Ríša vlkov

Je to sice hrozná ptákovina splácávající dohromady všechno možné, ale nemůžu si pomoct, já jsem se bavil. Od thrilleru přes horor až po fantasy nás provádí Chris Nohan. Vykrádá přitom, kde to jde, a jeho režie je občas až křečovitě módní (rychlé střihy a ke konci roztřesená, jakoby dokumentární kamera jsou samozřejmostí). Ale jinak to celkem funguje. Zapomeňte na to, že tenhle film byl v kinech a podívejte se na něj, až ho zase budou dávat v sobotu v noci na Nově. U mě to tak zafungovalo a za daných podmínek jsem se bavil. (30.07.2007)

Co je mi platné, že se na něco kouká hezky, když absolutně netuším, co to vlastně má být? Jakoby mi krásná tanečnice udělala luxusní striptýz v mým pokojíčku, a pak začala utírat prach na televizi... Říše vlků je filmem, ve kterém jde největší strach z fousů Jeana Reno a nejzajímavější pasáží jsou závěrečné titulky s hezkou muzikou. Kdyby si byl býval někdo dupnul, že to nemá jen být, nýbrž být o něčem - jó, to by byla jiná. Konec konců i to utírání prachu z televize po striptýzu bych pochopil, kdyby tam pak šoupla výběr ze svých nejlepších vystoupení... (05.05.2012)

Pri pozretí prvej polovice filmu som nechápal, čo proti tomu všetci majú. Celkom zaujímavá klipovka so slušnou atmosférou. A potom prišla druhá polovica plná doslova hlúpostí... Herci vrátane Rena film odzívali, Nahon sa snažil no evidentne to bolo málo... Najväčšou slabinou filmu je však Grangého predloha. Napísať dobrý scenár podľa knihy s doslova trápne smiešnou zápletkou sa jednoducho nedá... (10.04.2006)

Strata pamäti, strata tváre, strata identity, vedecké pokusy, psychohalucinácie, masový vrah, sekta, drogy, teroristi, vlci. Všetko fajn, aj keď asi trochu veľa. Dve nezávislé dejové linky, ktoré do seba (světe div se) s pribúdajúcim časom celkom bezbolestne zapadajú. Ale padla kosa na kameň pri voľbe režiséra. Nahon je sice dobrý klipár, ale ináč rutinér bez zmyslu pre tvorbu príbehu a nebodaj atmosféry. Upršaný Paríž a depka-hudba ešte nič neznamenjú. Celý čas sa ide záberu k záberu, riešia sa triviality, dialógy zväčša bláboly a dôležité posuny v deji prichádzajú len tak, náhodne. Ale koniec ma celkom potešil, celý ten zmetok vyjasnil a rýpavy pocit straty času sa na chvíľu vytratil. 50% (17.01.2006)

Vypadalo to, jako když pejsek a kočička vařili dort. Kdyby se to jmenovalo Purpurové řeky 3 nic by se nestalo. Styl Purpurových řek se mi nelíbí, ale komu jo směle do toho. Jedině mě pobavilo to tajné znamení šedých vlků, takovéhle krávovinky jsem dělal někdy ve třetí třídě základní školy. A navíc je to zbytečně dlouhý. (10.04.2006)