Apartmá v hotelu Plaza

Film složený ze tří různých povídek, které mají společné jedno: všechny se odehrávají v apartmá č. 719 v hotelu Plaza na Manhattanu a ve všech exceluje Walter Matthau. Ale ani jeho ženské herecké protějšky nezůstávají pozadu! Ba právě naopak! Zvláště v té první o stánoucím muži, který zahýbá své ženě se svou sekretářkou ho ženská herecká kolegyně zasťiňuje ( je to především proto, že zde dostala daleko více prostoru vyniknout). Je opravdu vynikající! V druhé povídce se W. Matthau představí jako neodolatelný svůdník, hollywooodský producent, leč již dost " vyčpělý " snažící se vyplnit svůj volný čas v hotelu avantýrkou se svou kamarádkou z mládí. Použije všech možných dostupných fint , aby dosáhl svého. Opravdu úsměvná povídka. V té třetí, vystupuje Walter jako otec, jehož dcera se zamkla na hotelové toaletě, zatímco dole na ni všichni ( včetně snoubence ) čekají. Toto je pro změnu koncert pro Waltera, který v roli otce, neurvalého, hysterického cholerika exceluje! Celý film je především o dialozích a ty jsou ( ve všech 3 příbězích ) napsány opravdu BRILANTNĚ! Co stojí ještě určitě za zmínku je vynikající dabing! Opravdu parádní zážitek. p.s. většina z vás zde zmiňuje nevyrovnanost povídek a především fakt, že třetí povídka o hodně vyčnívá nad předešlými dvěma. Jsem jiného názoru a pro mě osobně byla tou nejlepší hned ta první a to především díky koncertu hlavní ženské představitelky. (19.03.2009)

Pro mě osobně šlo o dokonale vyváženou podívanou první část se mi líbila napůl, druhá vůbec a třetí mě naprosto nadchla a myslím, že svým pojetím a hereckými výkony dokonce o dekádu dvě předběhla dobu. Myslím, že herecké pojetí Waltera Matthau se v čistém pojetí objevuje až právě o onu dekádu později ve filmech jako jsou "Bláznivé dovolené" a "Vánoční prázdniny." (19.03.2009)

Ach, Pierre, Pierre... vy jste ale výtečník. :-) Doporučit mě, americký film, připomínající svým stylem sitcom??!... Ale tak proč ne, konverzačku dle divadelní předlohy snad ještě zvládnu. První povídka: Ale tak jo, nic hrozného. Dá se na to dívat. Ale plyne to trochu pomalu, ty dialogy jsou občas takové nemastné neslané. Zvláště ty monology hlavní herečky o samotě. Pár vtipných slovních přestřelek ano, ale ty se tam porád už dobrých 40 minut dokola opakují a ti dva se tam poráád hádají, usmířují, mají rádi, nemají rádi...Ech, tohleto že napsal scenárista Vraždy na večeři? "Nevěřím svým očím. Jseš to ty?" :D Hmm, ono je to celkem fajn zábava, pointa dobrá, ale táhlo se to a víc bych to nepřeháněl.                                    . . .         Nicméně jedeme dál, povídka druhá: Takže z příběhu spíše nadčasového jsme se přesunuli do příběhu specificky vázaného na bohaté americké velkoměsto. ♫ Yeah, I want to be a part of it New York, New York ♪... No jo, panička má hodně ráda Franka Sinatru, ale jejím partnerem se stává producent, který teď má točit s Lee Marvinem. "Jo, když se setkáme, tak spolu mluvíme." :D Vcelku jiná zápletka a odlišný vztah dvou partnerů – přibližně stejný výsledek trochu otravného střídání hádky s milováním a vtipných dialogů s poněkud zdlouhavým zacyklením v bludném kruhu. Vše obohacené tentokrát o opakování si jmen vybraných hollywoodských hvězd – hláška roku od paničky: "Minelli? Ta je rozkošná!" :D Nicméně Walter Matthau mne zaujal už o něco více, zejména jak odlíšil postavu narozdíl od první povídky a při tom svádění nějakého toho Bogarta či Marvina vzdáleně i připomínal. Tak jsem si jen říkal, (ne)objeví se tam nakonec Marvin v pěkném cameu? (SPOILER: Marvin se neobjevil, povídka skončila dřív, než odbyly čtyři. ;o))                            . . .       Tak nic, jede se dál. Povídka třetí. Tyjó, super sranda. Se válím smíchy, na tohle se oplatilo čekat. "A dívej se na mně, když s tebou mluvím!" :D Chichi, ve vtipnější situaci tahle větička nemohla zaznít! (Nebudu prozrazovat, to se musí vidět!) Také Matthau byl ze všech třech povídek na závěr nejzábavnější a konečně to frčelo v pořádném tempu. Při odhalení pointy celého problému jsem vybuchl smíchy a současně mne z ní záhy i zamrazilo. Tak tomu se říká vyvrcholení! :-)... Summa summarum, za závěrečnou povídku by byl plný počet, ty předchozí kulhají někde kolem slabších 3*. Takže ano, dík za doporučení. 70% (18.06.2020)

Noblesní povídková konverzační komedie, která se váže k apartmá číslo 719 luxusního hotelu Plaza. K prvnímu příběhu mám jedinou drobnou výhradu: Chyběl mi záběr, který by ho ukončil … Manželka mohla popíjet, mohla se dívat z okna nebo do zdi, balit si věci nebo odcházet - mohla dělat cokoli, ale bylo zvláštní ji najednou jen letmo zahlédnout před hotelem, jak mizí v davu, zatímco v centru pozornosti už byl začátek příběhu číslo dvě. Jeho otřepanou a banální zápletku pokládám za nejslabší článek řetězu, přesto svým provedením zůstal silně nad průměrem. Závěrečné povídce nemám co vytknout, je kouzelně roztomilá, s dokonalým závěrem. Taky český dabing pokládám za mimořádně kvalitní. Doporučuju - a přeju dobrou zábavu. (19.03.2009)

Občas není zcela od věci si trošku zašmírovat. Nedávno jsem se zrovna schovával za závěsem v apartmá č. 719 v hotelu Plaza a to byste nevěřili co se tam dělo. Nejdřív se tam ubytoval starý smutný smilník s hysterickou manželkou, pak je vystřídal bohatý nadrženec se starou známou a po nich přijel cholerický otec se sobeckou manželkou a zmatenou dceruškou. Jelikož jsem celkem bystrý, tak bych si dovolil tvrdit, že všichni tři chlapi byli jenom jeden a ten byl hodně podobný Walterovi Matthauovi. Pokaždé sice vypadal jinak, pokaždé se choval jinak, ale já jsem mu pokaždé rozuměl. Všechny příběhy byly samy o sobě dostatečně zajímavé, ale mne nejvíc oslovily přechody mezi povídkami, kdy končící postavy odjížděly a nové v témže záběru přijížděly. (28.11.2013)