Tajomné Mamberamo

Dokument, který téměř vyráží dech. Fascinující podívaná do doposud neprozkoumaných a úřadami zakázaných území na Nové Guinei. Přes doslova mrazivý začátek se dostávéme spolu s touto unikátní expedicí do míst, kam vkročila bledá tvář jen velmi zřídka. No a když už se tam ti misionáři dostali, kázali a napravovali, tak je tamní obyvatelé za odměnu rovnou sežrali :o). Tak přesně do těchto končin se vydala tato partička dobrodruhů. Klobouk dolů před každým, kdo má podobnou odvahu. Navíc jeden z dobrodruhů si s sebou celou cestu nesl malárii a to rovnou dva druhy. Po souši to chlapcům šlo perfektně, ale když se dostali na řeku, tak drželi pádlo jak Vintentů s Oldouchatrným, se pak není čemu divit, že se hnedka cvakli :o). Dobrej je taky jejich pernementně vysmátej dredatej průvodce. Dokument je to kvalitní, hudba podmanivá a komentář příjemný, takže proč nedat plnej počet? Vzhůru za dobrodružstvím, páč i cesta může být cíl! (27.08.2010)

Opis krajiny, mapky cesty, opis svojho zdravotného stavu a prežívania situácií, krásne fotky a videá krajiny, zvierat a domorodcov, skrátka sveta, ktorý je ešte civilizáciou nie veľmi dotknutý. Aby nám toto mohli priniesť obchádzali tamojšie zákony a zákazy, špekuľovali, no výsledok je krásny, akurát kvôli tej ľudskej tragédii nakoniec aj smutný. Barabáš sa časom zlepšoval, aj rozprávaním príbehu, aj vizuálnym podaním, no a hudbu nechal tentokrát v podstate vtedy ešte jednému nováčikovi v tomto obore, no ušlo to. Síce nejaké to expresívne wow z toho necítim, mám radšej komplexnejšie a detailnejšie veci, no bol to pre neho posun. (02.01.2014)

Jeden z těch slabších Barabášových počinů. A to především z důvodu absence nějakých drsnějších či zajímavějších záběrů. Bohužel se tady moc mluvilo a velmi málo nám bylo ukázáno. Škoda!... Ale, abych uctil památku našeho horolezce Jindřicha Martiše, který zahynul v Himálajích, tak budu hodný a ještě ty 4 hvězdičky dám. (18.12.2010)

"Počas celej cesty som čakal, že narazíme na niečo prekvapujúce. Niečo, čo nám doslova vyrazí dych. Na niečo, po čom v kútiku duše túži každý fotograf... A predsa zme našli niečo, na čo už fotoaparát ani kamera nestačí. Niečo, čo sa dá len prežiť. Vždy som si myslel, že najdoležitejšie v živote je mať ciel. Dnes už viem, že ciel je druhoradý..." Film jednoznačně předčil má očekávání! Před touhle cestou nemůžete jen tak sednout s čajem k netu a přečíst si dvacet cestopisů a průvodců od těch, kteří tam byli loni před vámi. V knihovně také nic nemají. Vy jste totiž první. Nikdo z bílých tudy před vámi ještě nešel. A tak točíte dál, i když se s vámi převrací v neznámých peřejích uprostřed prakticky neprobádané divočiny člun a voda se vám přelévá přes hlavu... (25.02.2012)

Jedna z nejlepších Barabášovin-možná právě proto, že sám na expedici nebyl(pouze sestříhal a okomentoval materiál) a díky dané předloze nemohl tak volně zabřednout do svých pseudofilosofických pindů. Samotný obrazový materiál je místy lehce slabší, ale to se dá pochopit vzhledem k tomu, že kluci měli i bez natáčení svých starostí dost. Nejsem si úplně jistý jestli takovéhle náštěvy těm zapadlým kmenům spíše neškodí, ale tentokrát jim alespoň nikdo necpal cukříky a nevnucoval se něják na sílu( dobrý průvodce je evidentně k nezaplacení). ............ Pořád mi jen vrtá hlavou taková nejasnost : Třeba Barabáš-i ve svých novoguinejských filmech-pořád zdůrazňuje, jak musí sníst všechno co mu kmen přinese, protože odmítnout by byla obrovská urážka, a tady vegetarián Jindra odmítá ve velkém a jediný důsledek který to má je, že Laco má o jednu porci navíc.. To jako tihle kluci při své tisícikilometrové pouti narazili náhodou jen na kmeny, kterým je to u zadku, nebo si z nás pohádkáři jako Barabáš dělají dobrý den a zveličují každý svůj dojem? (03.12.2013)