Ríša vlkov

Kdyby se jednalo o klasické béčko, mohlo být hodnocení lepší. Tady snaha o béčku určitě nebyla a také to tak dopadlo. Těch kombinací bylo opravdu dost a film tak přišel o nálepku – francouzský temný thriller. A ta bouřka po několik večerů za okny, opravdu zbytečná kulisa. No, nějak to proběhlo a dalo se na to dívat. Ale kdo vymyslel ten konec? (13.03.2018)

Film byl svými tvůrci špatně koncepčně pojat a zpracován. Díky tomu se (podle mě nechtěně a nezáměrně) vyznačuje svou velmi specifickou náladou, se kterou když nebudete souznít, budete se nudíííít. Na druhou stranu za dlouhého melancholického večera můžete mít to štěstí, že se vám film trefí do nálady a dokážete jej ocenit. Já zůstal někde na půli cesty. Tak či tak, filmu se nedá upřít žoviálně surová neotřelost francouzské thrillerové produkce, která zde ovšem poněkud zůstává viset ve vzduchoprázdnu. Osobně s povděkem kvituji absenci téměř jakýchkoliv blankytně bílých kladných hrdinů ve prospěch morálně šedých charakterů. (18.07.2012)

Jean Reno svým talentem na špatné filmy nezklamal ani tentokrát, je na něj spoleh  Film s příběhem, který by v rukou kdekoho byl zajimavý, zde pohřbený neuvěřitelnou béčkovoustí. Kombinace žánrů by nevadila,kdyby to pan režisér uměl natočit,nebo aspon něco kdyby uměl. Bohužel , neumí, a tak je snímek špatný a ještě horší, a nejhorší je na něm po alespoň normálním začátku neuvěřitelně tupý konec, hodný skutečně máločeho. Dávám 20% a to mi ještě přijde že sem zbytečně velkorysý. (01.01.2009)

Vypadalo to, jako když pejsek a kočička vařili dort. Kdyby se to jmenovalo Purpurové řeky 3 nic by se nestalo. Styl Purpurových řek se mi nelíbí, ale komu jo směle do toho. Jedině mě pobavilo to tajné znamení šedých vlků, takovéhle krávovinky jsem dělal někdy ve třetí třídě základní školy. A navíc je to zbytečně dlouhý. (10.04.2006)

Říše vlků - film s dobrým nápadem, dobrými herci, dobrou atmosférou... A taky film s mizerným scénářem. První hodina byla fajn, pořád se něco dělo a já byl zvědavý, jak spolu souvisí oba dva rozehrané příběhy: Pátrání mladého poldy-sympaťáka, který si coby pomocnou ruku přivolal frajerského důchodce-maniaka Jeana Rena, a část s Annou, která má pocit, že v jejím životě není všechno takové, jaké se zdá. Příběhy se proťaly a já si říkal - OK, pořád dobré. Pak přišel jeden zvrat (no, dejme tomu), druhý (zbytečný), třetí (zbytečnější)... A skvělá scéna na točitém železném schodišti, po níž podle mě Říše vlků měla (a taky mohla) skončit. Nestalo se a scénáristé se mě rozhodli pozvat ještě na výlet do Istanbulu, kde se odehraje úplné finále - je sice efektní a na záběry pouště se pěkně kouká, ale jakoby přišlo z naprosto jiného filmu. Nakonec tedy dávám Vlkům čisté tři, čili lehčí nadprůměr. Purpurové řeky to nejsou, ale duchaprostá krávovina naštěstí také ne. (11.07.2010)