Chuť melounů
Tian bian yi duo yun
La Saveur de la pastèque
The Wayward Cloud
Obsahy(1)
V zatím posledním filmu režiséra Tsai Ming-Lianga je řada prvků, jež se objevily i v jeho snímku z roku 2001 Kolik je tam hodin? (byl uveden na MFF Karlovy Vary v sekci Horizonty oceněné filmy). Dívka jménem Shiang-Chyi se vrací z Francie domů a v Tchajpeji zjišťuje, že celé město trpí nedostatkem vody. Náhodou se setkává s prodavačem hodinek Hsiao-Kangem, jehož zná z dřívějška, a něžná romance pokračuje v jejím bytě. Dívka ovšem netuší, že Hsiao-Kang nyní točí pornografické videofilmy a že přímo v sousedství se dějí podivné věci a setkávají se tam podivní lidé. Co se stane, když jim Shiang-Chyi zkříží cestu? Útržkovité filmové vyprávění je protkáno živými a imaginativními hudebními sekvencemi, které diváky vzdalují od tajemných věcí, odehrávajících se v dívčině bytě. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (130)
Pokiaľ budú ľudia jesť melóny a budú mať pravidelný sex, budú určite šťastnejší. Pokiaľ si z tejto erotickej muzikálovej komédie už nič viac nezoberiete, tak to bude stačiť. Môžete si z nej zobrať síce aj oveľa viac, nakoniec ale to prvoplánové bude to najdôležitejšie. Nakrúcanie porna nie je žiadna slasť, čo intuitívne chápe asi každý, ale keď to vidíte takto detailne, tak vás chuť byť pornohercom hneď prejde. Ming-liang Tsai provokuje festivalové publikum čo to ide a je jasné, že záver všetko musí zaklincovať. To sa podarilo a je dobré, že to dáva zmysel aj napriek tomu, že snobi budú pohoršení. Rád by som si pozrel film v Cannes pri vypredanej projekcii. ()
Dobré to je, len z toho netreba robiť vedu! Máme čo dočinenia s iste nie náhodným sledom obrazov, ktoré vyvolávajú rôzne asociácie a na takmer podvedomej úrovni sprostredkuvávajú očisťujúci prežitok. Presne takáto je čínska kinematografia v každej svojej forme aj žánri, plus ich úplne iné vnímanie a chápanie sexuality či života vôbec je tiež už v našich končinách (raduj sa svete) známe, takže skutočne neviem, kde je tá hrozná nepochopiteľná rozporuplnosť o ktorej poniektorí spievajú. Čím nechcem povedať, že Chuť melónov by mala sadnúť každému a komu nesadne, tak ten je blbec. Len sa snažím upozorniť na fakt, že je to opodstatnený, vo výsledku pôsobivý experiment a nie iba šokujúci soft-porno úlet v bláznivom šate. ()
Netradičné zakončenie Tsaiovej trilógie. A jedno z najúžasnejších vyvrcholení. Tsai je v tomto prípade omnoho vtipnejší, sexuálne otvorenejší a dramatickejší než vo svojich predchádzajúcich snímkov. Zároveň je stále verný svojmu výraznému rukopisu, pričom ho v tomto smere posúva na novú úroveň. Voda tu stále hrá svoju dôležitú úlohu, ale zároveň prvky z predchádzajúcich filmov sa tu stávajú silnejšími nositeľmi významov. Plus sú tu muzikálové čísla a príjemné ústredné duo. Pre mňa zatiaľ jeho najlepší film. ()
Rád bych viděl protažené obličeje těch dvou mladíků, kteří si nad obalem DVD ve videopůjčovně slibovali natěšeně šťavnaté taiwanské porno. Po kolika minutách této pro mě osobně fascinující (snad nejpomalejší) studie o odcizení v současném světě a neschopnosti (či nemožnosti) vyznat si normálním způsobem vzájemné city film znechuceně vypnuli? Anebo možná vydrželi až do dokonale "romantického" happyendu? ()
Tak jsme si říkali, že to bude jen nějaké japonské porno, a ono prakticky bylo. A potom se objevily první zpěvy. Naprosto nesouvislé, v těch nejbizarnějších kostýmech. Poprvé se smát, poté chvíli rozdýchávat a později už jen nevěřícně hledět. Stačí si jen, už při první scéně s drážděním melounu, říct "Aha, tak to bude jeden z těcho filmů" a potom se můžete jen vést na nepředvídatelné vlně a čekat co pro vás režisér ve svém chorém mozku ještě sestrojil. Je to - bez debaty - zábavnější než takový Matthew Barney. ()
Galéria (19)
Fotka © Homegreen Films
Zaujímavosti (3)
- Spousta diváků při promítání na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu opustila sál při finální scéně. (HappySmile)
- Dávno předtím, než Ming-liang Tsai natočil právě Chuť melounů, tak často v žertu pronášel, že pokud se jeho filmy budou i nadále potýkat s finančními problémy, tak bude nucen přejít do pornografického průmyslu. (DaViD´82)
- Režisér Tsai Ming-liang chtěl původně film zaměřit na příběh babičky, která zjistí, že její vnuk pracuje v porno průmyslu, ale když jeho kamarádka a spolu-režisérka Ann Hui nemohla hrát roli babičky, Tsai se rozhodl změnit tuto roli na mladou dívku a Chen Shiang-chyi si díky tomu zopakovala roli své postavy z Tsaiovy staršího filmu Kolik je tam hodin?. (HappySmile)
Reklama