Mníchov

Je mi líto, ale nemůžu jinak. Většinu času jsem nevěděla, kdo je kdo, kdo po kom vlastně jde, kdo koho zrovna zabíjí a hlavně - vůbec s nikým jsem nesoucítila, žádná smrt ve mě nezanechala ani trochu dojmu a nikomu jsem nefandila. Míchá se ve filmu jedna organizace přes druhou, nerozeznáme od sebe pomalu teroristy, policajty, Izraelce... Tímhle filmem mě Steven Spielberg zklamal ještě víc, než rádobydojemným Terminálem. Tenhle film jsem opravdu protrpěla, s velkým přispěním neskutečné délky a nicneříkajícího "příběhu" (masakr - schůzka - vražda - soulož - příprava - vražda - příprava - vražda - ... - příprava - vražda - soulož - retrospektiva na masakr - soulož - konéééééééc). Práce s kamerou a hudba Johna Williamse (která ovšem ve filmu vynikne až v titulkách) sice byly perfektní, ale to je dost málo. (19.04.2007)

Mnichov rozhodně není špatný film, právě naopak, Spielberg se opět ukázal jako skvělý režisér, ale opět s ním mám jeden problém, který není zrovna malého rázu, necítil jsem vůbec žádné emoce. Zatímco tajní agenti Mosadu likvidovali jednoho teroristu za druhým, já byl chladný jako mrtvola, což rozhodně není dobře - bohužel přesně ten samý problém jen měl i u Schindlerova seznamu, což už o něčem vypovídá. Od snímku podobného ražení očekávám nějaké napětí nebo alespoň vyvolání smutku. Nedokážu si odpovědět, v čem je problém. Všechny složky fungovaly více než dobře, vynikající hudební doprovod, nadprůměrné herecké výkony a velice slušný scénář nabízejí režisérovi ohromný potenciál, který je však třeba použít s jistou razancí, všechny složky je třeba spojit v jednu, která musí zabírat jednou velkou silou a ne se rozdělit na elementy. Připadá mi to, jako by Spielberg strojově převedl na plátno jeden scénář a více se tím nezabýval, což samo o sobě jistě stojí za přemýšlení. Stejně tak jako fakt, že se jedná o režiséra, který spíše než vážná dramata zvládá natočit komerčně úspěšné snímky jednoduššího ražení (ne tolik vážné), avšak se stejně hlubokým morálním poselstvím. 60% (29.06.2006)

Žádná popcornová zábava se tentokrát nekoná. Uznávaný režisér se tu z bezpečí akademického odstupu vyjadřuje k situaci, která se ubíjí v neuvěřitelném počtu postav a motivů. Po dlouhých letech se mi stalo, že jsem se u Spielbergova filmu nudil, že jsem nechtěl odhalovat, co přinese další scéna, další zauzlování děje. Olympijské hry v létě 1972 poznamenal teroristický útok, při němž našlo smrt jedenáct izraelských sportovců. Spielberg si nicméně všímá hlavně následné odvety, kterou na teroristy přichystala tajná služba Mossad. Počáteční přesvědčení ve správnost činu ale postupně nahlodávají otázky nad zaplacenou cenou. Právě otázek tvůrci pokládají až moc, ale příliš na ně neodpovídají. Takže leccos zůstává na divákovi, který se však (když to budu brát za sebe) zobrazovaného na plátně emočně ani jinak prakticky nezúčastňuje. Tempo se táhne, atmosféra je výborná jen občas, z filmu sálá chlad, herci se můžou přetrhnout, ale s nikým jsem nesoucítil, nikomu nefandil. Určitě to není zbytečný film, tvůrce opět dokázal svou režijní velikost, ale mě si nezískal. Prostě tohle není film, ke kterému bych se chtěl vracet. Uchvácen jsem byl tak akorát kamerou Janusze Kaminskiho, ale to už je ohraná písnička. Vím, že ty tři hvězdy vypadají s ohledem na to, kterým filmům jsem je v minulosti dal, hloupě, ale prostě takhle to momentálně se tímhle Spielbergem cítím. Mezi moje nejpříjemnější setkání s ním stále za posledních deset let patří Minority Report a Válka světů. Mnichov na ně bohužel (docela silně) ztrácí. (03.09.2010)

Olympijské hry v Mníchove 1972. Po teroristickom útoku na izraelských športovcov pripraví vláda plán na pomstu. Na jej vykonanie je najatých päť mužov. Viac než tradičným thrillerom je toto ďalšie Spielbergove majstrovské dielo komentárom k politickej situácii v polovici minulej dekády. Štýlovo je zakotvený v sedemdesiatych rokoch a okrem potreby dialógu nad súčasným stavom sveta prináša hromadu nezabudnuteľných scén a skvelých hereckých výkonov. Remeselne brilantný kúsok ocenený piatimi nomináciami na Oscara. (07.12.2017)

Mníchov sa mi hodnotí ťažko. Ak by som sa mala sústrediť na dejovú zložku a zamerať sa na všetky tie hmlisté postavy, ktoré sa mihajú pred kamerou, tak musím podotknúť, že mi množstvo obsahových nadväzností, slučiek či dialogických perličiek uniklo skôr, než som ich vôbec stihla vstrebať. Spielberg ochladol a Mníchov natočil pre politických intelektuálov, ktorí si vedia spojiť fakty a vyznajú sa v problematike palestínskych teroristov. Pre laikov - teda aj mňa - je to chvíľami nestráviteľné. Prečo teda 4*? Som prekvapená, ale aj takto nezrozumiteľný a chaotický film ma ani chvíľu nenudil a syrová atmosféra alebo celkový chlad bez amerických prikrášlovačiek ma vonkoncom nenechali chladnou. Hoci je Mníchov len politickou výpoveďou a nemá srdce, mám pocit, že moje hodnotenie na hranici 3-4 hviezdičiek je z hľadiska dôležitosti príbehu úplne irelevantné a nepodstatné. (21.12.2011)