Burnt Offerings
Réžia:
Dan CurtisKamera:
Jacques R. MarquetteHudba:
Bob CobertHrajú:
Karen Black, Oliver Reed, Lee Montgomery, Bette Davis, Burgess Meredith, Eileen Heckart, Dub Taylor, Anthony James, Patsy SmartObsahy(1)
Existují na světě domy, které v sobě skrývají cosi tajemného. Manželé Mirian a Ben se svým dvanáctiletým synem si pronajmou na léto honosný dům. Původní majitelé se jim sice zdají jako podivíni, nicméně ani to jim nebrání přijmout tak lákavou nabídku, byť s podmínkou, že se budou muset starat o cizí a nemohoucí babičku, která prakticky nevychází ze svého pokoje v nejvyšším patře. Jakmile se rodina zabydlí, začnou se odehrávat zvláštní věci. Nejprve vše vypadá jako souhra náhod či shoda okolností, později si však všichni uvědomí, že na tomto domě není něco v pořádku. Náhlé změny nálad, podivné prostředí a bezdůvodné násilí vůči synovi je jen zlomek toho, co se otci honí hlavou. Ve vzduchu je cosi, co dokáže zpřetrhat dosud nedotknutelnou rodinnou lásku a na povrch vyvstávají staré, dávno již zapomenuté vzpomínky. Atmosféra se však stává méně a méně snesitelnou. (FIBO)
(viac)Recenzie (42)
Podle zdejšího hodnocení a komentářů jsem čekal našlapanou hrůzu, ale namísto toho jsem dvakrát usnul nudou. Jak je to možné? Film jsem sice na potřetí dokoukal, ale že by mě nějak nadchnul se říct nedá. Průměr ze spousty dalších, kterých se v sedmdesátých a osmdesátých natočily mraky... 50% ()
BURNT OFFERINGS je fantastický horror s neuvěřitelně hmatatelnou aurou zla. Skvělý scénář, vynikající herecké výkony a naprosto, NAPROSTO zničující atmosféra!!! Dosud u mě vedly mezi duchařskými horrory skvosty jako THE HAUNTING, THE CHANGELING nebo THE AMITYVILLE HORROR. BURNT OFFERINGS se výše zmíněným filmům hravě vyrovná a o ždibíček je i překonává. Momentální můj pocit je, že BURNT OFFERINGS je nejlepší duchařina, jaká kdy spatřila světlo světa. 70. léta byla pro atmosferický horror magické období a vznikly v něm jedny z nejlepších kousků. Curtisův BURNT OFFERINGS je toho skvělým příkladem. ()
Maly sedmdesatkovy polozapomenuty horor, ktery vedle o ctyri roky starsiho Kubrickova Shining, filmu co pracuje s podobnou tematikou, pusobi jako chudsi pribuzny. Coz ale neznamena ze by byl spatny, jen mne to zkratka nuti s Mistrem srovnavat. ()
Zlatý věk pravých a nezkažených hororů se nezapře. Další klenot do rodiny mezi filmy jako je Osvícení, The Haunting (1963) a jim podobné. Další z mnoha důkazů, že k hororům netřeba vysoké rozpočty, filmové efekty, litry krve ani filmařsky vytvořená strašidla. Burnt Offerings přiměje diváka stát se členem rodiny, která si pouze chce užít léto v klidu a pohodě. Moc bych toto s Kingovým Osvícením nesrovnával, neboť to vyšlo literárně až po releasu tohoto filmu v roce 1977. Sice jsem se nebál, ale těžko cokoli vytknout. Zkrátka horor, jak si ho představuju. Osobně mě dostala scéna, jak Oliver "proximo" Reed začne topit toho kluka a s jakým chladnokrevným výrazem mu nasadí kravatu a násilně ho drží pod vodou. To, byť jako diváka, Vás přiměje nehtama zarejt do křesla a kdybyste měli tu možnost, tak mu ustřelit hlavu. Klobouk dolů. ()
Tenhle film má perfektní námět, který ale pohříchu vyzněl docela do prázdna. Osobně mám horory o strašidelných domech velmi rád a třeba původní Amityville Horror s chutí projedu i několikrát do roka. Burnt Offerings jde sice malinko jinou cestou, nicméně gró filmu je v zásadě stejné – lidé se přistěhují do nového domu a začnou z toho cvokatět. Jenomže tento film bohužel ani zdaleka neoplývá tak oslnivou atmosférou jako Amityville. První polovina je vyloženě nudná a v podstatě se tam vůbec nic nestane. Ve druhé polovině se už začíná blýskat na lepší časy, přičemž samotný závěr je přímo famózní a jen samotná vzducholetecká vložka si zasluhuje hvězdičku navíc. :-) Celkově však zůstanu jen u průměrného hodnocení, protože na dvouhodinovou stopáž je jedna povedená scéna prostě málo. ()
Príliš dramatické, až divadelné herecké prejavy hlavných hrdinov na sile ,,hororu,, nepridali nič, a to ani náznaky a výkriky do prázdna, ktoré sa snažili diváka prinútiť báť sa. Je to zdĺhavé, finále príbehu malo slušnú pointu a i gradácia sa stupňovala, no pri minutáži necelej dvojhodiny bolo cca max. 15 minút slabým výsledkom. ()
Jednu věc nepochopím. Proč všechny filmy o strašidelném domě musí "budovat atmosféru" a to pomocí toho že mají dvě hodiny, 90% filmu se nic neděje a jsou tááááhle pomalé? Ono to totiž zkrátka skoro nikdy nefunguje (čest výjimkám jako Kubrickovo Osvícení). Neříkám, že ve filmu musí být hektolitry krve, spousta mrtvol a lekačka na každých pět minut, ale chce to aspoň děj, který trochu svižně uhání kupředu a drží diváka v napětí. Burnt Offerings mě stejně jako většina "haunted house" filmů nudí, i když je pravda že film je jinak víceméně kvalitní s dobrou režií, hereckými výkony a slušnou pointou a finále. Jen ten příběh by se dal v klidu odvykládat za dvacet minut. ()
Ultimátní. Takhle kvalitní mysteriózní horor jsem neviděl ani nepamatuju. Fakt klasa. Oliver Reed standardně velmi dobrý, nečekaně velmi dobrá i Karen Black. Celým filmem se táhne opravdu solidně budované napětí, které po malých krůčkách postupně graduje až do zaslouženého finále. ()
No páni! snad nejlepší horor co jsem za poslední roky viděl, a že jsem jich viděl! Oliver Reed je skutečně herec na kterém se dá stavět, celý film stojí na jeho výkonu. Nekonají se skoro žádné laciné lekačky nebo "monstra" a přesto jsem se pěkně bál. Atmosféra strachu přichází především od toho, že divák vlastně neví kdo je tím zlem - je to hlavní hrdina? nebo jeho manželka? nebo bazén? nebo tetička? nebo záhadná paní z půdy? nebo dům? nebo ten kluk? nebo něco jiného? Tímto geniálním nápadem je vybudovaná pekelně dobrá atmosféra a film se navíc celou dobu snaží být před divákem a překvapovat což není u hororů zrovna obvyklé. U konce už ani nedýcháte i když je celkově vzato trochu předvídatelný. No prostě jeden z NEJ hororů 70. let - dekády toho nejlepšího z klasického hororu. ()
Všechny pochvalné komentáře k tomuto filmu jsou určitě pravdivé. Mě osobně trochu vadilo to pomalé tempo, atmosféra k závěru filmu skutečně perfektně houstne, hudební doprovod nemá chybu, herecky se nedá nic vytknout, jen jsem se musel podle mě přehnanou stopáží chvílema dosti prokousávat. No a finále filmu je takové jaké je, na tu dobu určitě velmi dobré. ()
Burnt Offerings nabízí starosvětsky natočenou atmosférickou podívanou s perfektním hudebním doprovodem. Mírně by se dalo přirovnat třeba k Fulciho Domu u hřbitova nebo k novějšímu Domu ďábla, kde též hraje odlehlý dům důležitou roli. Nad těmi ovšem vede precizně gradovaným napětím a prvotřídním obsazením. Oliveru Reed byl v 70. letech jeden z nejcharismatičtějších herců a podobné role tragicky rozpolcených, psychicky sžíraných hrdinů mu dokonale padly. ()
Rodina se nastěhuje do ne zrovna malého starého domu někde na samotě, ve které se začnou dít věci vskutku podivné. No jo, už zase. Sedmdesátá léta byla na takové náměty hodně plodná a jak dnes víme, přelilo se to i do let osmdesátých, devadesátých a dalších let. Je na tom zkrátka právě po oné mysteriózní atmosféře stále něco přitažlivého. Forma strašidelného domu je neoddiskutovatelná a svým způsobem je také na samém konci zřejmá inspirace ze snímku Alfred Hitchcocka ´Psycho´ (1960). Avšak pozor, jen postavou staré ženy nehnutě sedící v křesle u okna. Snová postava, jak se dříve říkávalo, funebráka se zase určitě stala inspirací pro mnohé snímky pozdější. Vlastně se jedná o něco, jako psychologický horor, neboť jsme po divácké stránce svědky událostí, ve kterých nějaká tajemná síla ovlivňuje chování jednotlivce k činům hodně negativním. Následná hrůza a děs druhých, z onoho chování, je ale veškerá odezva na podivné činy. V tom je vidět adekvátní přímočarost a značný stereotyp ve vývoji děje. Prostě se s někým něco děje, druhé to vyděsí a to je vše. Až ke konci se to nějak začne konečně vrbit. Sedmdesátá léta jsou hodně znát, ale kupodivu film jako celek nijak nenudí. Naopak spíše u diváků probouzí zvědavost, co se to v tom domě teda vlastně děje, kým a proč. Pravda, ten konec zase až tak moc neoslní, ale budiž. Mysteriózní hororová klasika sice mající tématicky ohromnou konkurenci, ale nedá se říct, že by nějak na zajímavosti strádalo. ()
Klasický, špičkový horor čili (jak potvrzují komentáře) dílo, na kterém se následovníci mohou učit, jak se to má dělat. Naposledy se tento vzor nejspíše promítl do slušně vydařeného filmu Klíč (r. I. Soffley, 2005), nicméně Burnt Offerings, tj. něco jako Zápalná oběť či Oběť bohům, zůstaly nepřekonány. Skvělé herecké výkony (K. Black, O. Reed a nesmrtelná B. Davis) a významová vrstevnatost příběhu posunuly dílo na úroveň seriózního existenciálního dramatu - ostatně, existence s neodvratností smrti je vlastně hororem vždycky. Mrazivá atmosféra je dosažena relativně střízlivými prostředky a rafinovaným střídáním vypjatých okamžiků a nenápadných detailů. Kvalita snímku vynikne zvláště ve srovnání s dnešními stupiditami na podobné téma "skupinka lidí v prokletém domě". Viděla jsem tento film znovu po nějakých dvaceti letech - a líbil se mi snad ještě více než poprvé. Časový odstup jenom potvrdil jeho hodnotu. ()
Tento film má neskutočne silnú atmosferu ale vyniká aj inými vecami a to je napríklad hudba, prostredie a šofér z ktorého my behal mráz po chrbte. ()
Velmi zdařilý a poutavý kompromis mezi psychikou nalomenými sídly a jejich okupanty v duchu The House of Usher, všudypřítomnou kletbou věznící trýzněné návštěvníky (The Evil Dead a pokus o úprk autem) a thrillerem napěchovaným hrůzyplně se třesoucími výrazy herců a krví zbarvenými pohledy. Bezpochyby jeden z nejlepších hororových kultů 70.let. Bože chraň tento skvost před idiotskými remaky 21.století... ()
Celkem zajímavý hororový snímek, kde se do obyčejného příběhu vkrádají mrazivé okamžiky podivného chování a různých proměn postupně všech postav a podivně děsivý je také pohled na smějícího se funebráka. ()
Z počiatku má človek dojem až gýčového námetu, ktorý videl miliónkrát v hororovom žánri. Postupne sa ale pridáva atmosféra a tak trošku iný spôsob využitia potenciálu. Oliver Reed absolútne exceluje a Karen Black sa do postavy vžíva, až ju pohltí ako jej postavu. Nejaké zbytočné vyvražďovačky netreba a stačí ťažiť z neznámeho (strach z neznáma ako podstata hororu). Koniec je trošku predvídateľný, ale sedí. ()
Normálně nemám horory ze sedmdesátek ráda, většinou jsou těžce překonané ve všemožných ohledech a spíš k smíchu. Tohle je výjimka, dvě hodiny to v pohodě udrželo moji pozornost, tak nějak jsem tušila, oč půjde, ale stejně to bylo napínavé. A to jste si všimli, že vždycky je děsivější strašidelná babizna než dědek? ()
Ja som očakával viac a všetko nasvedčovalo že aj mám prečo, dobre vyzerajúci horor zo 70-ich, sympaticky herci, hudba s napätím a dom z môjho obľúbeného hororu Phantasm. Bohužiaľ moje srdce nebilo ani raz rýchlejšie. Škoda lebo určite sa dalo s toho vyťažiť viac ako wrestling v bazéne a usmievajúci sa šofér... ()
Burnt Offerings není tradičním haunted house hororem. Za bílými zdmi Allardyceových rezidence se totiž nepotloukají žádní vysublimovaní nebožtíci, kteří by šoupali svými mlžnými polobotkami o podlahu a děsili tak nebohé letní nájemce. Dům si vystačí sám. A to je také hlavní zátěž filmu, neboť nic vyloženě mrazivého se novým obyvatelům neděje, nic je nestraší, nic je nesvírá, až na to, že sem tam provedou něco, s čím by je s otevřenou náručí přijali u Chocholoušků. S o polovinu kratší stopáží by to ještě mohlo být dobré, takhle to prostě ztratilo po čase šťávu. 65% ()