Réžia:
Michail RommScenár:
Michail RommKamera:
German LavrovHrajú:
Michail Romm (rozprávač), Marlene Dietrich (a.z.), Joseph Goebbels (a.z.), Hermann Göring (a.z.), Adolf Hitler (a.z.), Josif Vissarionovič Stalin (a.z.) (viac)Obsahy(1)
Střihový historický dokument, který na příkladu fašismu odhaluje vznik totalitních režimů. Do té doby nevídané využití archivních materiálů popisuje dění v Evropě ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století. Film vznikal za Chruščova, po kritice kultu osobnosti, a dá se v něm jasně vysledovat podobnost mezi Mussoliniho a Hitlerovým fašismem a Stalinovým komunismem. V ruském originálu film komentuje sám režisér Romm, v české verzi jeho monolog přemluvil Miroslav Horníček. (MI-380)
(viac)Recenzie (55)
Jeden zrůdný režim ironizuje a varuje před druhým zrůdným režimem. Je to propaganda, zejména v posledních minutách, ale co naplat, kdo umí, umí. Podobně jako sovětské válečné filmy, tak i dokumenty musí redefinovat slovo megalománie. Stovky neznámých záběrů a fotografií, střih, až se z toho protáčí panenky a skvostný výběr hudby. Ke všemu neskonale zábavný Horníčkův komentář, který - vyjma pár proletářských a neofašistických lapsů - varuje před nebezpečím ideologie více, jak leckterý dnešní snímek. Jedno z těch mála významných děl, která vznikají ve společenském vakuu diktátorského režimu. ()
║Rozpočet $-miliónov║Kino návštevnosť Rusko: 20,100,000 (Soviet Union)▐ Milosrdný Rusovia sa s týmto dokumentom pekne vyhrali, škoda že takýto pekný historický záznam nezostavili aj o sebe určite by bolo na čo pozerať. Nuž ale k tomuto dokumentu na všetko prekvapenie ide o takú šikovnú melancholickú príchuť, ktorá neskutočne sadne v tomto výpovednom dokumente. Vypovedané to je z takým odľahčeným čierno humorným podtónom. Samozrejme trefným na mieru. /100%/ ()
Žádný politik na světě ještě nikdy nestál za to, abychom za ním slepě šli. A přesto se vždy najdou lidé, kteří svého guru následují i do horoucích pekel a strhávají s sebou masu. Rommovo pojetí vzestupu a pádu jednoho politika nezapře dobu vzniku, dobu velkých hrdinských eposů o Velké vlastenecké válce, nevyhne se uměřené dávce sentimentu a kochání se dokonalou současností. Zároveň však s nadhledem a mimořádnou ironií předkládá studii rozkladu jednoho kulturního a kultivovaného národa, který se po určitou dobu rozhodl prezentovat primitivním barbarstvím. ()
Skvělý dokument a v dnešní době velmi aktuální. Kdysi jsem si myslela, že ideologie jako fašismus, nacismus, jsou už dávno pasé a nemohou znovu vzplanout. Opak je pravdou, korporátní fašismus nám dnes znovu vládne. A je jen krok ke genocidě, vzhledem k imigraci statisíců lidí, kteří nás nenávidí nejvíce na světě a touží po naší záhubě. Tento film by si měl dnes pustit každý, aby věděl, jak tento "obyčejný" fašismus probíhá, jaké má důsledky a jak končí. ()
Místní intelektuálové a historikové samozřejmě v 80% případů nekomentují film, ale své názory na podstatu režimů a států, totalitarismus apod. Nechtěl jsem, ale musím položit tři otázky všem, co si myslí, že SSSR a nacistické Německo bylo stejné: 1) Jak je možné, že by totalitní režim mohl dokonale, jak sami tito uživatelé přiznávají, zachytit podstatu nacistické diktatury, když by tím odhaloval sám sebe? V tom případě by SSSR destabilizoval sám sebe před zraky svých občanů = diváků, čímž by se dostal do zvláštního rozporu, protože jako správný totalitní režim by měl likvidovat jakoukoliv známku vlastní pokleslosti, nedokonalosti atp. a likvidovat své kritiky, jímž by se de facto M. Romm stal. A ne, aby to natočil Mosfilm! /// 2) Spojená s první otázkou: Když kritizuji druhého člověka za špatné chování a sám se chovám identicky, nemůžu přeci z psychologického ani jiného hlediska přesně a výstižně odhalit příčiny špatnosti jeho chování. Jinak řečeno, jak je možné, že SSSR výstižně popsal nacismus, když se měl chovat stejně a pravé příčiny jeho chování mu měly být skryty, jelikož objektivního zhodnocení je schopno jen netotalitní vědomí? /// 3) Tento film je právě ukázkou, že SSSR byl schopen sebereflexe: vždyť kritice Stalinova kultu se nedalo díky popisu Mussoliniho/ Hitlera vyhnout a přesto je ve filmu velmi sugestivně zachycen, i když muselo být jasné, že jen 12 let po smrti Stalina to každý Rus pozná! Jak je tedy možné, že se totalita mění a sama kritizuje, když má být všemocná a neměnná, jelikož je přeci totalitní a ovládá všechno a všechny a nemá proto důvod ke změně? ()
Galéria (5)
Fotka © Moscow International Film Festival
Zaujímavosti (3)
- Když si režisér Romm poslechl český komentář Miroslava Horníčka, objal ho a řekl mu, že je to nejlepší ze všech dosavadních komentářů k jeho filmu. (raininface)
- Naivně spojované záběry Hilde Hildebrand z Die Englische Heirat (1934) a Mariky Rökk z Kory Terry (1940) dělí od sebe estetika post-výmarského filmu a raných 40. let, nelze tedy porovnávat přímou úměrou zobrazování vampa v obou filmech. (NinadeL)
- Marlene Dietrich se objevuje kromě týdenníkových záběrů také ve scéně z filmu The Fashion Side of Hollywood (1935), který byl součástí propagace Ženy a tatrmana (1935). Nebyla tedy herečkou z reklamy v době, kdy neměla možnost hrát ve filmu, jak vyznívá v komentáři. (NinadeL)
Reklama