Faktótum

Scénář: Jim Stark, Bent Hamer .. Charlese Bukowskeho jako spisovatele znám sice jen okrajově, i tak mi příjde tento film jako značně okleštěná verze toho, čím se spisovatel ve svých knihách proslavil. Určitá životní moudra ve snímku lze s přehledem vypozorovat, ale to nemění nic na faktu, že scénář je značně nedopracován. Nebýt berličky v podobě jména Henry Chinaski, byl by to dosti nudný film, který by ani skvělý Matt Dillon a hudební doprovod nezachránil. 50%. (11.09.2006)

Fakt nechapu ty relativne vysoky hodnoceni. Chinaski je troska, kterej pracuje v nejhorsich zamestnanich typu baleni krabic a jelikoz je vecne na sracky a chlasta, z kazdyho ho drive ci pozdejc vyrazi. Do toho obcas sbali nakou pipinu, kera ho zachrani pred bydlenim na ulici. A pise povidky, o kery nema nikdo zajem. A o tom je celej film, vecne rozsrackovanej, ale v roli presnej Dillon se mota od nikud nikam a takovej je i vyvoj pribehu, sem tam nuda k posrani, sem tam slusnej vtipek. (06.07.2009)

Pochopitelně, že se tenhle film nebude líbit nikomu, kdo nikdy nechcal do umyvadla. Stejně tak neosloví jeho poetika toho, kdo nikdy neměl filcky, kdo aspoň jednou týdně do rána nechlastá a celý den pak mátoží se s opicí, kdo se zvysoka nevysral na svého šéfa, když mu kázal moudra a kdo v baru nesbalil holku, aby ji hned ten večer u flašky skotské opíchal. "Bejt tvrďák se vyplácí, svět patří těm, co se neposerou..." Tak tak Hanku (Charlie :-), tys to dávno pochopil a dávno ses jim na to vysral... Tohle melankoholické drama o každodenní marnosti živo(t)-bytí jednoho lůzráka >na okraji< vás nemusí okouzlit. Ale M.D. i jeho herecké partnerky T&T jsou výborní a děj je režírován právě tak plytký i blazeovaný, jako lajdák Chinaski je sám. Navíc ta scénka, kterak Hank si léčí filcky a Jan pak následně napravuje škody je nezapomenutelná. Skvělou hudbu neopomíjeje. Pomalu plynoucí děj téhle hořké >nekomedie< mi tak nějak evokoval Kaurismäkiho filmy, je to vpravdě evropský film s americkou duší! Výborný film na okraji. A to je faktótum - i když v tomhle případě tedy spíš FUCKTOTUM, že... ;-) (03.01.2007)

Neambiciózní výkřik do ticha pro osobní potřebu, jehož čtení vás nezbaví zubního kazu, ani nezachrání černouška v Africe, takže ruce pryč, panstvo. Za svůj život jsem Bukowskiho románů, povídek, básnických sbírek a kdovíčeho ještě přelouskal jako šafránu a v současnosti jsem přesvědčen, že u něj víc než u jiných autorů platí přečtená jedna = přečtené všechny. Na jednu stranu mě na jeho osobě neskutečně irituje jeho nadutost, omezený pohled na svět, nesmyslná kritika ostatních autorů, kterým nesahá po špička penisu, psaní básní ve jménu kvantity nad kvalitou, nudné žvatlání o dostizích a jeho specialita - kritika veškerých politických postojů nebo forem aktivismu. Na druhou stranu ho však v jistých ohledech respektuji jako moudrého, životem protřelého veterána, holduji jeho naturalistickému stylu psaní, bezkonkurenčním popisům šoustání, chlastacích historek a všelijakých fekálností, jeho záviděníhodnému životnímu stylu a nakonec tomu malému procentu básní s nezpochybnitelným přesahem. Má oblíbená Bukowskiho kniha je Škvár, který považuji za jeho nejdospělejší, nejhlubší a nejzábavnější román. Teď konečně k filmu. Faktótum se zbavilo jediného významného neduhu Štamgasta, o kterém se Bukowski konkrétně vyjádřil - Mickey Rourke a jeho teatrální přehrávání. Dillonův herecký projev je úsporný, ale je to také jediný krok k dobru. Pokud se dobře pamatuji, tak kniha Faktótum byla více méně epizodní honba za prací a chlastem v první polovině špinavých čtyřicátých let a tvůrci děj nešikovně převedli do současnosti. Dillon Bukowskiho hraje dobře, ale je na něj málo ošklivý, jeho zasouvačky jsou moc zachovalé, košile moc čistá, interiéry moc čisté, dobře si pamatuji, jak si v knize museli utírat prdele novinami, protože neměli na hajzlpapír, všude je zkrátka málo špíny, sraček, blitek, šoustání a chlastání. V jednotlivostech se příběh filmu od knihy výrazně neliší, naopak struktura vyprávění je dost roztříštěná, tmel mezi epizodami je těžce nezáživný a vlastně i těm epizodám chybí šťáva, zkrátka a dobře na důstojnou adaptaci si ještě počkáme. (17.02.2013)

Předem musím poznamenat, že Bukowskeho životní filozofie je mi hodně blízká, takový ten nezávislý styl žití, za ničím se nehonit, prostě žít trochu jinak než většina (klidně tomu říkejte flákání). "Faktótum" postrádá hlavní příběhovou linii, místo ní nabízí sled scének, které mají velmi podobnou atmosféru jako knižní povídky. Matt Dillon je jako Henry Chinaski přesvědčivý a vlastně takhle nějak jsem si jeho postavu představoval, žádný herecký koncert, přesto mu lze bez problémů uvěřit. Jestli mi něco vadilo, tak to byla první polovina filmu, která se mi zdála méně zajímavá a poměrně dlouho mi trvalo, než jsem vyprávění přišel na chuť. Naštěstí film byl minutu od minuty lepší, takže po jeho skončení jsem byl celkem spokojen. Uznávám, že to není dokonalý snímek, chybí mu něco, co by se dalo nazvat sjednocujícím prvkem, přesto v něm najdeme hodně zajímavých myšlenek a životních pravd. 7/10 (07.08.2009)