Pani pomsta

Seknúť posledných 15-minút, tak asi aj tú piatu pridám. Park opäť precízny v každom detajle a to igelitové vyvrcholenie s losovaním poradového čísla je pre mňa jedna z najbizarnejších filmových scén čo som kedy videl. BTW: Ta debata, čo tomu predchádzala mi silne pripomínala Shimpan. A aj cez hafo flashbackov, je Lady oveľa zrozumiteľnejšia ako Oldboy, čím sa pozornosť diváka (mňa) plne sústreďovala priamo na dianie na obrazovke, ktoré som si plne vychutnával a nemusel som špekulovať, akože to ten pán na režisérskej stoličke myslel. V jednoduchosti je krása a Park je génius. (14.01.2006)

Je to dosť dobrá dráma od Park Chan-Wooka, ktorá je záverečným dielom jeho trilógie pomsty. Má veľmi dobrý príbeh o žene, ktorá bola v mladosti odsúdená za vraždu malého chlapca a keď po mnohých rokoch vyjde z väzenia, chce ukázať, že ten prípad nebol až taký jednoduchý, ako na prvý pohľad vyzeral a pomstiť sa hlavnému páchateľovi. Spracovanie je na tom dobre, síce prvá hodina má také pomalšie tempo, ale to vôbec neprekáža, už úvod s príchodom z väzenia je nadmieru pôsobivý a jasne naznačuje, že sa dá očakávať nevšedný zážitok, čo sa aj stane, síce viacero prvkov by si zaslúžilo viac priestoru, ale dej je aj tak veľmi zaujímavý, či už časť vo väzení, alebo aj mimo nej, tu sa je stále na čo pozerať. Ale aj tak je vrcholom filmu celá záverečná štyridsaťminútovka, ktorá ponúka opäť jeden relatívne originálny pohľad na pomstu a ten mi sadol skvelo, tu nemám čo vytknúť. Čo sa týka akcie, tak tento diel je z celej trilógie najmenej zaujímavý, ale tu mi je to úplne jedno, nejde tu o ňu takmer vôbec, dej je podaný inak a rovnako aj krvavé scény, takže tu vôbec nemám pocit nedostatku. Herecké obsadenie je výborné, perfektná Lee Yeong-Ae, ktorá je tu skvelá v každej hereckej polohe, bavila ma v tej drsnejšej, ale aj kľudnejšej, ako napríklad behom pobytu vo väzení, len škoda, že vo filmoch ju moc vidieť nie je, charizmatický Choi Min-Sik a plno známych tvárí vo vedľajších úlohách. Réžia a technická stránka sú prvotriedne, Park Chan-Wook v skvelej forme, film má mimoriadne pôsobivý vizuál, skvelú kameru, tu nemám čo vytknúť a samozrejme chválim aj skvelú hudbu. Sympathy for Lady Vengeance nepôsobí až tak výrazne ako Old Boy, skôr sa tvári tak menej nápadne ako aj Sympathy for mr. vengeance, ale rovnako ponúka veľmi zaujímavý filmový zážitok. 77% (28.06.2012)

Filmy o pomste mám obzvlášť v obľube, ale hádam nikoho neurazím, ak tento film Chan-wook Parka po skvelom a nezabudnuteľnom Oldboyovi označím za prudké sklamanie. Do 50-tej minúty som sa nemal čoho chytiť, hlavne preto, že dej skákal od desiatim k piatim. Nie žeby nebolo jasné o čo ide, ale forma akú režisér zvolil bola až príliš umelecká, chladná a zbytočne rozhádzaná. Ak by bol dej v prvej polovici filmu i všetky scény z väzenia radené chronologicky s minimálnymi prestrihmi, tak by to filmu iba prospelo. Vrcholom filmu je samozrejme dolapenie vraha, rovnako ako scéna "čo s ním", so všetkými najbližšími príbuznými vrahových obetí. V druhej polovici už síce režisér zaradil chronologický chod, no okrem spomínanej scény ma film už nedokázal strhnúť, zaujať ani dojať. Veľký podiel na tom má aj chladné a občas i divné správanie hlavnej hrdinky. Rovnako chladno ako cit k hlavnej hrdinke vyzneje i celkový dojem z filmu. Jedno z mála kórejských sklamaní, vzhľadom na kvalitu, akú v posledných rokoch produkujú. Pre mňa na jedno pozretie a ani netušíte ako som sa na tento film tešil. 60%. (26.12.2011)

Výsostně povedené završení Parkovi trilogie (započteme-li i povídku ze Tří Extrémů tak tetralogie) o pomstě. Jako v předchozích případech se na ní podíváme z různých pohledů a znovu úplně jinak. Co naopak zůstává jsou bravurní herci, skvělá technická stránka, obvzláště kamera a hudba, a nejedna scéna, která se zaryje svou silou do paměti. Ovšem proč opakovaně pět ódy na Park Chan-wooka, když je to zhola zbytečné. Tenhle "díl" totiž není o nic lepší / horší než-li ty předchozí. Při takové kvalitě již opravdu záleží na Vás, který z dílů je pro Vás ten "nej". Pro mě to sice tenhle není, ale co už s tím. (15.01.2006)

Opět film Park Chan-wooka, který tematizuje pomstu a transformuje ji z tradičního McGuffina žánrových filmů do morálně extrémně problematické otázky. Je mnohem méně evidentní, kdo a zač se komu mstí, hrdinové si vzájemně právo na pomstu nikoliv uzurpují, ale předávají. Hrdinkou filmu je tentokrát žena a její silný mateřský cit, které se snaží přijmout poté, co jí byl před mnoha lety "násilně vzat". Kvůli unesené dceři se dostala do vězení a odpykala si dlouhý trest. Po návratu si není jistá, co chce dříve - najít svou dceru a ztracený vztah k ní, nebo se pomstít muži, který to všechno způsobil? __ Park Chan-wook zvolil složitou vyprávěcí strukturu plnou flashbacků, ve kterých se postupně odhaluje minulost a pravé motivace jednání postav, takže si často nemůžeme být vůbec jisti, zda jsou naše hypotézy založeny na důvěryhodných indiciích. Forma se soustředí na postavy, jejichž klíčovost a vztah s ústřední dějovou linií se objeví až posléze. Hrdinka si každý krok pečlivě promýšlí, ale na rozdíl od podobně uvažujícího "mstitele" (jednoho z vícera) z režisérova předchozího filmu Oldboy však má i pro co žít. Její vztah s dcerou je mnohem čistší (a očistnější) než v případě incestu ze zmíněného Oldboye. __ Nejzajímavější na celém filmu je Parkova práce se stylem. Kdykoliv se zdá, že už nemůže zajít dál a že film upadne do samoúčelného manýrizmu, snímek zcela plynně a systematicky přejde do úplně jiné podoby, přičemž v závěru místo velkolepé katarze navíc zákeřně změní žánr. Jako východisko z emocionálně vygradované situace používá typicky jihokorejský zlý černý humor, díky němuž si však může dovolit inscenovat závěrečnou katarzi jako křehký a veskrze intimní moment sebeočištění. Mou analýzu celé "trilogie pomsty" najdete tady. (13.01.2006)