Obyčejný fašismus
Obyknovennyj fašizm
Triumph Over Violence
Ordinary Fascism
Réžia:
Michail RommScenár:
Michail RommKamera:
German LavrovHrajú:
Michail Romm (rozprávač), Marlene Dietrich (a.z.), Joseph Goebbels (a.z.), Hermann Göring (a.z.), Adolf Hitler (a.z.), Josif Vissarionovič Stalin (a.z.) (viac)Obsahy(1)
Střihový historický dokument, který na příkladu fašismu odhaluje vznik totalitních režimů. Do té doby nevídané využití archivních materiálů popisuje dění v Evropě ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století. Film vznikal za Chruščova, po kritice kultu osobnosti, a dá se v něm jasně vysledovat podobnost mezi Mussoliniho a Hitlerovým fašismem a Stalinovým komunismem. V ruském originálu film komentuje sám režisér Romm, v české verzi jeho monolog přemluvil Miroslav Horníček. (MI-380)
(viac)Recenzie (55)
Jednoznačně nejlepší dokument o druhé světové válce, jaký jsem kdy viděl. Ačkoliv se mi velmi pravděpodobně tak moc líbil za velkého přispění skvělého Miroslava Horníčka. Myslím že ten lehce nahořkle sarkastický komentář mohl velmi lehce posunout lidské myšlení směrem, kterým v té době bylo třeba se ubírat. Komentáře zesměšňující nejvyšší nacistické a fašistické vůdce dávali do dokumentu určitou jiskru svobody, určitý nadhled nad událostmi a naději, že to všechno už je navždy pryč. Ale o tom dokument není. Nevypráví jak to bylo dříve špatné a jak je to teď skvělé. Snaží se spíše upozornit na vzrůstající pravděpodobnost návratu podobného režimu. Apeluje na lidi aby vždy byli sami sebou, aby milovali a uvědomovali si svojí individualitu. Aby zbytečně nerozdmýchávali planoucí ohně, které pálí mosty mezi entitami. Aby v odlišnosti viděli krásu, jedinečnost a příležitost k vlastnímu sebeobohacení. Aby se nepovyšovali nad jiné. Je to vlastně svým způsobem takový lehce moralistický snímek, který sice nabízí člověku obrovské množství způsobů jak prožít svůj krásný život, ale zároveň striktně vymezuje hranice, kde se tato svobodná volba střetává s projevy nehumánními, s projevy potírajícími principy nekonfliktního a spokojeného bytí. Moc oceňuji i úměrnou obrázkovou, věrně mapující stránku věci. Velmi naturalistické výjevy z hrůz, které páchali "unterlidé" na lidech, důkazy, že totalitní režim je parafrází na vraždu svobody. Že bloknutí vlastního zdravého rozumu vede k přetváření jedinců na něco, čím byli před tisíci let - zvířaty. Pohledy na fotografie, kde je jasně vidět matka se svými dvěma malými syny, kde mají všichni tři na čele stopu po kulce jasně ukazují na to, že Hitler nevychoval nadlidi ale ten nejhorší odpad lidské společnosti - vrahy. Zabíjel inteligenci, pálil knihy=pálil a zabíjel lidskost. Při některých scénách jsem se nemohl ubránit slzám, ač jsem o hrůzách minulosti slyšel již hodně a navštívil jsem Terezín i Osvětim, pořád nejsem sto pochopit, jak se může něco takového stát. Svině se nemohou považovat ani za podlidi, natož nadlidi a to samé platí i o jejich příznivcích bohužel se vyskytujících i v dnešní společnosti. ()
Ten film má jen jednu chybu, a totiž tu že nemá druhý díl: Obyčejný bolševismus. ()
P O Z O R ! ! ! DVD, které nabízí www.ritkavideo.cz je bez známého a vysoce ceněného komentáře, který čte Miroslav Horníček! ()
Demagogie je nebezpečná v jakémkoliv hávu, ať jde o fašismus, komunismus či jiné ismy. Co dělali fašisti židům a odpůrcům režimu, dělali v Gulacích komunisti odpůrcům režimu a židům. Demagogie zahltila mozky Američanům a byla Korea a Vietnam. Jiná demagogie dnes rodí islámské teroristy, jako křižáci zabíjeli ve jménu kříže atd. bohužel můžeme vyjmenovávat do nekonečna. Lidé jsou nepoučitelní a když začnou ,,věřit" a přestanou myslet, stane se z nich tupé stádo, které dokáže činit neuvěřitelná zvěrstva. To je poselství tohoto výborného dokumentu. ()
4/10 Tendencni ale ironicka parada - po zkouknuti celeho vytvoru stahuju sve hodnoceni na 2, jelikoz prekrocena fakta od Nemucu byla v tomto strihovem dokumentu prekroucena Rusy - ucelove vybrana a opatrena komentarem otravym komentarem Mirkem "Brouk Pytlikem" Hornickem a jsou presne odrazem sve doby - to z cemu se sami vysmivali pekne fungovalo i na komunisticky tabor. Jak se tam v zaveru obouvali do zapadu, to bylo opravdu humorizujici... ()
1058. hodnocený film: Vynikající dokument, který je komentovaný soudruhem tehdejší doby. Spousta parádních záběrů, pohledů na obyčejné lidi a pak spousta dat, čísel a jiných údajů, kterých není nikdy dost. Možná jen další dokument o Říši, ale rozhodně nebývale povedený. 5* si jistě zaslouží a mohu jej jenom dál doporučit. 5* ()
Mozaika dobovych zaberu sestrihana tak, aby zdiskreditovala (coz uz tedy nebylo v sedesatych letech potreba) a zesmesnila fasismus. Hodne tomu napomaha take vyborny cesky sarkasticky komentar Miroslava Hornicka. Dokument obsahuje spoustu zajimavych zaberu, ktere jsou malo zname. Nenudil jsem se a jsem rad, ze jsem tenhle film konecne videl. ()
Výborně zdokumentovaná ideologie a legendární obrazy nacistického fašismu. Zpočátku výborný a zajímavý zážitek, o němž jsme byl přesvědčen, že mu napálím plné hodnocení, postupem stopáže se však stával trošku zdlouhavým, i tak ale výborný kousek, 4 hvězdy. ()
Tady nejde o žádný paradox toho, že jedna totalita kritizuje druhou. Tady jde o zneužití tragédie milionů lidí k přihřívání vlastní propagandistické polívčičky, k naházení všeho měšťáckého, západního, buržoazního a vůbec nedělnického do jednoho pytle s Hitlerem, a pak už jen o banální zesměšňování vnějších znaků fašismu a jeho protagonistů, beze snahy aspoň trochu proniknout pod povrch otázky, jak se z nemyslitelného mohlo stát „obyčejné“. Paralely mezi nacismem a komunismem, které film podle některých nabízí, jsou jednoznačně v oku pozorovatele, a nic na tom nemění ani okolnosti vzniku, ani Horníčkova žovialita (teď čerstvě jsem to ovšem viděl z DVD se suchým neutrálním rychlodabingem přemluveným přes originální zvuk, v kteréžto verzi urputná tendenčnost vystupuje na povrch ještě jednoznačněji). Jedna hvězdička je za unikátní archivní materiály a za jejich ze začátku působivý, ke konci už nadužívaný kontrast se záběry ze současnosti a civilním komentářem; ze všeho ostatního je člověku jenom nevolno. ()
Jedná se o dvoudílný střihový dokument zabývající se vznikem německého fašismu a vlastně i dalších totalitních režimů. Dokument nám předkládá myšlenku, jak vzniká fašismus, ale ukazuje nám i další oblasti, které postupně začínají spadat pod diktátorovu nadvládu. Ve filmu je také působivě zobrazena například Hitlerova schopnost manipulovat s davem atd. Ačkoli se dokument zabývá vážným tématem, které zasáhlo celý svět, informace jsou podávány s ironií, nadsázkou a skvělý komentář Miroslava Horníčka v nás chvílemi až vzbuzuje dojem, že sledujeme netradiční komedii, jejímž cílem je nás rozesmát. Vzhledem k tomu, že se jedná o dokument, informace jsou pravdivé, o to více děsivé je zaměřit se ve filmu na davovou psychologii a to, jak moc je možné lidi zmanipulovat. ()
Dala bych plný počet, ale ten komentář mi to nedovolí. K takovému dokumentu by měl být komentář na úrovni a ne si z toho dělat (divnou) srandu. ()
Moc nerozumím zdejšímu hodnocení. Těžko bych někde hledal absurdnější obžalobu nacistů. Zrovna komanči učili nacisty stavět koncentrační tábory. Člověk by si musel uříznout půlku mozku, aby přehlížel tento fakt. Více ve výborném dokumentu http://www.csfd.cz/film/252336-pribeh-rudeho-zla/. Kouzlo nechtěného se tady vyřádilo neskutečně. Například: "Revoluce v Německu, byla skoro stejná jako v Rusku, získala však jiný směr.", "Lidé v Německu se necháli zmást národním socialismem, byli podvedení!" - v Rusku to nebyl v roce 1917 podraz?. Oba politické režimy jsou si blízké, jako by SSSR samo na sebe žalovalo!!! Nějaká pozitiva lze najít. Jsou to hlavně filmové záběry a fotky, které jsou poměrně vzácné. Některé sekvence jsou slušně sestřihané, jiné naopak vyvolávají dojem levné propagandy (hlavně závěrečné účtování se západem). Obyčejný fašismus - rozporuplné a nechtěně ironické. 42%. ()
Inu přiznám, že více, než samotný dokument mne zaujal jeho komentář pana Horníčka, a dle mého názoru je silnější, než dokument sám.Jde o pregnantní ironicko-smrtelně vážný komentář totalitní ideologie obecně. Samozřejmě fašismu v druhé, či snad první řadě? Vnímavý divák jistě pochopil meziřádkové sdělení komentátora. Výborný film, ještě lepší komentář.Paráda! ()
Unikátní střihový dokument se skládá z filmového materiálu, který Rusové ukořistili po obsazení Berlína. Právě z něj je poskládaná většina snímku a doplněna sarkastickým komentářem – u nás v podání Miroslava Horníčka. Už název Obyčejný fašizmus a i snímek samotný ukazuje, jak snadné je sklouznout k uctívání totalitní moci a zvrácené ideologie, kterou ta fašistická nepochybně byla. Snímek je propagandistický a ukazuje nejen jeden úhel pohledu, ale také podporuje ideu jiného totalitního zřízení, které bylo v té době v Rusku. Zároveň však pomáhá bortit kult osobnosti a zůstává důležitým mementem naší historie. ()
Kdyby se Michael Moore narodil na začátku minulého století a místem jeho pobytu by byl SSSR, je docela dost možné, že by natočil právě tento dokument. Romma s Moorem spojuje, že i když vám referují o vážném a tragickém tématu, stejně to dokážou podat takovým způsobem, že se občas nemůžete ubránit smíchu. Absurdní téma fašismu si ale asi ani nezaslouží jiné než absurdní podání. Když opomeneme paradox, že tento dokument byl vlastně natočen v zemi zase jiné ideologické demagogie, v SSSR, nelže počinu Michaila Romma nic vyčíst. V budoucnu bych ho ráda shlédla ještě jednou. ()
Dokument to není nikterak informačně bohatý. Spíše než že by vysvětloval, tak jen jízlivě komentuje jinak zajímavé dobové záběry. Bolševici však mají ze všech nejméně právo vynášet nějaké soudy, protože to SSSR napadl Polsko spolu s nacisty. To oni zabili víc lidí (ač během delšího časového úseku, protože němci jsou mnohem efektivnější) a od nich se nácisti naučili stavět koncentráky. Sovětskému Svazu vládl režim stejně odporný jako byl ten nacistický. Vláda nadutých zabedněných pokrytců a kariéristů. Německo aspoň prošlo sebereflexí. Rusko je však víceméně pořád stejná říše zmaru, která nyní na Ukrajině podle svých slov provádí denacifikaci, ač právě Rusové jsou tím nejnacifikovanějším národem. Je to znát v rétorice jejich politiků, v propagandě, v tom co říkají ve státní televizi, která vyleptává hlavy v každé vesnici. Proto to jde znát i v názorech lůzy, kterou režim formuje a přenáší její frustraci na hněv, který směřuje ven, směrem k Západu a NATO, směrem k vyfabulovanému vnějšímu nepříteli, aby se to náhodou neobrátilo proti režimu a oligarchům samotným. Inteligence byla vyvražděna či tu říši zmaru opustila. Zbytek orků věří, že jsou sice jako individua nicotní a je jim předurčeno trpět, jenže jsou částí velkého celku, který může všem nakopat prdel a tak to i hodlá udělat, protože proč by se ostatní měli mít dobře, když oni nemohou. Jen ať se Ruská Federace táhne od Lisabonu po Vladivostok. To jsou mi ale sračky. A přesně tyhle sračky, která znám z dneška jdou cítit i z tohoto dokumentu (hlavně pak z jeho závěru) z roku 1965. Furt stejný dobytci. Zneužití smrti miliónů lidí jednou totalitou pro účel přihřátí vlastní propagandistické propagandy. Z principu dávám odpad. ()
Propaganda zneužívá propagandu. Pomocí ironických poznámek a výběru záběrů se snaží sovětský komentátor zesměšnit a deklasovat nacistickou říši. Hodně zajímavých záběrů nenahradí poplatnost sovětskému režimu. V každé druhé větě zmínka o buržoazii,kapitalismu,západu nebo například na závěr záběry amerických vojáků, jako kdyby byla SSSR ztělesněním pacifismu. ()
Co na to povedať? Ironické komentáre na adresu Mussoliniho, Hitlera, radových obyvateľov Tretej ríše či pomerov v politike a kultúre Západnej Európy r. 1965 sú naozaj vtipné, burcujúce obrazy obetí sú naozaj desivé, humanistické posolstvo ("keby všetci premýšľali...") je stále relevantné. - Druhá vec je, že film určite neoplýva faktografiou. V tomto smere ho rozhodne prekonávajú dnešné na páse vyrábané dokumentárne rýchloprodukty. Ak sa však sám seba pýtam, čo ma viac baví, musím skonštatovať, že Obyčajný fašizmus to u mňa s prehľadom vyhráva, aj keď nedokážem povedať, prečo. Snáď vďaka tomu svojráznemu komentáru. - No a tretí bod taktiež súvisí s komentárom. Že ide o propagandu, je jasné. Ani nie tak tým, že si sem tam šťuchne do kapitalistov. Koniec-koncov na tom niečo byť môže (mohlo). Odporné je to, že zamlčiava a dôsledne obchádza komparáciu či aspoň konfrontáciu Hitlerovho a Stalinovho režimu (na komparácii s režimom o cca 10 rokov mladším, tj. Chruščovovým a Brežnevovým, by som ani netrval). Ironizácia fašistickej propagandy je v tomto v zásade propagandistickom (v širokom slova zmysle) filme naozaj na horké zaplakanie. Za zmienku tiež stojí to, že sa Romm prispôsobil očakávanému publiku a miestami sa rozplýval nad obeťami ruského ľudu v boji proti nacistom. O Francúzoch atď. či nedajbože neruských obyvateľoch ZSSR ale ani slova! To, že "prominentnou" skupinou, ktorá prechádzala bránou toho a toho koncentráku, boli ľudia židovského pôvodu, sa z toho filmu taktiež nedozvieme. Pozitívom celej tejto značnej chyby na kráse filmu je možnosť sledovať oficiálny diskurz v ZSSR r. 1965. Dokument dokumentuje nie (iba) obyčajný i neobyčajný fašizmus, ale aj obyčajný sovietsky propagandizmus doby svojho vzniku. - Možno by bolo lepšie tento rozporuplný 45 rokov starý dokument nehodnotiť. Ak však dám na "pocit", na to, ako ma bavil, vychádza mi to tak na ***/**** (trochu slabší nadpriemer). ()
Poprvé jsem tento dokument viděl někdy v 70 tých letech minulého století. Byl jsem jím uchvácen a to nejen samotným filmem, ale také brilantním komentářem Miroslava Horníčka. Po více než třiceti letech jsem film viděl opět a musím konstatovat, že je stále výborný. Co bylo ale jiné teď, podruhé? Tehdy mi chyběl nadhled, nechápal jsem tu tendenčnost natočeného snímku. Kdy fašismus jest zlem, tudíž komunismus musí být zákonitě dobrem. Je neuvěřitelné, kolik společného mají tyto dvě zrůdné ideologie. Na tomto filmu je to krásně vidět. Monumentální sochy, retuše fotografií, umění poplatné reřžimu, škola, postavená na velebení vůdců, koncentráky (gulagy) atd. Jen mě to utvrdilo v mém názoru , že fašismus a komunismus jedno jsou!!! Krásně to shrnul M.Horníček, že Němci se stali obětí podvodu. Přesně takovou obětí jsme i my v postkomunistických zemích. Přes tato zjištění nechávám hodnocení na pěti hvězdách, poněvadž i tak se jedná o mimořádně silný film. ()
"Tohle je Hitler. Teď si sedne." Tahle ironizující stránka filmu mi přišla nejlepší, plně mi odpovídá názvu filmu. Jenže takhle zpětně je ironizovat docela jednoduché. Hodně silná první půle, postupně s větší snahou zapojit propagandu, film slábne. Výborné alegorie - kankánové tanečnice, prásk, pochodující wehrmacht. ()