Obsahy(1)
Televízny film, adaptácia novely Františka Švantnera. Psychologická dráma o skúške ľudského postoja a charakteru vo výnimočných situáciách. Príbeh z jesene r. 1939 (prvé dni 2. svetovej vojny), keď sa niektoré slovenské vojenské jednotky ocitli na území porazeného Poľska. Ústrednou postavou tragického príbehu je mladá žena, manželka starého profesora botaniky. Výnimočná situácia v obsadenom meste ju podnietila udať okupačnej moci svojho manžela, čím tohto starca pošle na istú smrť. Obraz existenčného a právneho provizória v poľskom mestečku, živoriacom v depresii z porážky vo vojne, dáva tejto bizarnej príhode historicky konkrétne a zmysluplné pozadie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (12)
V září 1939 nenapadli Polsko pouze německo-sovětští spojenci, ale na pádu polského státu se rozhodl parazitovat i Slovenský štát a slovenští vojáci vstoupili na území východního Polska. Balaďovo drama je dnes nejcennější právě připomenutím téhle pro širší veřejnost dávno zapomenuté válečné epizody. Jde o psychologické drama o tom, že za války v extrémních situacích lidé odhalují svoje charaktery na nejzažší mez, a to, co by jindy v klidnějších časech mohlo být zdrojem uštěpačných poznámek, pomluv a manželských hádek, se tady změní v tragické drama končící lidskou smrtí. Nijak zásadně mě snímek do kolen nedostal, ale za zmínku stojí určitě výtečná kamera s černobílým obrazem a účast předních slovenských herců. Je to film o lidské malosti a zbabělosti. Celkový dojem: 60 %. ()
Nadčasový príbeh o tom, ako sa žena pokúsi zbaviť manžela za využitia aktuálnej situácie. Nejde tu ani tak o vojnu, ako o ženský trik. Kvalitné spracovanie Švantnerovho diela, výborný Haverl a poľská herečka Božena Kurowska, ktorá zomrela len o dva roky neskôr pravdepodobne na leukémiu priamo na divadelnej scéne vo Varšave. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 13.5.1968, pôvodný televízny film (18.2.2011) ()
Ťažko povedať či mi tento štýl vyhovuje. Svojou roztopašnosťou a formálnou dokonalosťou film pripomína Balaďovú Archu Bláznov. Nemám veľmi rád, keď psychologizácia postáv ustupuje režisérskej bujarosti. Veľmi mi to príde ako mix Kristových rokov, a Havettového dyptychu, s akousi až zvrátenou snahou o dramatický nádych. Postava starnúceho profesora v podaní Fijewského je super. Ostatní tam pomätene behajú a riešia veci, ktoré sa dajú vyriešiť mávnutím ruky. Prečo mám taký pocit, že ten Švantner bol pre slovenských filmárov ťažký oriešok?? Na Baladu o 7 obesených a Krotkú to rozhodne nemá. ()
Příběh odehrávající se za Druhé světové války v kterémsi polském městě, kde se slovenští vojáci snaží dosáhnout klidu a odzbrojení místního obyvatelstva. Toho se snaží využít jedna mladá Dáma, aby se zbavila svého o dost staršího manžela, roztržitého botanika Klosowského. Film vůbec nevypadá jako televizní, nejspíš zásluhou jako vždy skvělé kamery Igora Luthera. Taky tématy, kterými se zabývá, značně přesahuje běžný televizní film. Za zmínku stojí rolička Ela Havetty, jinak pomocného režiséra filmu, který se na chvilku objeví těsně před prvním příchodem Dámy jako probouzející se voják, silně omámený a zmatený po předešlé noci. Větší roli dalšího, po většinu času opilého, vojáka si zahrál Ivan Palúch. ()
Příběh z doby, kdy vojáci jednoho slovanského katolického státu asistovali germánským pekla zplozencům při okupaci jiného slovanského katolického státu. Velice realistický příběh, kde snad nikdo není bez viny, a ta přichází často jen skrze poslušnost. Ba dokonce i ta čistá duše botanická dokáže svou zaujatostí svým oborem dohánět svou ženu k šílenství. Tragédie, která je umožněná válkou, ale která má kořeny v "normálním" společenském řádu. Hudební doprovod dobových šlágrů, které se tu a tam linou z rádia či tlampačů, je dokonalý, tedy dokonale odporný. Zlatá šedesátá! ()
Tenhle film se panu Balaďovi moc nepovedl. Ne, že by téma nebylo zajímavé, právě naopak, příběh z konce roku 1939 chvíli po napadení Polska a následného chování vojáků Slovenského štátu vůči právě polákům mohl být více než lákavý a z historického hlediska i zajímavý. Ale způsob, jakým je snímek natočen postrádá napětí i koncepci vyprávění. I nadabování polských herců slovenskými hlasy (Króner, Dočolomanský) vůbec nesedí a spíše ruší. Dohromady je to jen jakýsi slepenec záběru, které nedrží pohromadě. Škoda, podobných námětů na toto téma u nás mnoho nevzniklo. ()
Zajímavý film. 1) Kladem je vzdělávací aspekt snímku. Kdo dnes ví, že i Slováci se svou (pravda, jen malou) mírou podíleli na obsazení Polska (i na jiných událostech druhé světové války - googli, nevíš-li)? 2) Dalším pozitivem je výborně vykreslená atmosféra doby i konkrétního prostředí. 3) Nepatřičné je, že polští herci, zejména ona "dáma", byli předabováni slovensky. Snižuje to jinak působivou autenticitu výpovědi. 4) Příběh sám je nevýrazný a dost nepřehledný, což platí i o pointě. 5) Dobové Topolčianky, kde se film natáčel, vypadaly stylově. ()
Príbeh, ktorý nič nevyrieši, ani nemôže v tej dobe. Sústredenie filmu čisto na psychológiu postáv je náročné a nedokázalo ma zaujať, keď všetka márnosť postáv bola ubíjajúca. Je to len náhoda, že režisér s menom Balaďa natáča balady s ťažkým koncom? ()
Cena za nejlepší ženský herecký výkon Boženě Kurowské - MTF Zlatá Praha 1968. ()
Svého času to byl film, který byl přelemový i z hlediska kamery. Ruční kamera, dlouhé záběry vojáka a dámy, kteří bloudí komplexem chodeb. Ale ještě přelomovější je zápletka. Vemte si, že ve filmu téměř neexistuje kladná postava (snad jen ten botanik). Dáma je mrcha, co se chce zbavit manžela, Slováci jsou vlastně vojáci okupující cizí území. Libí se mi, že to nejsou kladné postavy, ale ani žádné zrůdy, prostě dělají, co se jim řekne a nijak se v tom moc nebabrají. Pak tu máme německé vojáky. Ono je vůbec obdivuhodné, že se tenhle film mohl natočit, když pojednává o Slovácích pomáhajících Hitlerovi v Polsku. Vemte si, že ani za současného režimu nechtěla Slovenská televize odvysilát dokument o poválečném pogromu v Topolčanech. Takže věřím tomu, že i dnes by bylo těžké sehnat prachy na film, který připomíná ostudné momenty vašeho státu a kde se nevyskytuje žádný kladný hrdina ( např. člen odboje), který by to vyvážil. Zkrátka a dobře, rok 67: Balaďa, Luther, Havetta, Palúch mladá slovenská krev v plné síle. Škoda, že sotva se prosadili, přišla okupace. ()