými aspektami filmárčiny naháňajúci hrôzu a zimomriavky. Mníchov sa snaží o duchaplné rozoberanie vážnych tém, na čo premakaná technická precíznosť nestačí. Z celého zdĺhavého filmu tak skutočne funguje iba jediné - naturalisticky chladné vraždy, obzvlášť tá slečny assassinky na lodi. Niekto mi môže oponovať, že ma Mníchov neoslovil, pretože muslimsko-židovský konflikt ide mimo mňa, no nie som ani Žid a Schindlerov zoznam mám v Top 10 najobľúbenejších filmov. Pretože má srdce ako slon. (14.03.2006)

"Izrael ztratila svého syna." hořce prohlašovali někteří izraelští předáci na adresu Spielberga. Co je tak popudilo? Ačkoliv je MNICHOV především napínavým špionážním thrillerem, Spielberg už není dávno jenom tím, kdo nechává odříkávat Ítýho "Go home" a Indyho šlehat bičem pro radost divákům, ale chce se také vyjadřovat k bolístkám světa, jak těm historickým (Schindlerův seznam), tak i k těm aktuálním, jako je palčivá izraelsko-palestinská otázka. Když skrze postavu Roberta nechává promlouvat: "Všechna ta krev se nám vrátí. Židé by neměli ubližovat, protože to dělají nepřátelé. Měli bychom být spravedliví. V tom je krása. To je židovské.", nebo když Avner v přesvědčivém podání Erica Bany říká "Dokázali jsme vůbec něco? Každý, koho jsem zabili, byl nahrazen horším. Na konci tohoto zabíjení nebude žádný mír.", možná tak vyslovuje Spielberg svůj vlastní názor a věřím, že se tohle izraelským vůdcům špatně poslouchalo (ale aby bylo jasno, já jsem na jejich straně). A když pominu politikum, co zbylo? Především MISTROVSKY - to desetkrát podtrženo - zrežírovaný thriller, který uchvacuje perfektní filmařinou (např. bych vyzdvihle precizní výpravu s dokonalou atmosférou 70.let), je oproštěn od patosu, jenž byl vždycky bolístkou vážně pojatých Spielbergových filmů a v několika scénách dokazuje, že přerostlé dítě Steven umí i pořádně šokovat (na drsnou naturalistickou scénu zabití holandské vražedkyně jen tak nezapomenu). MNICHOV sice nemá tak hluboký emocionální dopad, jako SCHINDLERŮV SEZNAM, nebo AMISTAD, ale je to kus atraktivní poctivé filmařiny, který chce ´něco´ sdělit a to´něco´předkládá vysoce atraktivní formou. Chyba nevidět. (02.04.2006)