Charlie falešným hrabětem
The Count
Obsahy(1)
Charlie hrá pomocníka krajčíra, je však strašne nešikovný, a tak keď spáli nohavice grófa Broka, dostane padáka. Krajčír v nohaviciach nájde list, v ktorom sa gróf ospravedlňuje za to, že nemôže prísť na večierok pani Moneybags a krajčír sa rozhodne, že tam pôjde a bude sa vydávať za grófa. Náhodou sa tam však ocitne aj Charlie, a tak od neho krajčír chce, aby predstieral, že je jeho sekretár. Charlie s ním však vybabre a sám sa predstaví ako gróf Broko. Nasleduje zmes komických scénok vrcholiaca príchodom skutočného grófa. (pivo)
(viac)Recenzie (19)
Hrabě je hrou na hýbající se škatulata v zuřivém podání cirkusových klaunů. Škádlení lačně dychtí po pohybu a vynahrazuje si zarputile veškerá předchozí příkoří společenského i osobnostního růstu. Charlie Chaplin se nechává příliš unést opojením z bezstarostně beztrestné radosti ze života a řádí v dobré víře po uspokojení niterných potřeb. Vedle Charlieho v hlavní roli nešikovného krejčovského pomocníka a démona aristokratického večírku zaujme také jeho velmi nespokojený chlebodárce, lačný po půvabu mladého děvčete (Eric Campbell), urozené lákadlo mladého ženského půvabu, slečna Moneybags (Edna Purviance), její matka a ušlechtilá hostitelka večírku (Charlotte Mineau), po neřesti toužící kuchařka (Eva Thatcher), toporný komorník (James T. Kelley), mladá návštěvnice společenského večírku (Leota Bryan), či skutečný hrabě Broko (Leo White). Hrabě aneb Chaplin falešným hrabětem je esencí neposedné touhy cirkusového klauna, pohyb je motorem, prvky destrukce jsou intimní bolestí. ()
Charlie nejdříve osvědčí své krejčířské schopnosti (s Bilakem by si mohl podat krejčířský metr - viz. jeho míry ucha), načež se vetře do společnosti, do níž rozhodně nepatří - mezi aristokraty, u nichž je jediným násilím, jehož jsou schopni, vychrstnutí sklénky vína do obličeje. Vedle geniálních groteskních scének - Charlie pojídá meloun, tančí anebo likviduje sluhu kuřetem či čím - má film i zajímavý příběh - něco jako v grotesce Chaplin uprchlým trestancem, kde jde též o adaptaci jedné nuly v poněkud vyšším prostředí. ()
Další z řady vynikajících chaplinovek. Charlie tu opět pobaví mnoha vtípky, svoji roztomilou nešikovností, ale i vychytralostí. Divácké oko a fanoušky tohoto komika musí potěšit tančení kreace hlavního hrdiny a podobně jako tomu je u jeho jiných grotesek, zavítání chudobného člověka mezi smetánku. ()
Chaplin se svou akrobacií nezná mezí...:) ()
Už jen ty Chaplinovy taneční kreace stojí za to, stejně tak jeho flirtování. Skvělej útok na etiketou posedlé boháče, ksichty Chaplinovy spolustolovnice při jeho pojídání melounu mluví za vše. Chaplin jim to však zase natře, zahraje si kulečík s dortem, mlsně kouká po ženských a nakonec klasicky uteče. Docela jsem se pobavil. ()
V určitých momentoch ako keby som videl seba. Ovládanie či neovládanie jednoduchých vecí, akrobacie a šmýkanie sa, no popravde mám dojem, že tento film je skôr milý než extra komický, ale aj tak sa mi veľmi páči a nie je zbytočne ani príliš dlhý. ()
Prostě klasický Charlie, který splňuje vše, co od něj divák čeká. ()
Začiatok je sľubný, ale potom sa to otočí do nevýraznej grotesky, kedy si poviete, Charlie to vie a lepšie. ()
Nelze nez obdivovat Charlieho tanecni kreace a jeho pruznost:) ()
O dost lepší než starší Night at the Show s podobným tématem. Tady se Charlie vetře do vybrané společnosti a řeší neznalost společenských zvyklostí při jídle a tanci velmi zábavným způsobem. Už to není jen cestování pochutin vzduchem k něčímu tělu (i když i na to dojde). ()
Opět špičková smršť vtipu a skvělých nápadů. Zvlášť mě pobavila scéna s odpalováním dortu holí. Takhle jsem se už dlouho nezasmál. ()
To slabší z druhého období.¬ Jedna z těch slabších nikoli však slabých grotesek natočených Ch. Chaplinem v jeho druhém období, kdy v rr. 1916–18 točil krátko- či nejvýš středometrážní grotesky. Chaplinovi se v tomto období už daří točiti i snímky lepší úrovně, než jaké dosahovaly v jeho prvním období úvodního jeho filmového vyučení v rr. 1914-15, nicméně kvalita snímků je rozkolísaná a ne všechno z tohoto období lze označiti za podařené. Ze strany Chaplina sílí tlak na kvalitu děl, což vrcholí rozvázáním smlouvy s "First National Exhibitors' Circuit" a založením vlastní podílnické společnosti "United Artist Corporation" v lednu 1919, pod jejíž záštitou vytváří prakticky všechna svá zbývající díla, od ještě krátkometrážního "Profesora" po celovečerní komediální drama "Světla ramp".¬ [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] ()
Až na záverečnú divokú bitku a naháňačku sú fóry skôr slabšie a je ich pomenej oproti iným groteskám. Hlavne to stolovanie dokáže Chaplin vyhrotiť do oveľa absurdnejších situácií. ()
Jedení špaget, jedení melounu, Charlieho tanec a odpalování dortu holí... prostě nelze se nebavit :) ()
v The Count nám Chaplin opět předvádí jak jeho Tulák umí být nešikovný....jako pomocník krejčího by se asi neuživil: Poté se vydává za hraběte (velmi přesvědčivě:) a na večírku se dostává do velice vtipných situací...DÁLE HRAJÍ: Leo White (The Count) May White (Large Lady) Charlotte Mineau (Mrs Moneybags) Stanley Sanford (Guest) John Rand (Guest) James T. Kelley ( Butler) Leota Bryan (Young Girl) Loyal Underwood (Small Guest) Eva Thatcher (Cook) Frank J. Coleman (Policeman /Guest in Pierrot costume) ()
Podle mě je to jedno z toho slabšího od Charlie Chaplina. Předvádí sice některé hezké kousky a snad v každém jeho filmu se najde zajímavý nápad, ale, především v první polovině, jsem nenašel celkem nic k zasmání. Snad jen pousmání. Až po konci večeře to bylo trochu lepší (ač meloun ušel), ale stejně průměr, i vzhledem k mnoha daleko lepším filmům s roztomilými kopanci. ()
The Count - Charlie falošným grófom - vyhodený krajčír (Charlie Chaplin) sa dostáva do domu zámožnej slečny, kde sa zhodou okolností ocitne aj bývalý bezočivý šéf (Eric Campbell), ktorý sa vydáva za grófa, ale šikovný Charlie mu jeho pozíciu vyfúkne a sám sa dvorí krásnej dáme (Edna Purviance). ()
Mezi Chaplinovými filmy je tento jeden z těch lepších. Mě zaujaly ale jiné věci. Nepříklad poprvé jsem viděl, a netvrdím, že v tento film byl v tomto ohledu první, jak byly jednotlivé scény doprovázeny doprovodnými zvuky - srkání polévky apod. Zatím jsem slyšel v podkresu jen hudbu. Také orientální hudba s příchodem dámy v orientálních šatech je docela zajímavá. ()
Chaplinovy gagy výborně vynikají v prostředí, do kterého se jeho postava nehodí. Na začátku, který se odehrává v krejčovství zaručeně rozesmějí míry, které Chaplin bere zákaznici (prsteníček 3 cm, pusinka 5 cm :D). I přes tyto klady, jsou jiné Chaplinovy grotesky zábavnější. ()