Moja ľavá noha

Příběh silnější zpracování. Přecejen koukat se 100 minut na člověka postiženého mozkovou obrnou není asi zcela jistě to po čem dnešní divák prahne, nicméně nikdo nedokáže odpárat Danielovi fakt, že když se rozdával herecký talent, stál ve frontě hned několikrát. Nejvíce se mě líbila scéna v restauraci. 70% (26.01.2015)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 23 - Irsko. V první řadě je to "one man show" a herecký nikoliv koncert, nýbrž megakoncert Daniela Day-Lewise. Tento herec nemá konkurenci ani mezi živými ani mezi zesnulými umělci. A nemusíme to dokládat čistě statisticky přes počet Oscarů za hlavní roli. Sledovat jej pro mne znamenalo mimořádný zážitek, jedná se o jeden z nejlepších výkonů v historii vůbec. Mohl bych tu pět ódy na Daniela ještě dlouho, napadá mě snad aktuální srovnání, pokud byl filmový svět u vytržení z Eddieho Redmayna, ano, v pořádku, Oscara si zasloužil, ale Danielův výkon je ještě stokrát lepší. Přehlídka všech emocí - vztek, rozrušení, radost, smutek, touha, něha, synovská láska, to vše Daniel ve svém repertoáru bravurně předvede a naprosto nejlepší a nejsilnější scénu pro mě představuje večerní posezení v restauraci. V mnoha scénách mi bylo až nepříjemně a současně jsem byl u vytržení z toho, jak to Daniel podává. Abych neupozadil další klady snímku, velmi se mi líbil výkon Brendy Fricker, vztah matka-syn je ve filmu tuze hezky vykreslen, režijně a scénaristicky je film taky zdařilý. Bravo, bravo, bravo! (24.04.2015)

Obdivuhodný životní příběh natočený a zahraný stejně obdivuhodně. Film o nezměrné touze žít, o obětavosti a lidském citu ve velmi těžkých podmínkách života v chudobě. Snad ten přetěžký handicap, který byl do života malého Christyeho Browna osudem vpraven, způsobil tu jeho životní sílu a chuť alespoň trochu se přiblížit životu běžných zdravých lidí. K celkovému dojmu z filmu přispívá i naprosto bezchybné Daniel Day-Lewisovo ztvárnění a sžití se s rolí. Ve snaze ztvárnit hlavní roli co nejpřesvědčivěji se dokonce údajně naučil psát levou nohou. Po shlédnutí tohoto skutečného životního příběhu snad nebude nikdo pochybovat o schopnostech lidského myšlení, když tělo neposlouchá. Silný zážitek, to se musí vidět. Na tohle zřejmě nikdy nezapomenu. Smekám klobouk, Christy Browne. Nechci teď hodnotit tento vynikající film, ale život tohoto silného člověka. Kdybych mohl dát deset hvězdiček, tak je ode mě Christy dostane. Škoda jen, že se doposud žádný distributor DVD neodhodlal vydat tento titul u nás na DVD. Myslím, že by zasloužil i velmi kvalitní CZ dabing. (26.10.2007)

Ačkoliv je Moje levá noha žánr dramatický, režisér Jim Sheridan neloudí z divákovy pomyslné sentimentální struny uplakané tóny jak je u tohoto žánru zvykem. Nemoc Christyho Browna už sama o sobě poskytuje dost dramatické látky a nucený slzavý nával by ničemu neprospěl. Film monitoruje příběh, který přišel na plátno na základě skutečných událostí a nabízí vstřícný a nevtíravý pohled na člověka paralyzovaného vrozenou nemocí. Všechen Christyho pohyb směřuje do jeho levé dolní končetiny a přesto v sobě nachází odvahu a vůli bojovat se životem a plnit si své sny. (09.10.2004)

Daniel Day-Lewis v dalsi ze svych zivotnich roli, tentokrat jako Christy Brown, od narozeni trpici mozkovou obrnou. Jeho herecky vykon je mimoradny a je nosnym pilirem celeho filmu. Zaujmou ale i dalsi herci. Film je evidentne kvalitni, mne se ale vice libil "Hlas more" a "Uvnitr tancim". Moje leva noha je film, ktery si nebudete chtit poustet nekolikrat do roka, nikdy na nej ale nezapomenete. (15.04.2013)