Faktótum

Matt Dillon jakožto Henry Chinaski, což je alter ego spisovatele a buřiče Charlese Bukowského. Čímž je řečeno vše – existenciální problémy chlápka, co má ve všem smůlu a nejraději ze všeho nic nedělá, chlastá a souloží – a pak o tom píše knihy – zaujmou asi jen určitou skupinu diváků. Navíc tempo vyprávění je rozvleklé, děj nijaký – zlatej Mrazík. DVD: Na úvod disku nějaké trailery na jiné disky distributora, v bonusové nabídce pak trailer na tento film a vystřižené záběry (19:48) bez českých titulků, ostatně skoro nepotřebných. (07.05.2023)

Je fakt, že mám s Henrym pár věci společných. Především to, že na svět, společnost a autority kouká skrz prsty a na sebe samého přes růžové brýle. Ale zase chlastat hned po ránu to nemusím. Matt Dillon jako Henry Chinaski je sympatická troska (bohém) a Lili Taylor coby jeho přítelkyně Jan se mi vic líbila v Arizona Dream. (18.05.2006)

Výpovědní hodnotu to má obrovskou. Je taky velmi zajímavé sledovat, jak se Dillon popral s rolí, se kterou se o 20 let dříve pral M.Rourke(barfly). Samotná dějová linka směřuje odnikud nikam a vlastně ani nemá ambice stát se uceleným příběhem-jde vlastně jen o epizodky různého tempa a zábavnosti, které jednou rozesmějí jednou donutí k povzdechu. Kniha to sice není ale i tak to plní svůj účel dobře. (07.07.2012)

Bukowskiho jsem se svého času načetl přehršel, a dá se říct, že si na něj potrpím. A můžu říct, že jsem byl Faktótem příjemně překvapen. Zde se opravdu nelze nevyhnout srovnávání se starší bukovinou Barfly. A řekl bych, že Faktótum je díky volnějšímu pojetí trošinku zdařilejší a chytlavější. Barfly působil moc doslovně knižně, ač se jednalo o původní scénář. Na Mickey Rourkeovi bylo patrné, že si zřejmě Bukowskiho nastudoval z filmových záběrů a pak se předlohy křečovitě držel. Výsledek byl sice výborný, ale Matt Dillon dopadl krapet lépe. Asi se nedrží předohy tak zarputile jako Rourke, což v důsledku působí autentičtěji. Prostě se tolik nesnaží. Vnější podoba více sedla Rourkovi, ale v projevu je lepší Dillon. Lili Taylor je pak herecky úplně geniální, nemohli vybrat lépe. Je nápadně podobná té šlapce ze snad nejslavnější Bukowského fotogtafie. I to, že kniha Faktótum je pouze volnou předlohou filmu prospělo. Sem tam něajká glosa z knihy a sem tam něco od scénáristy z rukávu působí překvapivě kompaktně a když divák přistoupí na pravidla hry, je mile potěšen. Film mě uspokojil na tolik, že jsem ani neřešil přesun děje do přítomnosti, protože Buk je věčný a může existovat kdekoliv a kdykoliv. Dávám 5, prože jsem Bukovo fanda a pochybuji, že by šel film podle jeho předloh natočit lépe. (29.02.2008)

„Ak sa to chystáš skúsiť, prejdi tú cestu celú. Inak ani nezačínaj. Môže to znamenať, že stratíš priateľky, ženy, príbuzných, prácu – a možno aj rozum. Môže to znamenať, že nebudeš tri štyri dni jesť. Že budeš mrznúť na lavičke v parku, môže to znamenať výsmech, škľabenie. Osamotenie, to je dar. To ostatné je skúška tvojej odolnosti, ako veľmi to chceš urobiť a ty to urobíš. Napriek odmietaniu to bude lepšie, než čokoľvek iné, čo si chceš predstaviť. Ak sa to chystáš skúsiť, prejdi tú cestu celú. Tomu pocitu sa nič nevyrovná. Budeš sám s bohmi a noci zahoria ohňom. Namieriš svoj život priamo do dokonalého smeru. Je to jediný dobrý boj, ktorý existuje.“ Patrím k čitateľom, ktorý Bukowského skôr milujú, než nenávidia (najviac sa mi páčil „Poštový úrad“), ale na „jeho“ FAKTÓTUM som sa tešil a zároveň sa ho bál. Nie kvôli Mattovi Dillonovi. Je skvelý. Ale kvôli... Bukowskému. Kto od neho niečo čítal (kto nie, tomu to nevysvetlíte, ja som to skúšal a nedopadlo to dobre), vie. Nevedel som si predstaviť, ako môžu jeho dialógy, monológy, postavy a zápletky, fungovať na plátne. Môžu - a to na jednotku s hviezdičkou. Rozkošne ležérne tempo, výborný Dillon, pôvabné scény, ktoré vás rozosmejú podľa toho, čo ste si v živote preskákali (útek z práce) a, samozrejme, nesmie chýbať sex, alkohol, nadávky, sex, alkohol a chľast. Drogy nie, tie u Bukowského neleteli. Tvorcom sa podarilo vystihnúť ducha predlohy. To sa odzrkadľuje najmä na tom, že Bukowského literárne alterego Hank Chinaski je líčený ako odpísanec, ale so zmyslom pre humor, etiku, „svoju životnú pravdu“ („Kto chce pracovať, robotu si nájde.“ – „No hej... asi budeš mať pravdu.“) a chlapskú spravodlivosť. Ženám rozbije nos, len ak sa zbytočne správajú vulgárne. Osobne ma smršť výpovedí, cigariet, vracania, pijatiky, lúčenia, návratov, sexu, písania a opovrhnutia úspešnými spisovateľmi, zaseknutých vo svojich bublinách, oslovila. P.S. Film je voľne pozliepaný z viacerých Bukowského poviedok (napr. línia s Marisou je adaptáciou poviedky „Vyznanie muža dostatočne šialeného, aby žil medzi beštiami“ z Bukowského poviedkovej zbierky „všetky rite sveta i tá moja“). (06.07.2009)