Velký útěk
The Great Escape
The Great Escape
The Great Escape
Réžia:
John SturgesKamera:
Daniel L. FappHudba:
Elmer BernsteinHrajú:
Steve McQueen, James Garner, Richard Attenborough, James Donald, Charles Bronson, Donald Pleasence, James Coburn, Hannes Messemer, David McCallum (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Za 2. světové války nejvyšší německé velení zřídilo speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka. A hned první den se tuto povinnost pokusí splnit hned několik čestných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se podařilo zorganizovat už několik útěků, proto navrhne Ramseymu neuvěřitelnou akci, při níž by z tábora zmizelo najednou dvě stě padesát zajatců. A tak se rozjedou dokonale utajené přípravy na největší útěk této války, v němž klíčovou roli hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (7)
Recenzie (574)
Skvělý příklad filmu, ve kterém ani jeden z herců nehraje dominantní hlavní roli. Všichni, počínaje McQueenem a konče Bronsonem, dostávají stejný čas, při němž mohou vyniknout a ukázat,jak umí hrát. A musím říct, že všichni opravdu excelují a casting se opravdu činil. John Sturges se minimálně vyrovnal svému předešlému dílu Sedm statečných a ukazuje,že talentu měl opravdu dost a dost. Bravo! ()
Polovica štábu hviezdneho westernu spred troch rokov predtým sa zišla aby natočila ďalšie vrcholné dielo svetovej kinematografie. Skvelé naporcovanie zábavy od začiatku až do konca. Tak skvelé, priam až popcornovo dobrodružné, že som si často ani neuvedomoval, že ide o skutočnú udalosť s možným tragickým koncom. Steve McQueen a James Garner ako prvotriedni majstri hlášok, film nabitý pohodou a napätím humorom a nakoniec neskutočná rana v závere, a ja som to skoro nevydržal. Scenár je bravúrny, občasnú nelogickosť som si vyvrátil faktom, že film je natočený podľa skutočnosti a tak ma proste nemalo čo rozhádzať. 95%. ()
Dobrý film, ale niečo mi tam predsa len chýbalo - temnejšia atmosféra. Myslím, že v nemeckých zajateckých táboroch to nebola až taká pohodička, ako nám to Sturges a jeho "banda frajerov" servírujú. A pritom by stačila aspoň nejaká drobnosť, napríklad scéna v daždi, aby to nevyzeralo, že sú tam všetci na rekreácii a dozorcovia sú vlastne ich kamaráti, ktorí im dovolia hocičo (chľastačka na 4. júla už bola naozaj over the top). Nuž a občas udrie do očí nejaká nelogičnosť - Bronson trištvrte filmu kope tunel, vrhá sa pre záchranu kamaráta do závalu... a potom sa z neho odrazu stane klaustrofobik, ktorý sa pod zemou dusí - wtf? Ako dobrodružná zábavka je to fajn a herci predvádzajú špičkové výkony, ale drásavú realistickosť napr. Mostu cez rieku Kwai to nedosahuje ani náhodou. ()
Režijně a herecky dokonalé (Richard Attenborough!), bohužel scénář na mne působil strašně naivně. Zvlášť když je snímek točený podle skutečných událostí, nebylo by imho vůbec na škodu, aby děj opravdu reálně působil. Kdyby byla celá první půle stejně nekompromisní jako závěr, tak neváhám s absolutoriem, ale dojem, který jsem během sledování nabyl - totiž že vězni neutíkají z německého zajateckého tábora, nýbrž z nějakého relativně pohodového pionýráku, mě poměrně rušil. Jinak ale spokojenost. ()
172 minut naprosté dokonalosti. Netradičně promíchané žánry se skvělými komediálními momenty, kde se sešla nezapomenutelná parta herců. Potěšila mě skutečnost, že i přes vypjaté okamžiky se režisér nesnažil tlačit na pilu a nedegradoval tak část filmu na levný doják. Hlavně jsem se ale opět přesvědčila o tom, že Steve McQueen byl největším filmovým drsňákem všech dob, a že ho zatím žádný herec nedokázal nahradit. ()
Galéria (95)
Fotka © 1963 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (59)
- Sandy 'Intelligence' MacDonald (Gordon Jackson) měl reálný vzor v poručíku George Harshovi (1910-1980), velmi dobrém kamarádovi Wallyho 'Tunnel King' Floodyho. Harsh pocházel z amerického Jihu, ke konci 20. let se stal závislý na alkoholu a zapadl do skupiny recidivistů přepadávající z dlouhé chvíle obchody. V říjnu 1928 při přestřelce v obchodě zabil Harsh jeho majitele Willarda Smitha. Byl odsouzen k trestu smrti, ale po přiznání jeho komplice Richarda Galloglyho soud změnil verdikt na doživotí v zařízení Bellwood (Atlanta City). Harsh pocházel z bohaté rodiny a ta se pokoušela pro svého příbuzného vymoci milost, tu mu udělil guvernér státu Georgia v roce 1941. Po propuštění, aby se vyhnul vlivu bývalých kompliců, zamířil do Kanady a sloužil jako zadní střelec u Kanadského královského letectva (RCAF). Tři roky strávil jako válečný zajatec, podílel se na "Velkém útěku", ale před jeho realizací byl s dalšími devatenácti podezřelými vězni přemístěn do lépe zajištěného tábora Belaria. Po válce Harsh prodával knihy a podnikal v lesnictví. V roce 1971 napsal biografickou knihu Lonesome Road. Na Štědrý večer roku 1974 se pokusil zastřelit, ale přežil. Brzy byl stižen mrtvicí, následovalo přátelské gesto Wally Floodyho, jenž ho se svou ženou ubytoval ve svém domě v Torontu. Harsh se ve zdravotnickém zařízení v Sunnybrooku zotavil, ale osudnou se mu stala další mrtvice, kterou na začátku roku 1980 nepřežil. (džanik)
- Mezi skutečnými účastníky útěku byli i tři Čechoslováci, kterým se na rozdíl od Josefa Brykse uniknout podařilo. Arnošt Valenta byl jako jediný z nich 31. března 1944 popraven s dalšími 50 uprchlíky. Bedřich Dvořák a Ivo Tonder byli dopadeni až mezi posledními: Tondera zajalo gestapo s jedním Britem u Liberce; Dvořák se dostal s dalším britským důstojníkem jihoafrického původu do Prahy, byl i v Pardubicích, ale kvůli úpornému pronásledování odjel na Šumavu. Odtud se chtěl pěšky dostat do Švýcarska, ale v Klatovech jej i s kolegou na Velikonoční pondělí dopadli čeští četníci.Po zatčení byli Tonder a Dvořák posláni do tábora Colditz, kde byl uvězněn i Josef Bryks. (ajaxx)
- Hilts 'The Cooler King' (Steve McQueen) měl za předlohu postavu poněkud atypickou. Zatímco většina zajatců byla ztvárněna podle důstojníků RAF nebo Empire Air Force, major John "Johnnie" Bigelow Dodge (1894-1960), známý též jako Artful Dodger byl příslušníkem britské armády, třebaže byl původem Američan. Dovolme si malou poznámku ohledně jeho matky Flory - jejím druhým manželem se stal Lionel George William Guest, bratranec ministerského předsedy Winstona Churchilla. Dodge bojoval už v první světové válce a zažil tragické bitvy u Gallipoli a Dardanel. Nějaký čas strávil u námořnictva, za své činy byl vyznamenán. Před druhým konfliktem se přihlásil jako dobrovolník k 51. pěší divizi Highland. Poté, co se jeho jednotka vzdala v Saint-Valery-en-Caux, Dodge se pokusil doplavat k evakuačním lodím, ale ty byly příliš vzdálené, ačkoliv John uplaval kolem sedmi mil. Po návratu na břeh jej zajali Němci. O další útěk se major pokusil při plavbě po řece Scheldt na holandském území - skočil do vody, ale osudným se mu stal vystrašený Holanďan, který ho předal důstojníkům Luftwaffe - tím je také vysvětlen důvod, proč se coby příslušník pozemních vojsk ocitl mezi zajatými letci. Než doputoval do Stalag Luft III, prošel tábory Dulag Luft (i tady se pokusil utéci), Stalag Luft I a Oflag XXI-B (další útěk a dopadení). Při přípravách Velkého útěku Dodge kvůli velké postavě nekopal tunely, nýbrž "odváděl pozornost" a snažil se zakrýt hluk způsobený hloubením. Jeho cesta na svobodu skončila odpoledne v den útěku, když byl chycen na nádraží Hirschberg. Putoval do koncentračního tábora Sonderlager s ostatními kolegy ze Stalag Luft III, a také tady se zařadil do skupiny, která v září 1944 opět vykopaným tunelem utekla. Tentokrát Dodge prchal Němcům přes měsíc a dostalo se mu pomoci od příslušníků francouzského odboje. Nakonec ho udal německý sedlák a Dodge putoval do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Zde strávil většinu času na samotce až do února 1945, kdy byl odvezen do Berlína a byla mu přidělena úloha mírového vyslance za účelem uzavření separátního míru mezi Německem a Velkou Británií. (Robbi)
Reklama