Réžia:
Miloslav LutherScenár:
Vladimír KörnerKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Svetozár ŠtúrHrajú:
Petr Čepek, Milan Kňažko, Emma Černá, Miloš Nedbal, Rudolf Hrušínský, Martin Huba, Josef Karlík, Ladislav Mrkvička, Ilja Racek, Raoul Schránil, Jan Přeučil, Lubomír Kostelka, Jan Kanyza (viac)Epizódy(5)
-
Doctor Vitenbergicus (E01)
-
Anatomia Pragensis (E02)
-
Stellis vinctus (E03)
-
Theatrum mundis (E04)
-
Via Doloris (E05)
Obsahy(1)
Podľa námetu Vladimíra Körnera zo života významného anatóma, učenca a politika slovenského pôvodu Jána Jessenia, pôsobiaceho v 17. storočí na pôde pražskej Karlovej univerzity. (RTVS)
Recenzie (46)
Jako kluk jsem byl závěrečnými výjevy (poprava na Staroměstském náměstí) otřesen. Pak se tento mimořádně povedený (výpravný) seriál, nebořící se po kotníky do bolševického výkladu dějin a ukazující císaře Rudolfa II. (Hrušínský) jinak, než jak ho máme zafixovaného od Wericha, z obrazovek nadlouho ztratil, takže jsem měl možnost aspoň si přečíst jeho literární zpracování. A teď (leden 2008) je konečně doktor Jesenius zpátky. Což je dobře... ()
Nepochybně jeden z nejpovedenějších seriálových projektů v tehdejším Československu, zejména díky Körnerovu scénáři a tradičně vynikajícímu Čepkovi v hlavní roli. Obsah je suše nastíněn v obsahu, jen k tomu dodávám, že ačkoli samotný Jesseniův životopis byl mírně upraven do příběhové podoby, historické dění a reálie jsou popsány velmi věrně. Körner totiž scénář diskutoval hned s několika historiky, kteří se na dobu 17. století specializují. Je to nakonec takové "dvojité balení" - kromě zajímavého životního příběhu Jana Jesenského se vám dostane i kvalitního historického exkurzu do doby zvolna končící renesance a začínajícího baroka, pro Čechy pak do let, kdy se na dalších 300 let lámal chleba. Jestli dostanete možnost se podívat, určitě ji nepropásněte. V ČT tenhle seriál z mně neznámého důvodu prakticky nereprízují ()
Výpravný monstrprojekt, který nemá v oblasti československé televizní produkce mnoho srovnatelných souputníků. Spousta našich filmových historických děl působí sterilním, načančaným dojmem, ale Lutherův opus magum je jiná káva. Na televizní poměry zručně přiblížené reálie a atmosféra doby 30ti-leté války a na rozdíl od filmu, který byl sedm let poté ze seriálu sestříhán, nepůsobí zkratkovitým dojmem a jde více do hloubky osudů jednotlivých postav (samozřejmě hlavne Dr.Jessenia), což mu přidává na poutavosti. Jenom jsem se těžko smiřoval s předabováním charismatického hlasu Petra Čepka. ()
Ve své době vpravdě dechberoucí seriál, vedle Tisícročné včely snad nejlepší ze slovenské produkce. Mám velmi rád prózu Vladimíra Körnera a většina filmů podle jeho předloh či scénářů je velmi povedených ( Údolí včel, Zánik samoty Berhof, Anděl milosrdenství...). Lpění na dobových reáliích a vykreslení historických souvislostí je více než samozřejmé. Osobně mě pak překvapilo několik věcí - určitě charisma vynikajícího Petra Čepka, provedení první veřejné pitvy - jakmile zajel skalpel do masa a objevily se jednotlivé vrstvy tkání, říkal jsem si: bože, to je snad opravdové! a větší než malé množství nahoty a erotiky, jaké by mnohé zahraniční TV neskously... ()
Myslím, že po tretej epizóde môžem zhodnotiť, a bohužiaľ, pre mňa len za tri hviezdy. Pritom začiatok bol sľubný, ale príliš to odbočilo od lekára ku kráľovi. Trochu ruší dabing, hoci Čepek dostal Kňažka a Hrušínský dostal Haverla, čo sú dôstojné náhrady hlasu, ale predsa to nie je ono. České dejiny s českými hercami po slovensky... –––– Viete, že naše konzílium dalo návrh, aby žena bola uznaná za právoplatného ľudského tvora? ()
Galéria (8)
Fotka © Slovenská televizia
Zaujímavosti (2)
- Milan Kňažko namluvil hlavní postavu Jessenia, kterou hrál Petr Čepek. Kňažko v seriálu navíc sám ztvárnil roli kata Mydláře. Ve scéně z katovny v epizodě Anatomia Pragensis (1983), kdy lékař přijde pro tělo na pitvu, hraje Kňažko vlastně obě postavy, jednu tělem, druhou hlasem. (Haniczka)
- Když kat Mydlář (Milan Kňažko) přijde před popravou k odsouzencům, říká mu Krištof Harant (Stanislav Dančiak), že je katolík. Wikipedia však uvádí, že Krištof Harant z Polžic byl v době popravy protestant. (VMa)
Reklama