Zpět k pramenům

Pokud jde o české dokumentární cykly tak....jen houšť. Tohle jsou hezké, zajímavé a základní informace, možná teda těžící z popularity "rozhleden", každopádně dívat se na pana Munzara s hrníčkem v ruce (já i on) tomu se říká pohoda. Nutno poznamenat, že mám za sebou semestr hydrologie. To asi člověka deformuje. (23.03.2006)

Kedysi dávno Slovania považovali pramene riek za posvätné miesta. Možno si vždy pri sledovaní tohto seriálu, kdesi hlboko moja duša spomenie na tieto okamihy, lebo tento seriál vo mne vyvoláva akési nostalgické dojatie, nad krásou riek a lesov pri ich prameňoch. Fascinujú ma aj "posvätné miesta socialistickej výstavby" - priehrady - hlavne ich veľkolepé letecké zábery. Pred niekoľkými rokmi som bol na hudobnom festivale, ktorý sa konal na brehu Oravskej priehrady. Hudbu si nepamätám, ale viem, ako ma fascinoval odraz slnka na vode, kopce kontrastne vystupujúce na druhom brehu proti tmavnúcej večernej oblohe a mihotavé svetlá aut prechádzajúcich cez most ponad priehradu. Škoda, že neexistuje podobný seriál aj u nás. Cesta proti prúdu Hrona či Popradu by bola krásna a možno by sa pár Bratislavčanom splnilo želanie vidieť (aspoň v telke) prameň Dunaja, po nábreží ktorého sa tak radi prechádzajú. (30.06.2008)

Nech sa na mňa nikto nehnevá, ale dokumentárny projekt českej televízie "Späť ku prameňom" ma fakt nebavil. Výpravy za prameňmi českých, moravských a slezkých riek ma nudili. Asi to bude tým, že ako Slovák som nepociťoval ten príjemný, hrdý patriotizmu českého diváka. No najviac ma iritoval samozvaný filozof so smutným pohľadom Luděk Munzar. Tie jeho reči, mimika, gestá a všetko ostatné mi neskutočne liezli na nervy. Nesympatický, slizký, starý chlap. * (26.05.2018)

Tak konečně jsem se dostal ke komentáři k této mojí srdcovce. Voda jako taková a speciálně řeky je moje velká láska a to nejenom Český, ale i Slovenský vodní toky. Považuji se za specialistu na soutoky (to je prostě moje) ale navštívil jsem i pár pramenů, takže znám tento druh neobvyklého dobrodružství a musím konstatovat, že v jistém smyslu je tento cyklus naprostý unikát. Neopakovatelná putování od soutoku až k pramenu proložená spoustou opravdových životních mouder a nikoliv prázdných vět a k tomu charizmatický doprovod velmi stylového Luďka Munzara plus mnohdy opravdu exkluzivní záběry naší krajiny. Nemohu jinak.100% (17.04.2015)

Poslední z trilogie o putování pánú Munzar-Ludvík nas tentokrat seznamuje s našima řekama a jejich pramenama.Pekné povídání pana Munzara a jeho tradiční zatlucení cedule a polození hrnícku pro pocestné,urcite potesí jiz tradicne skvela titulni pisen od Ludvíka.Neda se to popsat jinak nez skvela prace.-Půůůjdem zpět k pramenůům,k vodě a kamenům,zpět k pramenůůům (20.02.2008)