Dům voskových figurín

Film je nakrútený v štýle starých hororov z tridsiatych rokov a hlavne, keď sa objavuje zdeformovaný vrah, má to riadne čaro. Je to akoby klasický zloduch z čiernobielej éry, ktorý prebehol na farebné plátno. Podobne je tam niekoľko skvelých nápadov a scén ako napríklad úvodná scéna s horiacimi figurínami, či celkovo ten úžasne béčkový námet a všetko s ním spojené. Bohužiaľ to, čo má tie scény spájať, je úplne mizerné a vrcholom je predvídateľný záver filmu. 7/10 (03.01.2016)

,,JE TO ŠOK VIDIEŤ SVOJU HLAVU TAKTO ODDELENÚ." __ Toto dielo je skvelou ukážkou toho, ako aj chybičkami presiaknutý film môže byť dokonalý(a pritom sa mu dajú odpustiť!). Logika tu rozhodne nie je najväčšou devízou, aj naivita tu má svoje miesto (dedukcie vyšetrovateľov) a nadhľad tvorcov okorenený špecifickým humorom ide miestami do podhľadu. Nechcem veľmi spoilerovať, ale najviac som si tĺkol prštekom do makovičky pri donucovacej scéne s fľaškou chlastu (zainteresovaní už budú vedieť). No a spôsob vytvárania napätia je síce vcelku nápaditý, no väčšinou nedostačujúci (napr. scény v múzeu), preto sa potu hrôzy aj v zimných mesiacoch pri sledovaní filmu naozaj netreba báť. Všetko vyššie uvedené však valcuje fantastická atmosféra a predovšetkým vynikajúci výkon však viete koho ... a v neposlednej rade aj mladého ,,Igora". A ako T2 aj mne prišlo Pricea a jeho diela na začiatku nesmierne ľúto. Jeho je pomsta! (28.12.2009)

Voskový horor v toku času.¬         Povídka (novela?) ve své době úspěšného amerického scénáristy z New Jersey Charlese Beldena o muzeu voskových figurín byla zfilmována třikrát.¬                 Filmový přepis z r. 1933 zrežíroval pod názvem Mystery of the Wax Museum maďarský Američan Michael Curtiz, tento počin odpovídá průměrné kvalitě snímků té doby a není ničím překvapivý, lze také říci, že možnosti skryté v námětu z daleka plně nevyužil.¬                 O dvacet roků později následoval House of Wax v režii rakouského Američana André de Totha, který se původního filmového přepisu držel téměř do slova, při čemž jako jedinou přidanou hodnotu k filmovému přepisu z r. 1933 můžeme vytknouti magickou postavu "gotického" herce Vincenta Priceho v hlavní úloze. (Vedlejší postavu, pomocníka, hraje známý "westernový" herec Charles Bronson, kterému bylo v době natáčení něco přes třicet roků; jeho proměna od této doby do doby natáčení westernu 'Tenkrát na západě' je téměř neuvěřitelná.)¬                 Posledním přepisem je House of Wax z r. 2005 režírovaný Španělem Jaumem Collet-Serrou (známým nejspíše ve spojitosti s hororovým dramatem 'Orphan' z r. 2009). Tento přepis má společné s původní předlohou Beldenovou pouze voskové figuríny. Provedení odpovídá zcela současnému hororu "po španělsku" plus komerčně pojatým scénářům současnosti, z čehož vznikla poněkud nesourodá záležitost: chabý scénář je držen vysokou invencí režisérovou na úrovni slušné podívané.¬                 Můj soud v obecné rovině o kvalitě jednotlivých zpracování Beldenovy povídky zní "kvalita přibližně stejná u všech tří zpracování, vždy slušný průměr". K nízkému hodnocení přepisu z r. 2005 nepřihlížím, považuji jej za nepřiměřeně odsuzující, neboť chabý scénář je vyvážen viditelně "hororovějším" zpracováním oproti starším přepisům. (01.06.2019)

Dnešní krvavé a odpudivé horory nemám ráda. Na jejich předchůdce, kteří respektovali specifiku žánru a to napjatou a strašidelnou atmosféru a kouzlo tajemna, se ráda podívám. Tato hororová klasika má perfektní vizuální stránku, slušné herecké výkony a skvělé masky, ale oproti požadavkům této doby malý spád. I když dnes nenahání hrůzu jako kdysi a děj je předvídatelný, dobře se na něj dívá. K době vzniku tohoto snímku určitá naivita, vyvolávající jen jemné mrazení v zádech, jaksi patří. Jako klad nutno zmínit postavu démonického sochaře v podání Vincenta Price a ocenit nutno rovněž umělecké ztvárnění úžasné scény s hořícími a roztékajícími se figurínami. Skvělá sonda do filmového archivu. (19.02.2016)

Zajímalo mě, jak vypadal "původní" House of Wax (1953), protože se mi líbil béčkový vyvražďovák House of Wax (2005). No a až tady se dozvídám, že ani tenhle nebyl původní... Ale dál do minulosti určitě nepůjdu, popravdě mi tyhle staré spotřební středoproudové filmy "pro pamětníky" vůbec nic neříkají a jejich "kouzlo" na mě vůbec nijak nepůsobí... Druhá hvězda za mladého Charlese Bronsona, jinak to pro mě bohužel byla jen hrozná nuda a otrava. (05.10.2013)