Ночь перед Рождеством
Christmas Eve
Obsahy(1)
Natočeno podle povídky Nikolaje Vasiljeviče Gogola. Kozácká vesnice. Místní čarodějnice Solocha létá s čertem na koštěti. Pozve ho k sobě domů, ale čert se musí schovat do pytle, protože přichází návštěva. Syn Solochy, kovář Vakula by chtěl za ženu krásnou Oksanu. Ta má ale podmínku. Chce, aby jí přinesl střevíce, které nosila carevna. Vakula objeví čerta v pytli a přinutí ho, aby ho odnesl do Petrohradu pro carevniny střevíce. (wero1000)
(viac)Recenzie (5)
Tak, odmyslime si nesympatické herecké obsadenie ( toho čerta nepočítam, to bola maska - možno ) a dobové snímanie vecí ( statická kamera, strihová montáž v plienkach ) a máme tu pohodovú sviatočnú oddychovku plnú snehu a vianočnej atmosféry. ()
„Štědrý večer“ je povídka z druhého dílu sbírky pod názvem „Večery na farmě u Dikanky“ autora Nikolaje Gogola, vydané v roce 1832., kde je ruským názvem „Ночь перед Рождеством“ který se doslovně překládá jako „Noc před Vánoci“. V roce 1913 se této povídky chopili filmaři v Ruské říši a natočili zhruba čtyřicetiminutový film, který i na dnešní dobu předčí očekávání. Jednoduchý pohádkový příběh s krásnou výpravou, nápaditými kostými a po technické stránce na svou dobu dobře odvedenými trikovými scénami, za použití také animace. Jednoduché kulisy, spíše divadelního typu, jsou samozřejmě viditelné, ale na rok 1913 taky, co jiného čekat. Zvláštností je, že ve scéně v královském paláci byla vynechána císařovna, která se v literární povídce vyskytuje. Mělo to samozřejmě politický důvod. Platila cenzura ve vyobrazování osob z vládnoucí dynastie, a proto ji režisér Wladyslaw Starewicz zcela vynechal a její dějovou roli předal princi Potěmkinovi. Ono jméno mělo taktéž politické pozadí. Na kráse filmu to však neubírá. Naopak. Celé je to srozumitelné, pohádkově strašidelné i romantické. Není divu, jak dnes už víme, že se k tomuto příběhu ruští filmaři později nejednou vrátili. ()
Čert byl teda brutální... ()
Veľa čakať od rozprávky z roku 1913 asi nemožno. To podstatné z pera Gogoľovho v ňej obsiahnuté je, ak keď cárovná Katarína sa v nej neobjaví. Čert má typicky 'pa rusky' prasačí ksicht a je v ňom zakompovaná aj podstatná časť humoru celej rozprávky. Triky boli ešte len v plienkach a tak už len to, že čert s Vakulom na chrbte prelietavajú nad zasneženou dedinou či kradnú svietiaci Mesiac, treba asi oceniť. Nudiť to nenudí, ale je to aj vďaka kratšej stopáži a komediálnym prvkom. ()
S hraným filmem si obdivuhodný animátor jak se zdá moc nerozuměl. Po zhlédnutí dochovaných ukázek z jeho raného ruského období bych víc než dvě - to jest dvě a půl - hvězdičky dal jen dvěma: adaptaci Gogolovy "Štědrovečerní noci" (za Ivana Mozžuchina, řádícího jako pravá opice Boží) a přímočaré politické satiře "Belgická lilie" (za animovaný výstup výbojných teutonských brouků a za motiv ukradeného měsíce - spi sladce, Ludvíku A., a nebuď zapomenut!). ()
Reklama