Nový svet

Terrence Malick je jeden z najpodivnejších režisérov súčasného Hollywoodu. Už v predchádzajúcej Tenkej červenej línii dokázal prevrátiť bežné poňatie vojnovej drámy úplne naruby, Novým svetom však cestuje na vlne svojich postupov ešte výraznejšie a ďalej než pri jeho predchodcovi. Príbeh o Pocahontas je zbavený aury legendy a na jeho pozadí režisér rozohráva stret civilizácií, jednej presvedčenej o svojej nadradenosti a jedinečnosti a druhej túžiacej po harmónii s okolitým svetom. Paradoxne práve teritórium onej vyspelejšej európskej spoločnosti sa topí v špine a problémoch spôsobených jej neprispôsobivosťou. Primárne je však film zameraný na postavy a ich vnútorný svet a tu je Malick ako ryba vo vode; prakticky celý film je portrétom troch postáv. Ich profilovanie dosahuje režisér najmä obrazom a vnútornými monológmi, ktoré sú však veľmi krátke (spravidla lne jednovetné postrehy). Divák si tak prostredníctvom obrazu dotvára postavy sám a táto účasť na ich tvorbe ho robí zainteresovanejším na ich vnútornom živote. Preto postavy Nového sveta pôsobia uveriteľne a plasticky. Malickove formálne postupy sú však buď – alebo, a tak budete buď skákať nadšením nad nádherou a funkčnosťou každého záberu hoci lístku či halúzky, alebo nadávať na vznešenú intelektuálsku nudu s podozrivo rušivým strihom a výbornou kamerou. Ja patrím do prvej skupiny tj. buď a skutočne by som rád našich distribútorov upozornil na to, že takéto filmy si skutočne pýtajú plátno (hoci len pre zlomok toho obecenstva čo príde na n-tý debilný CGI animák) a nie priamo DVD. 10/10 (02.05.2007)

S hanbou priznavam, ze toto je prvyfilm od Malicka, co som videl. Neviem teda do akej miery je formou bodobny tym predchadzajucim, ale prva pol hodinka ma rychlo vyviedla z omylu ocakavania niecoho velkolepeho a pompezneho. Naopak. Zo zaciatku hra hlavnu ulohu doslova Novy svet, ktory je pre hlavnu postavu doslova ako sen a naozaj to tak aj na obrazovke posobi, minimum dialogov, len jemna hudba v spojeni s krasnou kamerou. Velmi nezvicajny, silny zazitok. Hlavna dejova linia, resp. vztah hlavnych hrdino sa rozvija taktiez velmi pomalu avsak s potrebnou putavostou a so silnym koncom. Na adresu Farrella by som povedal, ze ten jeho frajersky fejs my uz prestava imponovat. Akoby to bol ten isty charakter s Miami vice. Doslova tie iste pozy a tvare. Taky Christian Bale ma pred sebou urcite skvelu karieru, napriek malemu priestoru ktory mal podal, urcite najlepsi vykon. Dostal som nieco ine ako som cakal ale sklamany ani nahodou niesom. 8.5/10 (15.02.2007)

Taková realistější verze Pocahontas- okleštěně řečeno. Nový svět se vstřebává pomalu, ale zato s dlouhotrvajícím účinkem. Je to rozvláčné, melancholické a lyrické dílo, které vypráví sílu lásky a ukazuje nám krásy přírody. Film není pro každého, zvlášť' pro toho, kdo očekává akční řežbu. Naprosto oprávněná oscarová nominace pro kameramana Emmanuela Lubezkiho. 77% (20.11.2012)

V mnohých komentároch pri snímku 1492: Dobytie raja som sa dočítal, že je tento "Nový Svet" lepším filmovým zážitkom. Nuž, každému podľa chuti, ako sa hovorí. Tých úvodných 30 minút aj dačo, zaobalených do romantickej balady, je doslova utrpením. Potom mi trvalo 30 minút, kým som si konečne nastavil hlavu správnym smerom, A HOP - polka filmu v komíne. Pokiaľ niekto očakáva dobrodružný film v pravom slova zmysle, treba trošku poskromnejšie. Pokiaľ ide o zaradenie do žánru "historický", tak potom len preto, lebo behajú s lopúchmi na cikuliach. No a pokiaľ niekto dúfa v drámu, tak viac jej ponúkne pojebaný Panelák v repríze. Na toto sa teda fakt odmietam pozerať 135 minút. Zabalené po polovici v strede prestrelky, ktorá ma teda už absolútne nijak nezaujímala, lebo kde nie je vôľa, tam nie je ani cesta. Stále sa to točí okolo nejakej Pocahontas, no Ja som dúfal v bádateľský snímok. Moja chyba .. (10.12.2021)

Přestože Terrence Malick točí v podstatě stále dokola o tom samém a jediném, jedna věc se změnila, Malick pomalu přestává točit pro diváky a začíná točit jen pro sebe. Je to v principu čirá lyrika, když předtím se jeho filmy daly považovat za vyhraněně lyricko-epické. Malickovy filmy do této doby byly o sdílení i sdělení, nyní tu ovšem zůstalo jen sdílení a opouštění epické složky je zjevnou cestou od diváka. Formálně je v Novém světě stále zřetelný Malickův úchvatný umělecký rukopis, jen se zásadně změnila teplota barev, teplé odstíny předešlých filmů (nejvýrazněji v Nebeských dnech) vystřídaly ty studené, zůstaly typické kamerové jízdy a vlnící se tráva, nádherná hudba, Malick stále promlouvá především silou obrazů než slov, vypráví pomalu, až meditativně a důležitým faktorem je u něj kontemplace. Přibyla ale melancholie a jakási emoční clona pramenící z hlubokého vnitřního smutku. Typickým prvkem je také komentář a vnitřní monology hlavních postav, přičemž přestává být důležité rozdělení na pásmo vypravěče a pásmo postav a vše se trochu slívá. Škoda až přespříliš rozvolněné stopáže a některých pasáží vprostřed snímku, kdy jsem se vysloveně nudil, bez nich bych byl opět fascinován. Fascinován nádherným příběhem o střetu civilizací, lyrickou skladbou o největším z citů, nadčasové a svým dobovým ukotvením tolik symbolické etudě o lásce, filmové milostné lyrice. Ta byla vpravdě nádherná, leč nemohu se zbavit dojmu, že sám autor by měl být trochu uvážlivější při volbě poměru délky a lyričnosti svého filmu... (10.01.2012)