Uvnitř tančím

Kdepak, kdepak, tohle nemá v top 200 vůbec co dělat. Neříkám, že je to vyloženě špatný film, ale já jsem tomu nevěřil ani kolečka od vozíku, natož aby ve mně vzplanuly nějaké silné emoce. Ke všemu mi vadí, když samotný námět filmu vybízí k vysokému hodnocení, vždyť jsou tam chudáci na vozíčku, to nelze hodnotit jinak. Taky s nimi soucítím, to je jasné, ale tohle prostě nebylo tak úžasné, jak se to tu servíruje. Ono taky zahrát člověka na vozíčku není nic jednoduchého a tihle chlapci teda zrovna přesvědčiví nebyli. Romola se mi líbila, chvílemi jsem se i zasmál, ale o nějakých emocí tady nemůže být ani řeč. Bohužel :( (16.01.2010)

Po prečítaní niektorých komentárov som s obavami očakávala nejakú siahodlhú depresiu a sebaľútosť (nieže by to mne ako precitlivenej osobe vadilo:), no tento film sa len snaží s určitým nadhľadom divákovi predostrieť pozitívne a zároveň negatívne stránky života postihnutých jedincov. Chvíľami z toho vyráža optimizmus a nadšenie, inokedy smútok a nešťastie - no taký je aj sám život. Vyčítať mu emócie a mierny sentiment nie je na mieste. Film predsa musí obsahovať emocionálne vyvrcholenie, aby zasiahol. Najviac sa mi pozdával skvelý James McAvoy a nádherné zobrazenie neutíchajúcej snahy zvládnuť dennodenné úskalia. (11.08.2011)

Jeden z nejpůsobivějších filmů, které jsem v poslední době viděl. A není se čemu divit! Něco tak silně emocionálního pochází prostě z jedné z nejlepších (ba i nejlepší) produkcí - britské. Odjakživa říkám, že Briti dokážou skloubit hodně věcí najednou a přitom nedopustí, aby se z toho stala nepřehledná motanice. Příběh dvou tělesně indisponovaných mladíků, kteří ikdyž nemůžou chodit, tak se snaží žít svůj vlastní život. Život, ve kterém se nechtějí řídit zbytečně svazujícími pravidly. Rory je opravdu svérázný charakter, který se skvěle doplňuje s "uťáplým" Michaelem, jemuž změní celý svět "vzhůru nohama". Žijí si svůj život bez pravidel, ale každý ví, že tohle i při nejlepších podmínkách nelze. Co se obsazení týče, tak tleskám a to hodně. McAvoy i Robertson se do rolí opravdu vžili a působili více než přesvědčivě. A Garai působila příjemně a nebyla to žádná hysterická fiflena. Námět je, jak už jsem říkal, působivý a silný a zvládnutý byl, co si myslím já, skvěle. A hudba byla opravdu pastva pro uši, hlavně úvodní a závěrečná skladba. Zkrátka další produkt "britské elegance", který na mě zapůsobil ve všech směrech, neatakoval mě zbytečnými blbostmi a vůbec mě nenudil. "Uvnitř spokojeností tančím"! (04.05.2010)

Úžasné.. Tady je cítit, že se opisovalo ze života. Chyběl kousek, který by umocnil emoční dopad snímku a mohlo se tu rýsovat plné hodnocení!! I s kolečky a přiblblými úředníky se dá tak nějak žít, přičemž rebelský mladík břitkých hlášek, ignorujíc jakákoliv pravidla i řád a zároveň i trpějíc uvnitř, nevybíravým způsobem rozpumpuje život jiného chovance (po mozkové obrně) jednoho stereotypního ústavu. Hřejivě sympatický snímeček nám vmete několik pravd, kterak jsou na tom ti kolem nás mnohdy o poznání hůře, ale naopak jak se svému stavu postavili čelem. Svět kolem ústavu je barevný a oba naši hrdinové v něm dokáží být soběstační a čelit svému údělu. Navíc s přispěním fešné pečovatelky (Romola Garai z Pokání), do které nebude tak těžké se zamilovat. Pořád by bylo co rozebírat a chválit, i k nějaké chybce by se člověk propracoval, nicméně si irský režisér Damien O´Donnell spolu se scénáristou zaslouží absolutorium. Na samém vrcholu pak ční dvojice Steven Robertson a skotský klenot James McAvoy (ten má za sebou po filmové stránce navýsost pohádkové období). Prostě nějak takhle se má TEN ŽIVOT žít.. 85%. (21.09.2008)

Velmi milé překvapení. Toto " ožehavé téma " zpracované tentokráte trochu netradičním způsobem. Dost z vás dává snímku přívlastek ždímačka divákových emocí. Nejsem ani v nejmenším zastáncem tohoto názoru, mně naopak " něco málo " chybělo k tomu, aby mě příběh o dvou zcela odlišných lidech, kteří by se za jiných okolností zcela jistě nedali dohromady " emocionálně rozerval " a já se mohl ( s radostí ) vytasit s plným hodnocením. Zajímavým způsobem zpracované téma, nicméně k tomu, aby se mi snímek dostal více " pod kůži " mu ten pověstný krůček schází! Co je jednoznačnou devízou tohoto snímku, to je vynikající ústřední herecké duo Steven Robertson jako Michael a zejména James McAvoy jako Rory O' Shea. Smekám před jeho hereckým projevem. Třetí do party je krásná, milá Romola Garai jako jejich ošetřovatelka, kterou si nemůžete neoblíbit. Co musím ještě zmínit je brilantní Robertsonova kamera, citlivá režie Damiema O' Donnella a přesně pasující hudba Davida Julyana. Co říci závěrem.....Inside I'm dancing není příběhem o uzavřeném světě handicapovaných , je to příběh o lidské touze ( i přes všechna úskalí, která to přináší ) ŽÍT plnohodnotný život. Díky všem za každý takovýto snímek , který spatří světlo světa. 85% (13.08.2009)