Casablanca
Casablanca
Casablanca
Casablanca
Casablanca
Casablanca
Réžia:
Michael CurtizKamera:
Arthur EdesonHudba:
Max SteinerHrajú:
Humphrey Bogart, Ingrid Bergman, Paul Henreid, Claude Rains, Conrad Veidt, Sydney Greenstreet, Peter Lorre, Dooley Wilson, Joy Page, John Qualen (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Jeden z najkultovejších hollywoodskych filmov všetkých čias sa odohráva počas II. svetovej vojny na neokupovanom území Maroka, v Casablance. Tá sa stala prestupnou stanicou pre utečencov a členov odboja, ktorí sa pred hrozbou nacizmu snažia utiecť z Európy. Casablanca je však aj rajom pre špiónov, zradcov a podvodníkov, snažiacich sa vyťažiť čo najviac z vojnovej situácie. Centrom nočného života mesta, ale aj miestom, kde sa vybavujú dôležité obchody, predávajú víza, dokumenty a informácie, je Rickov bar. Jeho majiteľom je Američan Rick Blaine, muž, ktorý sa obrnil cynizmom, aby dokázal na tomto kolotoči ľudských osudov prežiť a zostať pritom nad vecou. To sa mu však darí iba dovtedy, kým do jeho baru i života opäť nevstúpi Ilse, s ktorou kedysi v Paríži prežil osudovú lásku. Ilse ho pred ich plánovaným útekom z okupovaného Pariža bez vysvetlenia opustila. Teraz sa s Rickom znovu stretáva a chce jeho prostredníctvom získať tranzitné víza. Ilsa totiž do Casablancy pricestovala so svojím manželom Victorom Lászlóm, vodcom odboja, ktorý musí utiecť do Ameriky. Rick tak zrazu stojí pred dilemou: riskovať krk kvôli žene, ktorá ho v minulosti zradila, alebo zachovať si vlastnú neutralitu? Situácia sa však pre zmení, keď zisťuje, aké dôvody pred rokmi Ilsu viedli k úteku z Paríža. Film získal troch Oscarov - za najlepší film, réžiu i scenár - a vďaka charizme svojich postáv i melodramatickému príbehu sa natrvalo zapísal do zlatého fondu kinematografie. (STV)
(viac)Recenzie (719)
Vždy jsem u tohoto filmu přemýšlel o jeho alternativním konci a myslím, že by byl asi nejlepší tento... Hlavní hrdina (H. Bogart) napráská Lászlóa nacistům a shrábne odměnu, to spolu s penězi co poctivě vydělal ve svém baru, mu umožní, že uteče s Ilse (I. Bergman) do Mexika či Argentiny. Tam jí po čase až se jí nabaží, vymění za místní mladší a levnější model. Krátce co jí opustí a nechá s holým zadkem v nějaké díře, jí pošle dopis. Má milá, já na tom nádraží čekal jak idiot, teď si vychutnej tu slast, kterou jsem cítil já! Takový konec je jistě spravedlivější, než se dívat , jak odlétá letadlo s ženou, kterou miluje (nebo nenávidí) a přitom vědět, že vedle ní sedí blbec, co si o sobě myslí, že má patent na spásu celého světa a který jí bohužel pidluje místo něj... Ještě emotivnější, než v tom to filmu, je scéna z nádraží zahraná ve Žhavých výstřelech 2. Topper tam dostane od Ramady snad ještě větší jobovku a ta jej odvede do Thajska, ale to je již úplně jiný příběh... ()
Neuvěřitelná slátanina, kterou povýšili Bogart a Bergmanová na klasiku. ()
Klasika všech klasik. Bogart srší svým cynickým charismatem a Bergmanová perfektně zvládá tajemnou krásku. Film oplývá takovou tou sladkou naivní aurou starých filmů a kouká se na něj moc příjemně. Snad jen první polovina by zasloužila trochu popohnat, ale jak se příběh rozhýbe, je to paráda. A finále je dokonalé. Dneska je to už možná překonané, ale stejně by to měl nakoukat každý, kdo to myslí s filmem trošku vážně. Už jen kvůli těm ikonickým hláškám. ()
Nestárnoucí snímek, ze kterého mnoho novějších filmů cituje. Od začátku dokonce mistrovské dílo, postavené na perfektních hereckých výkonech. ()
Až budu starej budu u tohodle příběhu lásky fakt řvát dojetím. ()
Naprosto kultovy film ktory vzdy potesi . ()
Co bylo tohle ? Tahle hloupost nebyla věrohodná ani za kultovní film. Rozpolcený majitel restaurace Bogart, ze kterého se stane superklaďák- vzdá se své lásky, riskuje svůj život kvůli lásce k Ingrid Bergman, aby mohla odjet s jeho milostným soupeřem. V casinu dá Bogart vyhrát uprchlíkům, nechá hrát proti vůli nacistů ve svém baru Marseillaisu, tolik opravdové lásky je v tomto snímku. Pak tu máme Ingrid Bergman, která Bogarta ve všem poslechne, profláklá deštivá scéna, v které dostává Bogart milostné psaníčko, že je konec. Neuvěřitelně natahovaná zápletka s Laszlem- cožpak by se nacisté párali s nějakým odbojářem ?Scénář se snaží být o krok před divákem (vyhrožování velitele gestapa Laszlovi, zavření Rickovi restaurace) ale stejně to nefunguje, protože nacisté nikdy nebyli váhaví střelci, nestáli na místě, byli zkrátka rozhodní. (naštěstí ve své rozhodnosti prohráli válku) Jakýkoli příběh přece musí vypadat alespoň trochu autenticky (nebo si divák zjevných nesmyslů nesmí všimnout) Sentimentální jazzový klavírista, sentimentální odbojář, přecitlivělá Ingrid Bergman, hosté, trhovci, převaděči uprchlíků, různí kšeftaři. V tomhle filmu jsou sentimentální všichni, ale divím se, že i fašouni neuronili slzu za Ricka. Připadá mi, že tenhle film chtěl asi něco trhnout na válečném úsilí spojenců. Vybavuje se mi scéna z Goddardova "U konce s dechem", kde Belmondo křečovitě napodobuje Bogarta a nebyl ten Bogart taky jen křeč hormonů ? I když i já mám své oblíbené hrdiny, ale nemusí vedle nich hrát jazzový klavírista se slzou v oku. ()
Silný příběh o vášni, vzpomínkách, migraci... a životě jednoho cynického chladného muže, který jak se později ukázalo má jednu úchylku vlastnící noční podnik v ještě neokupované Casablance. Poprávu velmi oceněný film se skvělým Humphreym Bogartem, králem 40. let a neprávem nedoceněný skvělý výkon začínající Ingrid Bergman. Tohle je společně s dílem "Život je krásný" vládce starých časů a jeden z průlomů (snad ve všech kategoriích) starého filmu, který odemkl zapeklitý zámek. A za dveřmi se skrývají ty dojemné romance, které všichni milujeme rovněž jako Rick miloval Ilsu. 80% ()
Překvapivý závěr je opravdu vynikající, jinak je to ale pomalé, utahané až nudné. ()
Nebýt Červeného trpaslíka, tak se na tohle nikdy nepodívám. Ani bych netušil, že to existuje. V letech nultých šlo o starou, překonanou nudu. Nyní, na počátku let dvacátých, už je příběh o odvaze a obětování opět aktuální. Tak, jako byl v době vzniku. ()
Zástupce jednoho z nejpopulárnějších americký filmů na americké půdě, kdy jeho dokonalost se trošku směrem na východ míjí.. Koukám, že už moje druhé setkání s Michaelem Curtizem, díky ještě staršímu The Walking Dead, ale kam se to hrabe na Casablancu.. Dílo, jehož okolnosti jsou nakonec prostě silnější než samotné provedení.. Když si čtete, kdo v tom hraje, v jakých podmínkách se pracovalo a především, co se dělo mezitím okolo.. Je naprosto neuvěřitelné, že ve filmu jsou zmíněné koncentrační tábory, když se natáčelo teprve v roce 1942, je vidět, že špionážní služby fungovaly poctivě.. Sympaťák Rick Blain, kterému se do nového života připlete stará láska.. Suprový hudební doprovod, svazující atmosféra v dosti komorním prostředí.. Příběh o lásce, sebeobětování, kde ale do poslední chvíle nevíte, jestli náhodou postavy nakonec nebudou sobecké, k čemuž by měly zcela opodstatněnou motivaci.. Ale o lidské zkaženosti to tentokrát není, naopak snímek má tendenci si občas dosti situace romantizovat.. Vrcholem je samozřejmě sekvence na letišti, kde divák do poslední chvíle neví, která z postav, co udělá.. Souhlasím, že Casablanca je úctyhodný film, který si při vzniku prošel peklem.. Některé filmy by měly existovat jen černobílé a stejně tak některé filmy by měly navždy zůstat bez moderní předělávky, kdy Casablanca je příkladem obou. Komorní lahůdka, nad kterou si budu rád přemýšlet! "Na tebe a na tvou krásu." 80% ()
Velký rest konečně dohnán a já jsem spokojen. Skořápka své doby (na kterou bychom neměli zapomínat, abychom chyby předků neopakovali) naplněná existenciáním archetypem. Navíc výborně zpracovaným, s pravými hereckými talenty. ()
Nejlepší béčkový film co jsem viděl. Krása. ()
Nic než zábava. Acšak čistá, krásná a stylová.Již samo herecké duo... ()
Legendarní dílko, ikdyž mě nějak moc nezaujaly scény Bogart - Bergmanova, spis by se dalo říct, že všechno okolo je o dost zajímavější. Už ůvodní scéna, kde marocká policie hledá záškodníky je i dnes dostatečně akční. Film má celkově pěknou atmosféru, k tomu navíc přispívají i docela pěkné písničky z baru :) Každopádně to všechno stojí za víc než jedno skouknutí, což je podle mě určitě důležitý. Bogart hraje zas takovou svou klasickou postavu. Zajímá ho jen vlastní bar a vlastní prospěch, neudělá nic co by ho mohlo poškodit... ale ten kdo viděl i konec tak mi dá za pravdu, že jeho charakter se vyvíjí... A zajímavá scéna? Určitě zatýkání v baru, nebo jak v baru přezpívávají němce, to fakt stojí za to... a jak už sem napsal, dobrá je taky scéna ze začátku filmu "Sir may we see your papers ? " ()
Král filmů. Je dobře, že si vydobyl takovou slávu, protože si jí po právu zaslouží. Dobrý vtip a romantika, to jsou věci, které nikoho neurazí. ()
Je to mé srdce nebo to buší zvony? ach jo.3,5* ()
"zahraj to znovu, same." klasika vsech klasik. film neuveritelne bravurne balancujici na jeste porad dobre snesitelny hrane sentimentality a romantiky. na dobu svyho vzniku nebyvale rychlej a i vtipnej. napinavej az do titulku. ()
jeden z mých nejoblíbenějších. ()
Súvisiace novinky
Návrat krvavého kapitána
Captain Blood z roku 1935 je snad největší klasikou pirátského žánru. Na kapitánském můstku tehdejší megahvězda Errol Flynn, u kormidla pozdější tvůrce Michael Curtiz, na vlajce zlatem vyšitý nápis… (viac)
Casablanca na indický způsob
V seriálu Červený trpaslík je scéna, kde si tvůrci dělají legraci z toho, kam to ve vzdálené budoucnosti může kinematografie dotáhnout. Kromě zmíněného pokračování Pátku třináctého, části 1648, je… (viac)