Réžia:
Michail RommScenár:
Michail RommKamera:
German LavrovHrajú:
Michail Romm (rozprávač), Marlene Dietrich (a.z.), Joseph Goebbels (a.z.), Hermann Göring (a.z.), Adolf Hitler (a.z.), Josif Vissarionovič Stalin (a.z.) (viac)Obsahy(1)
Střihový historický dokument, který na příkladu fašismu odhaluje vznik totalitních režimů. Do té doby nevídané využití archivních materiálů popisuje dění v Evropě ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století. Film vznikal za Chruščova, po kritice kultu osobnosti, a dá se v něm jasně vysledovat podobnost mezi Mussoliniho a Hitlerovým fašismem a Stalinovým komunismem. V ruském originálu film komentuje sám režisér Romm, v české verzi jeho monolog přemluvil Miroslav Horníček. (MI-380)
(viac)Recenzie (55)
Je možné se u dokumentu o fašismu upřímně zasmát? Ano, je. Miroslav Horníček nám tady se svým typickým nadhledem a silnou dávkou ironie a sarkazmu, představuje pohled na individuálnost osobnosti, ale také na samý opak. Ztrátu individuality a podřízení se bezmyšlenkovité vizi. Rekapitulace druhé poloviny 30.let nejen v Evropě, je zde obohacena o záběry, které nelze nikde jinde vidět. Nacistické týdeníky i Hitlerova soukromá sbírka. Jediné co zde bohužel záměrně chybí, je obraz 30. let v Rusku, kde vládl neméně krvavou rukou druhý fanatik. Naopak ruský soldát, je zde ukázán jako hrdinný a skoro osamocený bojovník proti fašismu. Nebýt této nejspíše nutné zaujatosti, jednalo by se o naprosto bezchybný a objektivní obraz proměny jednoho civilizovaného a kulturně bohatého národa v loutky, které nemyslí, nýbrž pouze jednají. ()
║Rozpočet $-miliónov║Kino návštevnosť Rusko: 20,100,000 (Soviet Union)▐ Milosrdný Rusovia sa s týmto dokumentom pekne vyhrali, škoda že takýto pekný historický záznam nezostavili aj o sebe určite by bolo na čo pozerať. Nuž ale k tomuto dokumentu na všetko prekvapenie ide o takú šikovnú melancholickú príchuť, ktorá neskutočne sadne v tomto výpovednom dokumente. Vypovedané to je z takým odľahčeným čierno humorným podtónom. Samozrejme trefným na mieru. /100%/ ()
Čakal som konkrétny a podrobný rozbor fašizmu a nacizmu, síce som sa obával, že vzhľadom na Sovietský zväz, kde to bolo vyrobené, tam chýbajú mýty a príklady zneužitia národných a sociálnych otázok, že tam budú absentovať zločiny druhej strany ako masakre v Katyńi, či hladomor na Ukrajine, ale tak nie je to zlý dokument. Je urobený jemne vtipne, s nadhľadom, no práve to, že je to len taký voľný dokument, síce mierne chronologický, to mu možno trocha uberá. Život ho vyrobil sám, prakticky to stačilo len sfilmovať a tú veľkú obeť, aby sa nikto nad nikoho nenadradzoval, tak na tú pamätajme. ()
Dobovými scénami doplněné oficiální nacistické filmové materiály a z nich sestříhaný dokument stojí na „Lustigovském“ motivu idyly, která je náhle uťata nečekaným momentem hrůzy. Maminky s kočárky a šťastnými dětmi se prvoplánově střídají se záběry zubožených těl koncentračních táborů. Vše dokresluje nepříliš vtipný ironický hlas vypravěče a neustále se připomínající myšlenka propagandy, která se snaží těžkopádně zesměšnit druhou propagandu. ()
Pravda, Obyčejný fašismus je poněkud poznamenán dobou, ve které vznikl, a tak pochopitelně nechybí četná upozornění na Hitlerův buržoazní původ či na spiknutí velkokapitalistů, kteří dostali nacisty k moci. (I když, ne že by to nebyla pravda.) Přesto se jedná i dnes o fantasticky zrežírovaný dokument s mnoha unikátními záběry - a to vše je samozřejmě ještě podtrženo v české verzi geniálním Horníčkovým komentářem. Krom toho, jde o jeden ze základních kamenů moderní dokumentaristiky. Doporučuji ke shlédnutí každému! ()
Galéria (5)
Fotka © Moscow International Film Festival
Zaujímavosti (3)
- Když si režisér Romm poslechl český komentář Miroslava Horníčka, objal ho a řekl mu, že je to nejlepší ze všech dosavadních komentářů k jeho filmu. (raininface)
- Naivně spojované záběry Hilde Hildebrand z Die Englische Heirat (1934) a Mariky Rökk z Kory Terry (1940) dělí od sebe estetika post-výmarského filmu a raných 40. let, nelze tedy porovnávat přímou úměrou zobrazování vampa v obou filmech. (NinadeL)
- Marlene Dietrich se objevuje kromě týdenníkových záběrů také ve scéně z filmu The Fashion Side of Hollywood (1935), který byl součástí propagace Ženy a tatrmana (1935). Nebyla tedy herečkou z reklamy v době, kdy neměla možnost hrát ve filmu, jak vyznívá v komentáři. (NinadeL)
Reklama