Obsahy(1)
Televízny film, adaptácia novely Františka Švantnera. Psychologická dráma o skúške ľudského postoja a charakteru vo výnimočných situáciách. Príbeh z jesene r. 1939 (prvé dni 2. svetovej vojny), keď sa niektoré slovenské vojenské jednotky ocitli na území porazeného Poľska. Ústrednou postavou tragického príbehu je mladá žena, manželka starého profesora botaniky. Výnimočná situácia v obsadenom meste ju podnietila udať okupačnej moci svojho manžela, čím tohto starca pošle na istú smrť. Obraz existenčného a právneho provizória v poľskom mestečku, živoriacom v depresii z porážky vo vojne, dáva tejto bizarnej príhode historicky konkrétne a zmysluplné pozadie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (12)
Příběh z doby, kdy vojáci jednoho slovanského katolického státu asistovali germánským pekla zplozencům při okupaci jiného slovanského katolického státu. Velice realistický příběh, kde snad nikdo není bez viny, a ta přichází často jen skrze poslušnost. Ba dokonce i ta čistá duše botanická dokáže svou zaujatostí svým oborem dohánět svou ženu k šílenství. Tragédie, která je umožněná válkou, ale která má kořeny v "normálním" společenském řádu. Hudební doprovod dobových šlágrů, které se tu a tam linou z rádia či tlampačů, je dokonalý, tedy dokonale odporný. Zlatá šedesátá! ()
Zajímavý film. 1) Kladem je vzdělávací aspekt snímku. Kdo dnes ví, že i Slováci se svou (pravda, jen malou) mírou podíleli na obsazení Polska (i na jiných událostech druhé světové války - googli, nevíš-li)? 2) Dalším pozitivem je výborně vykreslená atmosféra doby i konkrétního prostředí. 3) Nepatřičné je, že polští herci, zejména ona "dáma", byli předabováni slovensky. Snižuje to jinak působivou autenticitu výpovědi. 4) Příběh sám je nevýrazný a dost nepřehledný, což platí i o pointě. 5) Dobové Topolčianky, kde se film natáčel, vypadaly stylově. ()
V září 1939 nenapadli Polsko pouze německo-sovětští spojenci, ale na pádu polského státu se rozhodl parazitovat i Slovenský štát a slovenští vojáci vstoupili na území východního Polska. Balaďovo drama je dnes nejcennější právě připomenutím téhle pro širší veřejnost dávno zapomenuté válečné epizody. Jde o psychologické drama o tom, že za války v extrémních situacích lidé odhalují svoje charaktery na nejzažší mez, a to, co by jindy v klidnějších časech mohlo být zdrojem uštěpačných poznámek, pomluv a manželských hádek, se tady změní v tragické drama končící lidskou smrtí. Nijak zásadně mě snímek do kolen nedostal, ale za zmínku stojí určitě výtečná kamera s černobílým obrazem a účast předních slovenských herců. Je to film o lidské malosti a zbabělosti. Celkový dojem: 60 %. ()
Nadčasový príbeh o tom, ako sa žena pokúsi zbaviť manžela za využitia aktuálnej situácie. Nejde tu ani tak o vojnu, ako o ženský trik. Kvalitné spracovanie Švantnerovho diela, výborný Haverl a poľská herečka Božena Kurowska, ktorá zomrela len o dva roky neskôr pravdepodobne na leukémiu priamo na divadelnej scéne vo Varšave. ()
Tenhle film se panu Balaďovi moc nepovedl. Ne, že by téma nebylo zajímavé, právě naopak, příběh z konce roku 1939 chvíli po napadení Polska a následného chování vojáků Slovenského štátu vůči právě polákům mohl být více než lákavý a z historického hlediska i zajímavý. Ale způsob, jakým je snímek natočen postrádá napětí i koncepci vyprávění. I nadabování polských herců slovenskými hlasy (Króner, Dočolomanský) vůbec nesedí a spíše ruší. Dohromady je to jen jakýsi slepenec záběru, které nedrží pohromadě. Škoda, podobných námětů na toto téma u nás mnoho nevzniklo. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (1)
- Režisér Ivan Balaďa chtěl prosadit film jako vícejazyčný, ale tehdejší schvalovací komise trvala na předabování polských herců do slovenštiny. (Zdroj: Zlatá šedeátá) (mchnk)
Reklama