Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jedním z oblíbených programů televizní stanice Time je starý černobílý sitcom z idylického života jednoho amerického městečka padesátých let. Jedním z jeho nadšených fandů je středoškolák David, který zná celý seriál téměř zpaměti. Když jeho matka odjede s novým přítelem a on zůstane doma sám se svou stejně starou sestrou Jennifer, samozřejmě se s ní pohádá o to, na co se budou dívat v televizi. Při hádce rozbijí dálkové ovládání, bez něhož je televize neovladatelná. Objeví se starý opravář a nabídne Davidovi zvláštní ovladač, o který se vzápětí strhne další hádka. Během ní David s Jennifer stisknou tlačítko a rázem se ocitnou přímo v černobílém světě Davidova oblíbeného seriálu Pleasantville jako Bud a Mary Sue, děti manželů Parkerových, kteří patří k hlavním postavám seriálu. Zatímco David se velmi rychle orientuje v místě i čase, přesněji řečeno, epizodě seriálu, která se právě kolem nich odehrává, Mary Sue nehodlá dodržovat pravidla a rozhodne se sbalit pohledného kapitána místního basketbalového mužstva Skipa. To má ovšem pro seriál nečekané následky. Když totiž Jennifer alias Mary Sue Skipovi místo nevinného držení za ruce předvede skutečný sex, mnohé se změní. Basketbalové mužstvo, které nikdy neprohrálo (každý jejich hod skončil v koši), se po Skipově vyprávění nedokáže soustředit na hru a v černobílém světě se objeví něco zcela nevídaného. Rudá růže. Jennifer zjistí, že v Pleasantvillských knihách jsou jen prázdné stránky a když se ostatní udiveně ptají, co by v nich jako mělo být, začne jim Jennifer vyprávět příběhy, tak jak si je matně pamatuje ze školy. A dějí se další zázraky. S jejím vyprávěním se v jednotlivých knihách objevuje text. Objeví se také další důsledky, které si nikdo nedokáže vysvětlit a proto jsou považovány za nemoc, během které se na pokožce šíří barvy. Objevují se další nenápadné změny. Ve výloze prodejny s nábytkem šokuje obyvatele městečka manželská dvojpostel, Bill Johnson, majitel bistra, kde David alias Bud pomáhá, už nechce dělat stále stejné hamburgery a okouzlen knihou o výtvarném umění, kterou mu přinesl David, se pustí do malování, Jennifer si promluví s matkou o sexu, který je pro paní Parkerovou věcí zcela neznámou, a objeví se další barevné věci. Starosta a jeho věrní soudí, že s podivnými změnami je třeba rychle něco udělat a rozhodnou se zakročit. Všechny podniky ve městě jsou opatřeny nápisy "jen pro černobílé", bandy černobílých výtržníků napadají barevné lidi, je zakázán rokenrol a všechny barvy kromě černé, bílé a všech odstínů šedé. David se však rozhodne proti bojovníkům za staré pořádky postavit. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (370)

Hrabka 

všetky recenzie používateľa

Zajímavý nápad a originální zpracování, to jsou věci, které bezpochyby zdobí tento film. Dále se ve filmu objevuje celá řada situací z běžného života (diskriminace, konzervatismus) v tak trochu jiném balení. Něco určitě stojí za zamyšlení. Bavil jsem se, zpočátku určitě, ke konci mi to možná přišlo trochu zdlouhavé, ale i tak musím říct, že tato směsice nejrůznějších žánrů stojí za pozornost. 75% ()

novoten 

všetky recenzie používateľa

Přátelství, umění, nevázanost, sex a další bohémská přání dětí revoluce v obalu naivního smýšlení a lehkého rasismu amerických padesátých let. Tobey Maguire je svou upřímnosti dokonalým průvodcem černobílého světa. Garymu Rossovi tenkrát zkrátka vyšlo všechno a udivuje mě, jak rychle jsem mu po několika minutách začal zobat z ruky, aniž by se příběh hnal dopředu nějakou závratnou rychlostí. Někdy prostě stačí jen vytvořit atmosféru a nechat ji působit v plné síle. ()

Reklama

J*A*S*M 

všetky recenzie používateľa

Těžko popsat tu radost, když člověk po dlouhé době narazí na film, který je opravdu originální - a to jak obsahově, tak formálně. Pleasantville mě zkrátka velmi příjemně překvapil. Je tam vtip, je tam napětí, je tam skoro všechno, včetně určitých alegorií na zrod nedemokratických režimů. Je to moc fajn :) ()

JFL 

všetky recenzie používateľa

V lepším případě každá epocha s sebou nese přesvědčení, že je oproti těm předchozím vyvinutější a pokrokovější. Tím spíš může být poučně zábavné se dnes, o takřka čtvrt století později dívat na "Pleasantville", kde se domněle uvolněnou a progresivní optikou devadesátek nahlíží fiktivní ideál padesátkové Ameriky, respektive její mramorizovaná fiktivní verze zosobněná dobově stylizovaným sitcomem. V jednotlivých momentech ještě dnes "Pleasantville" zůstává ohromně fascinující a zábavné, ale také dech beroucí i jímavé, jak se na správné melodrama sluší. Ale přesto zdejší meta iluzi o tom, jak prostopášná dívka a správňácký nerd vnesou emancipaci a pokrok do absurdně konzervativního seriálu, narušují hlodavé myšlenky stran míry naivity a vlastní omezenosti devadesátkohého pohledu. Na druhou stanu se tím v lepším případě nastaví zrcadlo naší vlastní domnělé osvícenosti, která nadcházejícím generacím bude opět připadat směšně polovičatá. "Pleasantville" nicméně neztratilo nic ze svého průkopnictví v rovině technické. Náleží totiž do bohužel malé skupiny projektů (jako např. "Forrest Gump"), kde počítačové triky nebyly berličkou či lacinou atrakcí, nýbrž kreativním nástrojem k vytváření fascinujících funkčních iluzí. ()

villon17 

všetky recenzie používateľa

Na spíďu s blondýnkou mi po Městečku Pleasantville nezbývá než pět chvalozpěvy. Reese jim to tam pěkně zavařila, ale dyť to ty chudáci potřebovali. Dělali každej den jenom, co měli naučený, barev neznaje a pak jim tam přijde kráska "zvenku" a najednou je růže červená, z obličejů se ztrácí šeď a všechno je eště zajímavější než na začátku... ()

Galéria (82)

Zaujímavosti (9)

  • Poslední film J.T. Walshe. (D3VIL)
  • Ačkoliv si mnoho lidí myslí, že scéna s Budem (Tobey Maguire) točícím se triumfálně v dešti během bouřky, je poctou filmu Vykoupení z věznice Shawshank (1994), režisér Gary Ross si myslel, že se jedná o originální nápad. Podobnost si uvědomil až poté, co byl jeho film uveden. (PanBlack)
  • Od poloviny filmu musela být každá scéna digitálně upravena, aby spolu černobílé a barevné charaktery mohli být společně. Technicky měl film ve své době dokonce nejvíce digitálně upravených scén. Překonal ho až snímek Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba (1999). (zajda404)

Reklama

Reklama