Réžia:
Vladimír VlčekKamera:
Jan StallichHudba:
Ludvík PodéšťHrajú:
Josef Bek, Vlasta Chramostová, Jaroslav Průcha, Marie Ježková, Vlasta Fabianová, Jaroslav Vojta, Vilém Besser, Jarmila Kurandová, Eva Jiroušková (viac)Obsahy(1)
Český barevný film podle románu Antonína Zápotockého. Rok 1918. Toník se vrací domů z fronty. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce. V prosinci 1920 je i na Kladně vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Pravicové vedení soc. demokratické strany vpadlo však dělníkům do zad. Do Kladna je posláno vojsko. Stávka je potlačena, vedení zatčeno. Zatčen je i Toník. Avšak žalařování a persekuce dělníky nezlomily. Porážka způsobila, že poznali, že bez pevného vedení silné strany nemohou dojít k vítězství. Levice sociální demokracie, mající na své straně většinu členstva, žádá připojení strany ke III. Komunistické internacionále. Pravice a vedení jsou proti. Dochází k rozkolu ve straně. Na sjezdu sociálně demokratické levice 15. května 1921 je 562 hlasy proti 7 odhlasováno založení Komunistické strany Československa. (Filmový přehled)
(viac)Recenzie (116)
Tak tohle je ještě větší sračka, než jsem čekal. Rudý výblitek hájící "ideje" bolševismu a Ruské revoluce. Snůžka lží, manipulativních proslovů a idiotské naivity. Je jasné, že po zlodějské měnové reformě v roce 1953, museli soudruzi přijít s něčím podobným a pokusit se lidem vymýt hlavy, protože iluze o dokonalém komunismu se rozplývali jako pára nad hrncem. Odpad prvního řádu. ()
Kdyby Zápotocký psal jenom tyhle bláboly dal bych jednu hvězdu za obsazení, jenže on byl taky prezidentem v padesátých letech, čili představitel naprosto odpornýho zlýho režimu.... film podle knihy prezidenta Zápotockého, kde lituju akorát Pepíčka Beka a Vlastu Chramostovou. ()
Až jsem z toho dostal chuť na knihu plnou citátů Mao Ce-Tunga. Nehodnotil bych to odpadem. Přihlížím na dobu vzniku. Mnozí byli plní nefalšované naděje v lepší zítřky. Nelze se divit, válka dělá své a socialismus zněl krásně, zejména pro lidi, kteří vyrůstali před světovou válkou. Obsahově je to pro dnešní lidi brak a nejspíše se na počin lze dívat buď objektivně, nebo jako ideologicky zasažený Stalin. Samozřejmě další možností je subjektivní podívaná, a ta hraje největší roli zdejších hodnotitelů. Nemohu si pomoci, i já jsem měl chvílemi problém. ()
Kolik z těch co dalo odpad, ten film skutečně vidělo? Nezbývá než se smířit s tím, že i tohle se točilo, prostě byla taková doba. ()
Z hodnocení a komentářů jer vidět, jak hluboko tento národ klesl a hluboce nerozumí ideálům, za něž bojovali naši dědové. Samozřejmě, film není z uměleckého hlediska na pět hvězdiček, ale na truc všem, kteří ho haní, mu musím plné hodnocení dát. Vypovídá pravdivě o době po 1. světové válce, kdy pracující lid věřil, že po vzoru sovětského Ruska po kruté imperialistické válce přebuduje svůj stát tak, aby v něm zavládli skutečně ti, kterým by měl patřit a sloužit. Přes jistou šablonovitost a možná někdy na dnešek úsměvné hlášky je to film, u něhož musí zabolet srdíčko každému, kdo je smuten z toho, jak byl boj našich předků za spravedlivý svět promarněn. A tak mě v dnešní tíživé atmosféře zvlášť konec filmu dojal k slzám a musel jsem si zazpívat písně, které mi napadnou vždy, když mě popadne vztek na naši přítomnost. ()
Tak tohle je totální komunistický odpad...Měli jsme to na gymplu jako povinnou četbu...Já jsem četla všechno kromě těchto komunistických sraček...Ovšem náš geniální profesor češtiny i když věděl, že jsem to nečetla, tak mě nepodělal...Za mě absolutní 0% ()
Ještě sjedu pár takových filmů a půjdu shánět rudou knížku ;-) ()
Názorná filmová ukázka dějin, která je zobrazená líbivou formou na objednávku tehdejšího režimu, neboli strašná sračka u které se člověk musí ironicky jen smát. Zároveň musí být naštvaný, o jaký výplach mozku se jedná. Takové kidy jejichž většinu vyřknul Bek, jsou buď zaprvé vhodné do trezoru, anebo naopak aby všichni viděli, co tu v polovině dvacátého století bohužel bylo: "Vyhlásili jsme boj kapitalismu, budujeme socialismus!", "Jsme více než politická strana, jsme předvoj skvělé budoucnosti!", "Pravicové vedení nám vpadlo vzad! Musíme stávkovat!", "Bez disciplinované komunistické strany není skvělá budoucnost možná!" Nevím, zda tohle vyloženě na diváka působilo, ale jak to člověk slyšel v každém filmu, tak to na něj muselo udělat dojem. Buď se mu skutečně dostaly tyhle žvásty do hlavy anebo se z nich leda zeblil. Takové propagandistické kidy si tehdejší režim žádal a my můžeme být jen rádi, že jsme tohle nepoznali. Stejně už tak ten příběh, kdy se Toníček Zápotocký vrací z války a místo toho, aby zamířil za rodinou, tak první jde na sjezd socialistů. Za svůj projev při prvním máji by měl nejlépe dostat pořádně do tlamy a jestli někdo Josefu Bekovi pochcal hrob, tak se ani nedivím. Právě oslava prvního máje mne nasrala nejvíce, kdy průvod s rudými šátky a karafiáty jde kolem domu, kde ještě spí oni nepřátelé tehdejšího režimu - kapitalisté a prohlásí při svém probuzení "Bolševici zasraní!". A dnes je tomu přesně naopak. Do oběda chrápe zlodějská levicová chamrať a její život není ničím jiným než pobíráním sociálních dávek a rukama vzad. A už ta neekonomická slavnost prvního máje je také k ničemu, když se má budovat onen skvělý socialismus. Místo toho aby dělníci rubali v továrnách, tak ztrácí čas nějakým debilním průvodem, který stál několik hodin příprav a zároveň vložených financí do karafiátů, šátků, praporů atd. Místo toho měli raději pracovat ve fabrice nebo se aspoň vyspat, aby si jednou odpočinuli a měli potom více síly do práce. [606. hodnocení, 66. komentář, 21%, 208. nejhorší film] ()
Chílemi z toho mrazí... nebyl ten mráz od Kremlu? Jinak to byl průměrný agitační snímek, z druhé poloviny unylejší :( ()
Tomu se říká Nářez. Dnes už nezbývá nic jiného než se tomu smát, ačkoliv by to asi nikdy nemělo být bráno na lehkou váhu. Smích, údiv a nepochopení přecházející do podrážděnosti jsou pocity, které ve mě bují jako komunismus v poctivém dělníkovi, který je podporován pozdravy z milovaného Ruska. " Smile and wave boys, smile and wave." ()
Myslím, že som k tomu pristupoval relatívne nezaujato. A ak predsa len zaujato, šlo o snahu užiť si a pri hodnotení vyzdvihnúť tento nepochybne "politicky prenasledovaný" film. Časom mi však došlo, že to naozaj nepôjde. Uvedomelá robotníčka/revolucionárka (alebo čo vlastne?) píše list manželovi do väzenia a po zanesení oslovenia na papier kreslí srdiečko. Gesto, ktoré by azda mohlo mať v reálnom súkromnom živote aj "realisticky" uvažujúceho páru hlboký zmysel a intímnu hĺbku - v tomto filme to je však bohužiaľ presne to, čo človeka napadne ako prvé: vrchol naivity a gýča, nič viac! - Nevadí mi, že sa tu predostiera komunistická propaganda 50. rokov a úzko stranícka interpretácia histórie, hoci miestami to bolo naozaj pekelné, najmä keď došlo na partie šmrncnuté Leninovým kultom, internacionalizmom a vetu "pravičáka" o pomoci západných spojencov, aby sa ČSR nestala socialistickou. Ale: a) Posolstvo je tu plytké a nevýrazné (celé to je uťahaný príbeh, vedúci k založeniu KSČ), kladní tú nie sú príťažlivo kladní, záporné, zradné, "pravičácké" elementy i "páni" sa poriadne nevyfarbia. - b) Príbeh viazne a je rozbitý; tu vidíme rodinnú scénku, tu politickú debatu, potom trpíme pri muzikálovej scéne - a viečka klesajú a klesajú... - c) Psychológia postáv je z inej planéty alebo prinajlepšom veľmi umelá. d) Technické postupy filmu ma občas dosť iritovali. Tak napr. vytrvalý zvuk pochodovania ako podmaz k rozprávaniu jedného "klaďasa" o hroziacom zatýkaní; dokážem si síce predstaviť, že by to mohlo byť štýlové, ba i mrazivé, realitou je ale iba moja otrávenosť. Žeby to bolo absenciou hudby? - e) Špeciálnu kapitolu tvorí to, na čo som už narazil: často využívaný individuálny alebo masový spev. Nemám to vo filmoch rád. Ani amerických, ani československých, ani kapitalistických, ani socialistických, ani v rozprávkach, ani v údajne historických tituloch. - Pozoruhodné je to, na čo upozorňuje vo svojom komentári aj Tomino_DIY23: je to film, ktorý zdôrazňuje sexuálnu stránku, eh, veci. Nápadník s pohovkou síce reč na to, čo by sa na pohovke dalo robiť, nezavedie, ale pán minister sekretárke na nohy pozerá a "pane správec" o prijatie mladej do služby usiluje naozaj s ťažko prehliadnuteľnou razanciou. Škoda len, že o to jedno v tomto filme ide iba kapitalistom a ich prisluhovačom. Na ničom inom jeho jednostrannosť nemôžu ľudia roku 2012 a ďalších pochopiť lepšie, pretože muži sa nezmenili... :-) - Na odpad to nie je, pretože až tak ma to neštvalo, ale "zábavnosťou" a "hĺbkou" ma to presvedčilo, že dávať tomu dve hviezdičky by bolo dosť "vo hubu". ()
Taková pohádka na dobrou noc pro bolševiky, kterak soudruzi chtěli nastolit vládu proletariátu již po první světové válce a již tam začal jejich boj za "blahobyt a světlé zítřky", které měly trvat "na "věčné časy". Film plný typických pokryteckých bolševických (naoko šlechetných) žvástů o světlé nádherné budoucnosti, světovém míru, šanci pro chudé, rovnosti lidí. Škoda, že tam taky soudruzi neukázali něco o kradení majetků, vykonstruovaných monstrprocesech, uranových dolech pro lidi s jiným názorem či střílení na hranicích. A také pozapomněli říct, když ten mladý budovatel lepších zítřků, se jel do Moskvy učit o socialismu, tak že se tam jezdili učit "jak nám zakroutit krkem". Dnes už víme, že to NAŠTĚSTÍ na "věčné časy" netrvalo a nad tímto filmem se můžeme již jen pousmát a brát ho jako historickou zajímavost a svědectví doby. I proto ta jedna hvězdička. ()
Což o to. Pokud je film propagandistický či ideologicky zabarvený, ale přesto dobrý, nemám problém jej, byť s pochopitelnými výhradami, alespoň nějak ocenit. Jenže Rudá záře nad Kladnem není film Sergeje M. Ejzenštejna či Leni Riefenstahl. Je to film vskutku špatný. A není ani (nechtěně, pochopitelně) vtipný, jako mnoho děl z podobného období. Zůstává tak jediným. Nechutným pekrucováním historie a nechutnou propagandou. Příště si zkrátka pustím Křižník Potěmkin. ()
Jak se zdá, tak u mě naplno propukla úchylka na komunistický filmy. Buď se jima naštvu, nebo naopak oceňuju tu propagandistickou práci, to pozměňování a ovlivňování názorů lidí prostřednictvím filmu. Taky musím obdivovat ty starý komunistický bojovníky - kovaný komouše, kteří se za První republiky snažili vyvzdorovat lepší podmínky pro dělný lid a kteří tvrdili, že v Masarykově republice je demokracie jen pro bohaté. Nicméně můj osobní postoj ke komunismu je asi nejvíc ve shodě s esejem Karla Čapka "Proč nejsem komunistou?" kde se píše, že komunisti se nesnaží proletářům pomáhat, ale jen využívají jejich bídy k tomu, aby získali politickou moc. Teď jsem si povšiml, že se vůbec nevyjadřuju k filmu samotnému, ale snad to nevadí. Jo docela mě rozesmála ta stávka zemědělců uprostřed zimy, omluvou budiž, že soudruh byl ještě mladý, nezkušený a teprve se zaučoval, jak se má správně vést třídní boj. A zaujala mne Vlasta Chramostová, symbol boje proti totalitě, zde ještě coby zapálená rudá bolšánka. ()
Komunistická propaganda nejhrubšího zrna a historický film převrácený naruby. V podstatě není co hodnotit, režisér V. Vlček, muž s neobyčejným životním příběhem a jenž se filmařsky vyučil v SSSR a Číně, si vymyslel vlastní historii, totálně očernil první republiku a vnesl do snímku tolik dementních dialogů, že nad tím ještě teď kroutím hlavou. Objektivně vzato, jediný J. Bek díky svým plameným projevům, které mu skutečně šly a kterými se proslavil i v Anně Proletářce, snesl přísnější měřítka. Přestože jeho velebení Lenina před malými dcerami a jiné nesmysly, které vyslovil, byly těžce mimo mísu, jeho herecký výkon hodnotím jako obstojný. Z vedlejších postav mě jinak velmi nepříjemně překvapil V. Besser v roli až příliš nadšeného mladého levičáka, jehož výkon byl díky jeho nejapně rozzářenému obličeji po celou dobu snímku naprosto otřesný. Na konci dramatu je slavně založena KSČ, komunisti zamávali rudými knížkami, všude zavlály rudé prapory a mocně zazněla Internacionála. Z dnešního pohledu se některým dialogům dá pouze smát, či brečet, že to snad někdo myslel vážně. ()
Tonda Zápotockej napsal román? To by mě zajímalo, kdo mu s tím „pomáhal“. V titulcích: Historická spolupráce: Ústav dějin KSČ – tak těm můžeme věřit, to je spolehlivý zdroj. Ocitáme se v ústředí ČSSD – tak terč hnojometu je jasný. Zednářská symbolika: Bek: skrytá ruka; překrásný a ukázkový merkel sign; na soudce ukazuje převrácenou pyramidu. Průcha není národním umělcem jenom tak, musí si to poctivě odmakat: „pro K.P.!“ – braní Božího jména nadarmo. A navrch by chtěl dávat oběti. Bek má plnou hubu Ruska a oči mu při tom podivně planou. Soudruzi neustále sakrují. Kazit si pouť politickými písničkami – že je to baví. Komunisti chtěj táhnout s kanony na Prahu. Chtějí ozbrojené povstání – střílet stávkokaze? Brilantní výkon Vlastičky. V bytovém divadle Vlasty Chramostové jistě patřila Rudá záře nad Kladnem k nejoblíbenějším kusům. Usměvavý Bek básní před soudem jak flašinet, který nejde vypnout. Flašineta neopouští úsměv ani ve vězení. Tvrdé jádro komunistů a berou stále Boží jméno nadarmo!! Komunisté, kteří mají povinnost hlásat, že Bůh neexistuje. ()
Já vlastně ani netuším proč jsem se na tenhle canc koukal, ale z nějakého mě neznámého důvodu jsem to dokukal a podotýkám, že mě ta srágora naprosto uhranula. To je propagace rudochů jak hrom. Nevim jestli se chci trápit, ale fakt by mě zajímala originální knížní předloha našeho druhého rudého prezidenta Toníčka Zapotockého. ()
Začátek byl slibný, první slova Toníkova po návratu z války "Soudruzi, co je se socializací?" slibovala solidní zábavu, stejně jako Vojta balící mladou vdovičku příslibem koupě nového kanape. Ale to bylo všechno, film je naprostý blábol sestavený z komunistických hesel a popěvků. Podíval jse se na něj ze zvědavosti, jak vypadala literární činnost AZ, jak je vidět, její kvalita korespondovala s kvalitou komunistické politiky. ()
,,Soudruh Lenin je proto veliký, že mnoho ví a mnoho umí.“ Aneb nejlepší rozhovor na rozlučku s dětmi před dlouhou cestou. Záře je opravdu velmi hutná. Tolik ideologických žvástů nacpaných naprosto všude, jsem ještě neviděl. Není nad to číst si dopisy dvou manželů, v nichž se to jen hemží socializací, komunismem a Leninem. To je panečku romantika! Černobílý příběh působí jako nezamýšlená parodie. Postavy jsou tak primitivně napsané, že klaďase od záporáka poznáte už podle toho, jak moc tleská či se směje. Po filmové stránce se jedná o naprostou křeč, nicméně je to film zajímavý a nutno říct, že jsem se při jeho sledování nenudil, a to je pro mě to nejpodstatnější. ()
V době VEDENÍ KSČ, povinná docházka do kin na tento budovatelský film. ()