Posledné dni Sophie Schollovej

Velmi zajímavé téma - boj proti nacizmu a za ukončení války uvnitř samotného Německa, je hlavním kladem tohoto filmu, který pro mě nebyl zpracován nijak výrazně dobře. Herecké výkony mi přišly dost průměrné včetně tolik vychvalované Julie Jentsch, lepší byl jen soudce a ten třetí odsouzený, a samotné zpracování bylo hodně televizní. Nicméně jako film ukazující i jinak smýšlející němce je to příjemné osvěžení v pohledu na druhou světovou válku. (08.02.2007)

Kdybych uměl hodnotit filmy jenom po umělecké stránce, jistě bych tu pár much našel - scéna tuhle a scéna tam, příliš "bubnovitá" hudba a tak dále. Ale nějak to neumím. Výkon Julie Jentsch je výtečný. Její Sophie je tak trošku Tomáš More z "Člověka pro každé počasí" v sukních. Po duchovní a morální stránce velmi posilující dílo, které v člověku vzbuzuje touhu po hrdinství a po svatosti. (27.09.2008)

Ďalší výborný nemecký film z obdobia 2.sv.vojny, nominovaný aj na Oscara v kategórii najlepší zahraničný film. Milovníci akcie si na svoje neprídu, pretože tento film je výhradne komornou drámou s výbornými hercami. Prakticky celý film nesie na svojich pleciach výborná J. Jentsch, ktorú však na chvíľu zatienil hlavný prokurátor v súdnej sieni. Lepší rečník (krikľúň) je snáď iba samotný Hitler. Naše súdnictvo by si z tohto prípadu mohlo vziať príklad. Ja viem, je iná doba, ale aj tak to bije do očí. Behom dvoch dní boli zatknutí, vypočutí, usvedčení, odsúdení a popravený. Posledné minúty, posledná cigareta... a smrť, o ktorej nikto od začiatku nemôže pochybovať. DVD absolútne bez bonusu. Za to by mal ísť niekto pod gilotínu...80%. (04.02.2009)

Lidé jako Sophie Scholl nebo Claus Schenk von Stauffenberg nám dokazují, že němec neznamená automaticky nacista. Tím nechci říct, že v mých očích německý národ očišťují zcela, neboť statečných jedinců byla jen hrstka, každopádně se jim však podařil záměr alespoň částečně sejmout z německého národa kolektivní vinu. Krátce k filmu - je natočen citlivě, komorně, s výbornými hereckými výkony, v čele s představitelkou titulní role. Pozn. Soudce Roland Freisler byl skutečná svině, doufám že se s naším soudruhem prokurátorem Urválkem smaží v pekle ve společném kotli. Podoba procesů se Sophií Scholl a Dr. Miladou Horákovou je do očí bijící. (27.08.2009)

Než jsem viděl tento film, nevěděl jsem ještě nic o Sophii Scholl ani o skupině Bílá růže. Byl to tak pro mě možná ještě intenzivnější zážitek, protože jsem vnímal velmi silně všechny nadějné signály, že to může dopadnout jinak. Film mě zaujal natolik, že jsem hned začal pátrat v historii. A i druhé shlédnutí bylo velmi intenzivní. Za jediné nedostatky považuji lehčí rozjezd filmu a až příliš strojený soudní proces s příliš hrdinskými projevy. Když jsme u procesu, zajímavé je přirovnání Rolanda Freislera k Josefu Urválkovi (viz. komentář sportovec). Jinak tedy musím říci všechna čest. S herečkou Julií Jentch jsem viděl již dříve filmy OBČANSKÁ VÝCHOVA a OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE. Věděl jsem tedy, že je dobrá. Ale to, co předvedla tady, je něco neuvěřitelného. Málokdy se vyplatí postavit celý film na hereckém výkonu jednoho herce nebo herečky. Tohle je jeden z případů, kdy se to povedlo. Scény, kdy se Julii kamera věnuje, jsou nejlepší. V momentě, kdy začínají výslechy a pozornost se soustředí již čistě na ní, začíná být film opravdu dobrý. To sdělení všech druhů citů a emocí, které se nám dostává, je naprosto uvěřitelné a pohlcující. Jak čas běží, důkazy proti Sophii jsou stále jasnější. Od určité chvíle si divák již nepřeje nic jiného, než aby vydržela tlaky výslechů a nezřekla se svých ideálů. V této souvislosti divák vnímá každou slabost hrdinky velmi silně. Člověka už pak může jen dojímat, s jakou statečností odolává všem tlakům a stojí si za svou pravdou. Odkud bere tu vnitřní sílu? Hraje v tom snad roli, že z kraje 30. let se krátce připojila k Bund Deutscher Madel a mohla se tak na vlastní oči přesvědčit, jak nacistická zlovůle mění smýšlení lidí? Je za tím snad odkaz jejích rodičů? To, že otec, byl perzekuován režimem? Silně křesťanská výchova její matky? Samotná víra v Boha? Nebo její intelekt a humanistické smýšlení? Nejspíš to všechno a mnoho dalšího mělo vliv na to, že se zachovala, jak se zachovala. Po právu se stala hrdinkou a vzorem hodným následování. Lidé potřebují své vzory a své hrdiny. Dávají jim naději na lepší svět. Víru v nalezení lepšího člověka v sobě samém. Je to samozřejmě mýtus, který v sobě budujeme. K něčemu takovému je třeba mnohem víc než uvědomění si správného. 86% Pro mě jeden ze dvou nejlepších německých filmů za poslední desetiletí. (02.11.2010)