Reklama

Reklama

VOD (1)

Božský klavírista, ještě vášnivější svůdník... Klavírní virtuos Franz Liszt (1811–1886) patřil mezi vrcholné představitele romantismu, následně se stal díky svým symfonickým básním jedním z průkopníků programní hudby. Jeho hudební dráhu na pozadí divokého osobního života podrobně mapuje životopisný snímek Píseň bez konce. Jedná se o poslední snímek režiséra maďarského původu Charlese Vidora (Dívka z titulní strany, Sbohem, armádo). Ten v průběhu natáčení melodramatu o slavném krajanovi náhle zemřel na infarkt, snímek poté dokončil legendární režisér George Cukor (Příběh z Filadelfie, Plynové lampy, My Fair Lady). V hlavní roli věčného romantika a geniálního pianisty zazářil slavný britský herec Dirk Bogarde, jeho dlouholetá životní partnerka Capucine se představila jako osudová Lisztova milenka – kněžna Carolyne zu Sayn-Wittgensteinová. Vdaná šlechtična obětovala veškerý svůj majetek, aby papež souhlasil s rozvodem a dosáhla vytouženého sňatku s Lisztem. Ten proslul i dalšími milostnými skandály, které plnily titulní stránky novin. Snímek vyniká velkolepou výpravou a brilantními klavírními čísly, po zásluze byl vyznamenán Oscarem v kategorii za nejlepší hudbu v komedii či muzikálu. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (13)

Amonasr 

všetky recenzie používateľa

Naprosto klasicky romanticky ztvárněné životopisné drama v pohádkových kostýmech, interiérech a scenériích, na které se krásně dívá, navíc plné krásné hudby. Role skladatelů Dirkovi Bogardovi opravdu šly, i když ve Smrti v Benátkách byl jeho nepřekonatelný famózní výkon z poněkud jiného soudku. Tady mě ohromila také virtuózní práce jeho rukou při hře na klavír, kterou by asi jiný herec jen tak nezvládl, aby se jejich pohyb mohl dostat i do celkových, nicméně dostatečně detailních záběrů. Rovněž vznešeně krásná a elegantní Capucine byla coby ruská kněžna dokonale přesvědčivá. Plnému hodnocení z mé strany brání jen občasné příliš pateticky vzletné monology a dialogy, zejména v závěru. ()

bohemia_regent 

všetky recenzie používateľa

V titulcích filmu uvedeno: režie (pouze) Charles Vidor. -------- A pokud jde o George Cukora, jeho jméno se v jednom z titulků objevuje také: „Grateful recognition of his generous contribution to this film is herewith extended to Mr. George Cukor“, což volně přeloženo znamená „Vděčné uznání za jeho velkorysý podíl na tomto filmu se tímto vzdává panu Georgi Cukorovi“. Ale to - promiňte, vážené dámy a pánové z csfd.cz - opravdu neznamená, že by George Cukor byl spolurežisérem tohoto filmu. ()

Reklama

Radko 

všetky recenzie používateľa

Ak máš rada/rád klasickú klavírnu hudbu, alebo príbehy silnej lásky, hamované okolnosťami, náboženstvom a mocnármi, neváhaj. Neváhaj, pozri a vypočuj si posledný tvorivý počin režiséra Kinga Vidora. Dokončený bol, z dôvodu smrti režiséra, iným direktorským velikánom americkej kinematografie - Georgeom Cukorom.  Oceňujem veľkorysú plochu, poskytnutú tvorcami filmu, koncertom z najrôznejších pódií. Divákom tak približuje nielen dobovú atmosféru, oblečenie, ale i priebeh piano recitálov. Tie poskytujú pri skvostných interpretáciách Chopina, Wagnera, Beethovena či Liszta priam transcendentálny zmyslový pôžitok. Príbeh nie je nejako zložitý: rozorvaný rebel, bohém  a zvodca, klavírny virtuóz Ferencz sa snaží, s výdatnou pomocou krásnej milenky, skľudniť hormón. Venovať sa mieni predovšetkým skladaniu. Všetko v idylickej vidieckej krajine. Preč od parížskych lokálov, smrdiacich hriechom výčinov bohémsky naladanej partie, obžranstva a smilstva. Lenže: dá sa to?  Ako ukazuje príbeh - aj áno, aj nie. Zmena nastane - no predovšetkým v skladateľových milostných citoch. Lenže objektom jeho vzplanúcej lásky sa stáva vydatá ruská šľachtičná. Nad ktorou  navyše drží ochranné opraty ruský cár, spôsobmi pripomínajúcimi skôr primitívneho ruského mužika, než uhladenú hlavu štátu. Písať zvyšný dej je literatúra - a preto sa radšej kuknite na film, odohrávajúci sa prevažne v strednej a východnej Európe. ()

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Sladkobolný snímek o Lisztově milostném životě. 1)  Film odpovídá dobovým zvyklostem pokud jde o směs romantiky, fabulace a faktů v honosném barevném kabátku s krásnou hudbou. S historickými fakty nakládá film dost volně, mám pocit, ale celkové vyznění, myslím, odpovídá._____ 2)  38letý přitažlivý, ale poněkud přestárlý Angličan Dirk Bogard (Liszt) dodal skladateli šarm a jiskru. Lisztovi bylo v době, kdy nastoupil do Výmaru do funkce dvorního kapelníka, 27 let._____ 3)  Ještě mě zaujal 33letý Američan Lyndon Brook (Wagner)._____ 4)  Věk protagonistů uvádím k roku natáčení snímku 1959._____ 5)  Pobavil mě typicky americký přístup k věci: nápisy na plakátech o Lisztových koncertech v Drážďanech i ve Florencii jsou v angličtině._____ 6)  Film natáčeli především ve Vídni (Hofburg,  zámek Esterházy, divadlo Scala, zámecké divadlo, Schönbrunn), dále pak městském divadle Berndorf, v klášteru Heiligenkreutz a divadle Cuniller v Mnichově._____ 7)  Hudba mi v jednom okamžiku připomněla hudbu ze seriálu o Angelice ze šedesátých let. Že by Michel Magne opisoval?_____ 8)  Poznámka k dabingu. Snad by neškodilo, kdyby se autor překladu, režisér, nějaký dramaturg či někdo podobný postaral o to, aby dabéři vyslovovali zeměpisné názvy a jména postav správně: Chamonix se nevyslovuje šamoni, ale šamony. Jméno Lisztova tajemníka je Potin, tedy potɛ̃ (nosovka, vyslovuje se přibližně poten) a ne potan a podobně._____ 9)  Ovšem rozhovor hraběnky Marie s princeznou Carolyne o předmětu společného zájmu - Lisztovi nemá chybu. Marie: I met Franz at a musical party... He watched me as he played; Franz never fails to notice a pretty woman in his audience. Afterward, he followed me into the hall. I remember he said, "May I escort you somewhere, madame?" And I said, "Yes." And he said, "Where?" And I said, "Paradise." He didn't smile - he said, "I'll call a carriage." Carolyne: Did he? Marie: What? Carolyne: Drive you there - to paradise? Marie: He doesn't know the road, madame. ()

ostravak30 

všetky recenzie používateľa

Od Charlese Vidora jsem viděl jen Divokého klauna a ten byl vynikající. Ani tento film ovšem není špatný, tím spíš, když se na něm podílel i další skvělý režisér. Přiznám se, že jsem o Franzi Lisztovi nikdá neslyšel. Tím spíš mě ale zaujaly vynikající klavírní čísla. Filmaři si dali záležet i na celkové výpravě a kostýmech. Jak už to tak u podobných filmů bývá, prostě to má působit velkolepě a působí to tak. Herecké výkony jsou skvělé, něco nám to prozradí i o době, v níž nebylo kin, CD a internetu, takže hudební celebrity prostě objížděly koncertní haly a své publikum si získávali čistě jenom tím, co opravdu uměli. Příběh je životopisný a přesto tak neoriginální. Není to zrovna neobvyklé, že se nějaký velikán umění zamiluje nešťastně a pak obětuje rodinu, manželku a nezřídka i děti. Film je pojat romanticky a to co se dialogů i scén týče, ale je pro tyto filmy padesátých a šedesátých let typické. ()

Galéria (43)

Zaujímavosti (1)

  • Uprostřed natáčení náhle zemřel na infarkt režisér Charles Vidor, film dokončil George Cukor. (contrastic)

Reklama

Reklama